Předchozí (1010)  Strana:1011  Další (1012) |
|
|||
1011
|
|||
|
|||
Vydra, z mládi chycena (m.: chycena byvši
n. chycená) může se krotiti. Modrá ruda na prášek roztlučena (m.: roztlučena byvši n. jsouc nebo roztlučená) dává modř. (Kos.). Cf. Kralová Anna uherská jsoucí nemocí poražena život svůj dokonala. Bart. Lépe jesť tobě u věčný život ujíti mdlu jsúce. Ž. J. K. (Bž. 132.). Ale i: Skrze hledí hrotem v oko poboden umřel. V. Cf. nahoře II. c. — c) Věty podmětné n. předmětné. Pomsta jím nad odporníky vzatá zjiskřila znovu národ římský (že pomstu vzal). Vz více v Zk. Skl. 661.—667.; Mluv. II. 132.—134. — Pozn. 7. Příčestí užívá se chybně zejména tehdáž, kde by bylo klásti výminečnou větu: Aeneis jest, přísně vzato, epos umělé m.: Aeneis jest, hledíme-li k věci bedlivě. Také věta účelná má často státi. Takový skutek jest, upřímně řečeno, špatný m.: T. s. j., abych u. mluvil, špatný. Kde však lze takové příč. doplniti v samostatnou větu tvarem buď, tam možná ho užiti: Mezi námi řečeno (buď), ten člověk je pošetilý. Brs. 145. — Pozn. 8. Zbylé nám tvary příčestí trpného času přítomného mají do sebe a) vyznám trpný a proto vynáší se podmět činný dativem: Buď vám to svědomo. — b) Význam činný a v té příčině vynáší se předmět genitivem aneb s předložkami: v, na atd. Toho jsem dobře svědom. Havran od přirození na umrlé lakomý jest. - Zk. Ml. II. 134. - Vz také S. N. VIII. 668., 673., Brs. 142.-145., Přídavný. - Participium latinské jak se překládá do češtiny? Příznak vyjádřený participiem může při osobě nebo věci, při které jest, býti buď a) vlastností trvalou, bytnou, nebo b) nahodilou. Ad a): v češtině klademe pře- chodník určitý : laudans — chválící, laudatus = pochválený. Ad b) v češtině klademe přechodník neurčitý: laudans = chvále, lau- datus = pochválen (jsa, byv). Ad. a) Parti- cipium označující stálou vlastnosť lze roz- vésti na včtu přívlastkovou, uvedenou slovci vztažnými. Ad. b). Táhne-li se ku jménu vyjádřenému uěkterým z pádů nepřímých, vynahrazuje se v češtině tvary přechodníku určitého. Curiovi u krbu sedícímu Samnitové zlato přinesli. Můžeme-li participia přeložiti přechodníkem neurčitým, nevykládejme jich dle německého způsobu 1) abstraktnými jmény podstatnými. Socratis morti illacrimari soleo Platonem legens: oplakávám smrť Sokratovu čta Platona, nikoli: při čtení Platona. Ista quidem jam diu exspectans non audeo tamen flagitare. Již dlouho očekávaje přece ne- osměluji se za to prositi, nikoli: přes mé dlouhé očekáváni, nebo: vzdor mému oče- kávání. — 2) Participia zápornými slovci non, nihil opatřená převádí Němec slovci: ohne zu, ohne dass, táhnou-li se k podmětu hlavní věty. My nesmíme dle něho anižby užívati, nýbrž přechodníku. Sapientis est nihil contra mores, leges, institnta facientem habere rationem rei familiaris. Na moudrého se sluší, aby nejednaje v ničem proti mravům, zákonům a řádům svého statku si hleděl, nikoli: anižby nejednal. Vz Ohne dass. — Participium se někdy překládá substantivem. Epaminondas imperantem patriam Lacedae- moniis relinquebat, quam acceperat servi- |
entem. Epaminondas zůstavil svou vlasť pa-
novnici (v panování) nad Lacedaemoňany, již převzal v podruží jsoucí (jako podru- hyni). Ante urbem conditam, před založením města. Post Christum natum, po narození Krista pána. Tarquinio regnante Romam venit, za panování Tiberiova do Říma přišel. Natura duce, z návodu přírody. Cicerone consule, za konsulství Ciceronova. Hanni- bale vivo, za živobytí Hannibalova. Sereno coelo, za jasného počasí. — Participium se také překládá větami vedlejšími časovými, příčinnými, podmínečnými, připouštěcími. Dione Syracusis interfecto Dionysius rursus Syracusarum potitus est. Když Dio v Syra- kusách zavražděn byl, Dionysius opět Sy- rakus se zmocnil. — Absolutní ablatio partic. praesentis lze, jak jsme již pravili, přeložiti substantivem nebo větou vedlejší. Absolutní ablativ partic. perft. lze vyložiti substantivem, větou vedlejší aneb spadá-li děj věty hlavní v obor minulosti nebo přítomnosti, přechod- níkem minulým, nebo spadá-li děj slovesa věty hlavní do oboru budoucnosti, přechod- níkem budoucím rodu činného. Pompejus captis Hierosolymis ex illo fano nihil attigit P. dobyv Jerusalema z chrámu onoho zná- mého ničeho nevzal. Timet, ne rebus suis amissis sit miser. Obává se, že bude ne- šťastným a bídným pozbuda svého jmění. — Partc. fut. act. překládá se infinitivem s časoslovy míti, hodlati, chtíti. Me ames oportet, si veri amici futuri sumus. Musíš mne milovati, máme-li pravými přátely býti Bellum scripturus sum quod p. R. cum Ju- gurtha gessit. Chci, hodlám psáti atd. Kos. Přičestiti se, přiúčastniti se, theilhaftig
werden. — s čím. Hank. modl. Přičestní, participia!. Srn.
Příčestník, a, n., účastník, der Theil-
nehmer. Hank. modl. Přičet, čtu, m., přičtení, přičítání, die
Zurechnung. J. tr. Příčetně, přísudně. Státi se p, hříšníkem
Sš. I. 37. Vz Přičet. Příčetný, zurechnunsgsfähig, imputirbar.
Přičíhnouti, hnul a hl, utí, přijíti, kom-
men. Ros. Lépe: přitíhnouti. Cf.: Už tíhne táhne. Hý. Přičichnouti (v obecné mluvě přičuch-
nouti, přičmuchnouti), chnul a chl, utí; při- čichati, přičichávati, hinzuRiechen. — k čemu Puch, Ros. Ke všemu musí přičichnouti, Vz Všetečný. Lb. — P., přičišeti, eindringen. Ještě vice zimy jsem přičichne. Ros. Přičichnutí, das Hinzuriechen. Něco dáti
k p. D. Příčin, u, m.= přičinění, na Slov, Bern
1. Příčina, y, f., das Hinderniss. Veleš.
2. Příčina, příčinka, y, f. —přičinění,
snažnost, das Hinzuthun, die Bemühung. Abych sobě a jiným svou příčinou prospěl. Har. — P., co přičiněno, die Zugabe, Hilfe. P., zátěstek v díži, der Sauerort. D. P. leze (kvas vzchází). Us. v Solnicku. Žoldy, holdy a jakýmikoliv příčinami (prostředky) ne- spravedlými statek sháněti. Br. Zlý jazyk bývá mnohým k příčině, aby . . . Br. Kom- paktata jsú naší zemi p. veliká a pomoc k dojití pokoje. 1445. Nebť jest v této zemi |
||
|
|||
Předchozí (1010)  Strana:1011  Další (1012) |