1011

Vydra, z mládi chycena (m.: chycena byvši
n. chycená) může se krotiti. Modrá ruda na
prášek roztlučena (m.: roztlučena byvši n.
jsouc nebo roztlučená) dává modř. (Kos.).
Cf. Kralová Anna uherská jsoucí nemocí
poražena život svůj dokonala. Bart. Lépe
jesť tobě u věčný život ujíti mdlu jsúce. Ž.
J. K. (Bž. 132.). Ale i: Skrze hledí hrotem
v oko poboden umřel. V. Cf. nahoře II. c. —
c) Věty podmětné n. předmětné. Pomsta jím
nad odporníky vzatá zjiskřila znovu národ
římský (že pomstu vzal). Vz více v Zk.
Skl. 661.—667.; Mluv. II. 132.—134. — Pozn.
7. Příčestí užívá se chybně zejména tehdáž,
kde by bylo klásti výminečnou větu: Aeneis
jest, přísně vzato, epos umělé m.: Aeneis
jest, hledíme-li k věci bedlivě. Také věta
účelná má často státi. Takový skutek jest,
upřímně řečeno, špatný m.: T. s. j., abych
u. mluvil, špatný. Kde však lze takové
příč. doplniti v samostatnou větu tvarem
buď, tam možná ho užiti: Mezi námi řečeno
(buď), ten člověk je pošetilý. Brs. 145. —
Pozn. 8. Zbylé nám tvary příčestí trpného času
přítomného mají do sebe a) vyznám trpný
a proto vynáší se podmět činný dativem:
Buď vám to svědomo. — b) Význam činný
a v té příčině vynáší se předmět genitivem
aneb s předložkami: v, na atd. Toho jsem
dobře svědom. Havran od přirození na umrlé
lakomý jest. - Zk. Ml. II. 134. - Vz také S. N.
VIII. 668., 673., Brs. 142.-145., Přídavný. -
Participium latinské jak se překládá do
češtiny? Příznak vyjádřený participiem
může při osobě nebo věci, při které jest,
býti buď a) vlastností trvalou, bytnou, nebo
b) nahodilou. Ad a): v češtině klademe pře-
chodník určitý : laudans — chválící, laudatus
= pochválený. Ad b) v češtině klademe
přechodník neurčitý: laudans = chvále, lau-
datus = pochválen (jsa, byv). Ad. a) Parti-
cipium označující stálou vlastnosť lze roz-
vésti na včtu přívlastkovou, uvedenou slovci
vztažnými. Ad. b). Táhne-li se ku jménu
vyjádřenému uěkterým z pádů nepřímých,
vynahrazuje se v češtině tvary přechodníku
určitého. Curiovi u krbu sedícímu Samnitové
zlato přinesli. Můžeme-li participia přeložiti
přechodníkem neurčitým, nevykládejme jich
dle německého způsobu 1) abstraktnými jmény
podstatnými. Socratis morti illacrimari soleo
Platonem legens: oplakávám smrť Sokratovu
čta Platona, nikoli: při čtení Platona. Ista
quidem jam diu exspectans non audeo tamen
flagitare. Již dlouho očekávaje přece ne-
osměluji se za to prositi, nikoli: přes mé
dlouhé očekáváni, nebo: vzdor mému oče-
kávání. — 2) Participia zápornými slovci
non, nihil opatřená převádí Němec slovci:
ohne zu, ohne dass, táhnou-li se k podmětu
hlavní věty. My nesmíme dle něho anižby
užívati, nýbrž přechodníku. Sapientis est
nihil contra mores, leges, institnta facientem
habere rationem rei familiaris. Na moudrého
se sluší, aby nejednaje v ničem proti mravům,
zákonům a řádům svého statku si hleděl,
nikoli: anižby nejednal. Vz Ohne dass. —
Participium se někdy překládá substantivem.
Epaminondas imperantem patriam Lacedae-
moniis relinquebat, quam acceperat servi-

