1007

Přibývati, vz Přibyti.
Příbyvek, vku, m., přibytí, der Zuwachs.
Presl.
Přibzdívati, dazu furzen. Ros. — komu.

— si k čemu. Houpá se a k tomu si při-
bzdívá. Us.

Přicapati se, im Kothe herbeitrotten.
Ros. — se kam: do lesa, na louku atd.

Přicapkati se = přicapati se.

Přicediti, il, zen, ení, hinzuseihen. —
čeho: polívky (neurčitou měrou), polívku
(vůbec), vz Při-.

Přicejchovati, vz Cejchovati. — co k če-
mu: cizí les k svému. 1560.

Přiceleti, el, ení = sceleti, ganz werden,
an-, zuheilen. — k čemu. Tak přicele
k hlavě (úško) = přicelilo se. Dal. 53.

Přícelý, skoro celý. P. listy. Rostl.

Přícenek, nku, m., das Accessit, Rk.

Přicepovati, ein wenig abhobeln. — koho.

Přícestí, n., vedlejší cesta, die Wildbahn.
Když tři koně vedlé sebe zapraženi jsou,
třetí musí jíti p-tím. Jg.

Přicestovati, zureisen. — kam kdy.
Prvoapoštol (Petr) do Říma druhého léta
Klaudia císaře p-val. Sš. I. 13.

Příci, přahu (zastr.), přehu, přeži, prahl,
přehl, přažen, žení a přáhnouti, hnul, ut,
utí, přáhati, verbinden. V češtině užíváme
jen složených: za-, vypřáhnouti atd.

Přícilník, a, m. P. čtvrtníkový, das Čsk.
kenvisir. Čsk.

Přícitnosť, i, f., theilnehmendes Gefühl.
Dch.

Přicmírati, hinzu planschen. Ros. — co
k čemu.

Přicmrdálek, lka, m. = přicmrdovač. Vz
Očmrda.

Přicmrdovač, e, m., kdo přicmrduje. Us.
Kšá.

Přicmrdovati = kolem někoho býti a
jemu malichernostmi v práci vypomáhati,
sich um Jemanden unnützer Weise zu schaffen
machen. Us. Jg., Kšá. Vz Osmrdati se, Ocmr-
dati.

Přicpati, cpám a cpu, přicpávati, dazu
stopfen. Ros. — co k čemu.

Přicrnkoliti se, heran klirren. Dvě
ostruhy se p-ly. Div. z och.

Přicukrovati, ein wenig zuckern. — co:
kávu.

Přicválati, spornstreichs herankommen.

— kam jak: na koni do města.
Přicvaňhati, noch mehr beschmutzen.

Ros. — co čím. Us.

Přicvičiti, il, en, ení; přicvičovati, etwas
mehr üben. — se v čem: v slovu božím. Plk.

Přicvrkati, přicvrknouti, knul a kl, ut,
utí; přicvrkovati, ještě více k tomu cvrkati,
dazu zirpen; maličko přidati, zutröpfeln. Jg.

— komu co, čeho kam. Přicvrkni mu
kapku piva do plechovky. Sych.

Přicvrlíkati, hinzu zwitschern. Ros.

Příč, i, příčka, y, f., (zastr. přek), pří-
ček, čku, m. — P. = směr přes délku křížem
jdoucí, přek, šever, šeber, šika, šmika (Šm.),
die Quere. Na p., v p., příčkou, příčkem. Jg.
Příč na příč, kreuz u. quer. Us. na mor.
Drahansku. Hý. Roztrhlina na p., der Quer-
ritz, říznuti na p., der Querschnitt, čára n.

pruh na p. der Querstreif. Šm. Na p. měřiti, na
p. přes řeku; na p. přes pole jíti, hoblovati,
říznouti. Us. Široký z příčí ruky. D. Šlo
mu to na příč (proti srsti); na p. položiti;
na příč polem, querfeldein. Dch. V pravo
(v levo) v přič! Halb- rechts (-links)! Čsk.
— Příčka, co na příč jest: příční zeď n.
dřevo atd. Querwand, -holz. P. u pytlování, der
Klobenarm; u stup, die Scheidelatte; u var-
han, die Einschubleiste; mezi videlci u pily,
der Steg o. Spanner an der Säge; u lešení,
die Rückstange. Jg. — P., přímá čára
z křivky na veleosu spuštěná, die Ordinate.
Sedl.

Přič, zastr.= pryč, hinweg. St. skl.

Přičaditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění,
přičazovati, noch mehr berussen. Ros. —
co čím.

Příčák, a, m., u soukeníků, die Scheide
(der Querriegel an einem Tuchrahmen). Šm.

Příčan, a, m., ixa, korýš, ein Schalthier.
Krok.

Příčárkovitý, drobet čárkovitý. P. listy.
Rostl.

Přičarovati, zu-, herbeizaubern. — koho
sobě. Ros. P. si mládenečka. Er. P. 104.
Přičaruj ty mi manžela, Er. P. 408. — koho
kam: k stromu (přimraziti). Us. Hý.

Příčasť, i, f., sv. přijímání, die hl. Kom-
munion. Na Mor. Pm. Ku p-i se připraviti,
strojiti, přistoupiti; p. pod jednou podobou:
Den p-i má býti dnem díků a chvalozpěvu.
Sš. J. 212., 113., 218., Sš. Mr. 64. Aby tam
p. nejsvětéjší přijali. Sš. Sk. 32. (Hý.).

Příčastnice- e, f., die Kommunikantin.
Sš. J. 115.

Příčastník, a, m., der Kommunikant. Sš.
J. 115.

Přičastovati, připiti, zutrinken.

Příče, f.= příč. P. lisovací, das Press-
querstück (am Strumpfwirkerstuhle). Šm.

Přičechrati, přičechrávati, mehr dazu
auflockern. — co: vlnu (všecku). — čeho:
vlny (neurčitou měrou). Us.

Příček, čka, m., zastr., balcula, ryba. Rozk.

Příčel, e, příčlík, u, m., lépe než šprysel
n. špryslík, z něm. Spriessel. Jg.

Příčelek, lku, m., přední štít domu, der
Vorgiebel. L.

Příčen, čně, f. = příč, die Quere. Koži-
šníci mají korúhey červenú a na priečni
štrych běliznový. Ž. Karl. IV.

Příčení, n., der Widerstand. Vz Příčiti.

Přičepiti, il, en, ení, die Haube aufsetzen.

Přičepivý kořen, radix adligans, die
Klammerwurzel. Kk. 15.

Přičernalý, příčerný, na Slov. příčer-
nastý n. příčernavý, schwärzlich. Rostl.

Přičerniti, il, ěn, ění, přičerňovati, etwas
mehr schwärzen. Ros. — co čím.

Přičervenalý, röthlich. Jg.

Přičervenati, röthlich werden. Us.

Přičerveniti, il, ěn, ění, röthlich machen.
Ros.

Příčervený, röthlich. D.

Příčeš, u, m., kůže škrábáním zsvěděná,
malé vřídky, příměty, na, Mor. přímoty, die
Hitzblatter, Schälblase. Jg. Kde tě nesvrbí,
nedrbej, abys příčesů neudělal. Prov. C M.
272. — P., boule pod paži. — Jg.