Předchozí (1005)  Strana:1006  Další (1007) |
|
|||
1006
|
|||
|
|||
P. v pokolení pobočním. J. tr. — po čem.
Nemá příbuzného ani po meči (po otci) ani
po přeslici n. p. vřeteně (po matce). Sych. P. po ženě, Jg., po boku. Er. komu čím. P. otcem i mateří. Ms. pr. Nebyli nám příbuzní rodem. Št. Kn. š. 42. P. pokreven- stvím. J. tr. — P., jakkoli spojený n. po- dobný, podobného způsobu, podobných vlast- ností atd., verwandt. Národové jazykem pří- buzní. Víd. list. Smyslem p. Dch. — jak s čím. Matěj, sličné jméno a dle kořene a významu p-né se jménem Matouš. Sš. Sk. 15. Příbuzy, dle Dolany, Frühbuss, mě.
v Chebsku. PL. Příbydlí, n., die Anwohnung. D.
Přibydlitel, e, m., der Anwohner. D.
Přibyl, a, m., přibylec, der Ankömmling.
Ros. Přibylec, lce, m., člověk přibylý, přišelec,
der Ankömmling. Židé p-lci do Jerusalema. Sš. I. 13. P., obrácenec z pohanstvu na víru židovskou, der Proselyt. Sš. L. 111. Vz Proselyt. Příbylinný, subherbaceus. P. lilek. Rostl.
Přibylý, kdo přibyl, angekommen. Br.
Ježíš uchýlil se od zástupu p-lého na tom místě. Sš. J. 81. Věc p-lá následuje věci hlavní, der Zuwachs folgt der Hauptsache. — odkud: žák z jiného gymnasia p. Židé z jiných národů p-lí. Sš. Sk. 23. Přibyšiec, ves u Benešova v Budějovsku.
Přibyška, y, ť., ves u Votice. PL.
Přibyt, u, m., přibytí, die Ankunft. Doba
p-tu jeho přišla, Sš. Mr. 8. — P., příbytek, die Wohnung. Příbytečné, ého, n., das Quartiergeld.
J. tr. Příbyteční, Quartier-. P. lístek, Quartier-
zettel, m. J. tr. Příbytek, tku, m., příbyteček, čku, m.
P., co přibylo, der Zuwachs. V. P. --- každý příplodek, přírůstek, náplavek, vůbec každé zmnožení n. přispoření věci aneb její ceny. Vz S. N. P. ovcí (na ovcích). Ros. — P., obydlí. P. n. byt jest místnost, v níž člověk (jednotlivý n. celé rodiny) buď obyčejně prodlévá i práce povolání svého konaje aneb po denní práci jinde konané ku potřebám odpočinku, útulku a ochrany před škodlivým působením přírodních vlivů nachází. Vz více v S. N. Die Wohnung, Wohnstätte, Behau- sung, das Wohnhaus, der Wohnplatz. P. malý, veliký, prostranný, čistý, Us., vnitrní. Kom. Z p-tku vyjíti; v jednom p-ku s ně- kým býti; p. míti (bydleti). V. Do p-tku někoho přijíti (přijati). Kram. Mrzí mě v tom příbytku býti. Dal. 24. P. prohledati. J. tr. Příplatek na p., hospodář p-tku, p. natu- ralní, p. v hotovosti. J. tr. V domě otce mého p-tkové mnozí jsou; Na zemi... kde- koli se životná síla vyskytá. Bůh jí připravil p., kdežby domovati mohla; Raduje se z p-tku sobe propůjčeného; Od cedru na Libáně až k nepatrným řasám na ledovcích nikde se nedostává těch p-tků; P-tky v nebesích ne- smíme si podlé způsobu pozemských p tků představovati; Rozdílnosť oněch p-tků ne- beských podlé rozličných zásluh; Pro vás ustrojeny p-tky v nebesích. Sš. J. 224., 225., 226.,(Hý.). Vložiti někomu někoho do p-tku, |