entem. Epaminondas zůstavil svou vlasť pa-
novnici (v panování) nad Lacedaemoňany,
již převzal v podruží jsoucí (jako podru-
hyni). Ante urbem conditam, před založením
města. Post Christum natum, po narození
Krista pána. Tarquinio regnante Romam
venit, za panování Tiberiova do Říma přišel.
Natura duce, z návodu přírody. Cicerone
consule, za konsulství Ciceronova. Hanni-
bale vivo, za živobytí Hannibalova. Sereno
coelo, za jasného počasí. — Participium se
také překládá větami vedlejšími časovými,
příčinnými, podmínečnými, připouštěcími.
Dione Syracusis interfecto Dionysius rursus
Syracusarum potitus est. Když Dio v Syra-
kusách zavražděn byl, Dionysius opět Sy-
rakus se zmocnil. — Absolutní ablatio partic.
praesentis lze, jak jsme již pravili, přeložiti
substantivem nebo větou vedlejší. Absolutní
ablativ partic. perft. lze vyložiti substantivem,
větou vedlejší aneb spadá-li děj věty hlavní
v obor minulosti nebo přítomnosti, přechod-
níkem minulým, nebo spadá-li děj slovesa
věty hlavní do oboru budoucnosti, přechod-
níkem budoucím rodu činného. Pompejus
captis Hierosolymis ex illo fano nihil attigit
P. dobyv Jerusalema z chrámu onoho zná-
mého ničeho nevzal. Timet, ne rebus suis
amissis sit miser. Obává se, že bude ne-
šťastným a bídným pozbuda svého jmění.
— Partc. fut. act. překládá se infinitivem
s časoslovy míti, hodlati, chtíti. Me ames
oportet, si veri amici futuri sumus. Musíš
mne milovati, máme-li pravými přátely býti
Bellum scripturus sum quod p. R. cum Ju-
gurtha gessit. Chci, hodlám psáti atd. Kos.

Přičestiti se, přiúčastniti se, theilhaftig
werden. — s čím. Hank. modl.

Přičestní, participia!. Srn.

Příčestník, a, n., účastník, der Theil-
nehmer. Hank. modl.

Přičet, čtu, m., přičtení, přičítání, die
Zurechnung. J. tr.

Příčetně, přísudně. Státi se p, hříšníkem
Sš. I. 37. Vz Přičet.

Příčetný, zurechnunsgsfähig, imputirbar.

Přičíhnouti, hnul a hl, utí, přijíti, kom-
men. Ros. Lépe: přitíhnouti. Cf.: Už tíhne
táhne. Hý.

Přičichnouti (v obecné mluvě přičuch-
nouti, přičmuchnouti), chnul a chl, utí; při-
čichati, přičichávati, hinzuRiechen. — k čemu
Puch, Ros. Ke všemu musí přičichnouti,
Vz Všetečný. Lb. — P., přičišeti, eindringen.
Ještě vice zimy jsem přičichne. Ros.

Přičichnutí, das Hinzuriechen. Něco dáti
k p. D.

Příčin, u, m.= přičinění, na Slov, Bern

1. Příčina, y, f., das Hinderniss. Veleš.

2. Příčina, příčinka, y, f. —přičinění,
snažnost, das Hinzuthun, die Bemühung.
Abych sobě a jiným svou příčinou prospěl.
Har. — P., co přičiněno, die Zugabe, Hilfe.
P., zátěstek v díži, der Sauerort. D. P. leze
(kvas vzchází). Us. v Solnicku. Žoldy, holdy
a jakýmikoliv příčinami (prostředky) ne-
spravedlými statek sháněti. Br. Zlý jazyk
bývá mnohým k příčině, aby . . . Br. Kom-
paktata jsú naší zemi p. veliká a pomoc
k dojití pokoje. 1445. Nebť jest v této zemi