einlogiren. Čsk. P. v 1., 2. atd. patře, po-
schodí. O lidských p-cích vz KP. I. 28. a násl. Přibyti, budu a bydu, buď, buda ouc). yl, ytí; přibývali. P. = více nad počet a zrůst býti, zunehmen, anwachsen, anlaufen, anschwellen, zuwachsen; přijíti, kommen, ankommen, anlangen, eintreffen. Jg. — abs. Já jsem přibyl. Us. Měsíc přibývá, Kom., voda přibývá. — čeho (neosobně). Přibylo nás, dne, měsíce, Jg., moře. V., vody, Sych., lidu. Kom. A musí každý hospodář když mu dětí a čeledi přibude, poznamenávati. Har.II. 146. Dobroty móž i p. i ubyti. Št. 42. Čím dále tím více větru přibývalo. Har. 1. 72. Bohatství přibývá, ctnosti ubývá. Mudr. 166. Vody poče přibývati. Pass. 574. P-lo mu let. Dch. Slovu slabyky přibývá šp. m.: slabika, poněvadž celá slabika při- bývá. Brt. Přibývá ho co v hrsti krajíce. Ros. — komu čeho: Přibývá mu statku. lir , dobytka, Ros., dětí, Sych., vojska. Br. Přibývá nám bláta, Us.. rozumnosti. Kom. — (komu) na co, kam. P. komu na po-
moc. Háj. P. na hrad (přijíti). Tur. kron. Přibývá jich do vězení, Solf.; p. do vojska. Mus. Přibyl k nám (přišel). Us. na Mor. Hý.. Tč. Když Pán do Jerusalema přibyl; Člověk jinak leč vstoupením do nebe p. nemůže ; Pán na cestě do Galilee přibyl k Sycharu městu. Sš. J. 201., 52., 38. (Hý.). P. do města mají někteří za nečeské, poněvadž prý při- byti vždy jen počet rozmnožiti znamená. Ale slova tohoto ve smyslu přijíti dobře užívají: Háj., Sš.. Biancof., St. skl., Tur. kron. atd. Cf. паццпаѵ ŕtv 2(цк)П~. Xеn. (Pch.) —- čeho oč. Když dne přibývá o zaječí skok.
Er. P. 37. Každého dřeva jedním rokem o jednu mízu přibývá. Anth. II. 302. — komu čím. Stromu jak zrostem přibývá, dívaje se naň neuhlídáš. Kom. D. 70. komu na čem. Přibylo mu na statku, Rk. — kdy v čem jak. Po těch převratech
přibude spasitel v oblaku s mocí mnohou a velebností. Sš. L. 194. (Hý.). — komu z čeho: z toho ti rozumu nepřibude. Sych. — s kým kam = přijíti.
Přibytí, n., der Zuwachs. Vz Příbytek.
— P., příchod, die Ankunft. Před p-tím
Páně. Sš. Sk. 19. Příbytík, u, m., zastr. = příbytek.
Příbytnosť, i, f., přítomnosť, die Gegen-
wart. Orlog. Přibytný, co odjinud, přišlo a nás se
drží, zugekommen, überschüssig. P. dobytče v stádě, p. čeledín v domě (zahaleč), Ros., měsíc, Kom., rok. D. Statek p-tná při člo- věku věc. Kom. L. 55. P. plat = příplatek. Tatínek dal do žita trochu hrachu, aby byl chléb hezky vysoký, příbytný (aby ho při- bylo). U Dobrušky. Vk. — P., vedlejší, pří- padný, Neben-. Kom. P. věc. V. Přibytovati se = přistěhovati se, přibyti
kde, wo einziehen, sich wohnhaft machen. — kam kdy. Když o letnicích k nám se
přibyto val. Prot. Přibytý = přibylý, hinzugekommen. P.
vojsko. Br. Mach. IV. 35. Přibývání, n., die Zunahme. P. moře.
Měsíc p. a ubývání trpěti se zdá. Kom. Vz Přibyti. |
||
|
|||
Předchozí (1005)  Strana:1006  Další (1007) |