1022

Přídřevnatý, etwas holzig. P. skořepka.
Rostl. Šm.

Přídrha, y, f., pásmo v přadénku zavá-
zané, der Knoten am Gespinnstgebinde. —
Rozdrhni jednu p-hu. Us. v Krkonš.

Přidříti, dru, dřel, en, ení, přidírati, hin-,
hinzuschinden, hinzureissen. — co k čemu.
Bojím se, aby ke kůži masa nepřidírali, dass
sie das Fleisch nicht halb an der Haut las-
sen. Klat. 122.

Přidrkotati se, přivrávorati se, přimo-
tati se, andusseln, dusselnd ankommen. Šm.

Přidrmoliti, il, en, ení, dazu malmen,
quetschen. Jg. — co k čemu. — se = drob-
nými kroky přiběhnouti, daher getrottet
kommen. D.

Přidrobiti, il, en, ení; přidrobovati, dazu
brökeln. — co, čeho kam: chléb, housku,
chleba, housky do polívky. Krajíc (nikoli:
krajíce) p. Brt. Vz Při-.

Přídruh, a, m., der Mitgenosse, Mithelfer.
Kaplan není farářův soudruh, nýbrž přídruh.
Exc.

Přídruha, y, f. (zastr.), u plotu kůl sil-
nější, ein Pflock zum Halten der Zaunlatten,
die Zaunsäule. Výb. I.132., Kn. rožm. čl. 278.

Přidružení, n., die Beigesellung. Deh.
Vz Přidružiti.

Přidružený; -en, a, o, zugesellt, adjun-
girt. P. hodnoty, v mathm. Stč.

Přidružiti, il, en, ení; přidružovati, bei-
gesellen. — co k čemu, Sš. J. 57., Rostl.
— se kam. Přidružil se mezi nás. Plk —
se komu, šp. prý m.: ke komu, Km., ale
cf. Přihlásiti se, Přidržeti se, Přihlédnouti
atd. čemu. — co kde, kdy kam. Kdež (na
jezeře tiberiadském) se Pán k nim p-žil;
Téhož dne tři tisíce k církvi přidruženo
bylo. Sš. Sk. 35., 31. (Hý.).

Přídružník, a, m., der Beigesell. Dch.

Přídružnosť, i, f., přidružení, die Bei-
gesellung. Bd.

Přídružný, družstvím spojený, beigesellt,
— čemu. Pokuta hříchu jest přídružna. Bel.
rkp.

Přidrž, e, f, stahák, rozsocha = chvoj,
kterou koly (sošky) po straně sáhového dříví
stojící a sáh pohromadě držící, k sobě při-
vázány jsou, aby nepadly. Us. Mý.

Přidržák, u, m., přidržadlí, n. = držadlo,
zadržovátko, das, woran man sich anhält, der
Anhalter. Šm.

Přidržán, vz Přidržeti.

Přidržanlivý, vz Přidrženlivý.

Přídržek, žku, m., přílepek, der Anhang,
das Anhängsel. Zlob.

Přidrželec, lce, m. — přidrženec. Šm.

Přidrženec, nce, m. = stoupenec, der
Anhänger. Víd. list.

Přidržení, n., vz Přidržeti. — P., u jir-
cháře kus kartáče, der Anhalter. Nomencl.

Přidrženlivosť, i, f., oddanosť, die An-
hänglichkeit.

Přidrženlivý, oddaný, ergeben, anhäng-
lich, zugethan. — čeho : počestného povo-
lání. Plk.

Přidrženstvo, a, n., stoupenci, stoupen-
stvo, rota (Šm.), der Anhang. Zlob.

Přidržeti, el, en, ení; přidržeti, el, en,
ení; přidržovati = více držeti, anhalten, an

etwas halten; nutiti, napomínati, hnáti, an-
halten, antreiben, anstrengen; p. se= držeti
se, lpěti, přivinouti se, přilnouti k někomu
(Šm.), anhängen, kleben, beipflichten. Jg.
Přidržeti = neoblevovati, nepřestávati, před
se jíti, ausharren, anhalten. V. — co kde.
Přidrž to ještě u ohně. Ros. — koho k čemu
(čím): slovy, V., mocí. Br. Kněží k nábo-
ženství přidržoval. Háj. Služebníka k práci

p. D. Tu osobu k tomu přidrž, aby.....

Zříz. Ferd. P. někoho k svědčení. J. tr. P.
koho trestem k svědčení, Ěd., přinucením,
napomenutím k stavu manželskému skrze
právo (1531). Pr. P. něco pacholetem, klu-
bem, tahákem. Šp. — se čemu. Šlechetnost
aneb se zlému protiví aneb dobrému přidrží,
O 7 vstup. Sluší sě tomu otci (nota dat.,
Č.) plnú věrú přidržeti. Hugo. — se čeho,
koho (čím). P. se zlého tovaryšstva, Ros.,
Boha, V., světa, něčí strany, Sych., obyčejů
starých. Háj. S čím kdo zachází, rádo se
ho to přidržuje. Jg. Kdo s jakými obcuje
a kterýchž se přidrží, za takového souzen a
počten bývá. Sych. Toho nehty a zuby se
přidržují. Cyr. Boha se strhl, světa se při-
držel. Sych. P. se dobrého. Št. N. 111. Malo-
mocenství přidržeti se bude tebe. Hus. 1. 400.
P. se nravóv. Dal. 120. My se Krista p-žíme.
Bl. 114. — Chč. 302., Br.

Přidržitel, e, m., der Anhalter. D.

Přidržitelka, y, přídržitelkyně, e, f.,
die Anhalterin. Jg.

Přidštíti, více dštíti, hinzuregnen. Jg

Přiduniti, il, ění, barfuss herbeilaufen.
Siez. Tč.

Přidusaný; -án, a, o, přišlapaný, nieder-
getreten. Us.

Přidusati, přišlapati, niedertreten, fest-
treten. Us. k Bavorům.

Přidusiti, il, šen, ení, přidušovati, ein
wenig dämpfen, hemmen, stillen, unterdrüc-
ken. — co: hněv. Holý, řeč.

Příduska, y, f., sordin u houslí, dusidlo
(der Dämpfer) u klavíru. Hd.

Přidusoliti se, schwer athmend ankom-
men. Šm.

Přidušení, n., die Dämpfung. P. hlasu.
Dch.

Přidušený; -en, a, o, etwas gedämpft.
P. hlas. Dch.

Přidužnělý, subcarnosus. P. tobolka
plodu. Rostl.

Přídveří, n., místo blízko dveří, der Platz
nahe bei der Thüre. Jg.

Přídveřnice, e, f., die Thürsteherin. Jaká
p., taková i světnice. Č. M. 376.

Přídveřník, a, m., der Thürsteher. J. tr.

Přídvojbřitný, subanceps. P. víčko. Rostl.
Vz Při-.

Přidvojiti, il, en, ení, přidvojovati, ver-
doppeln. — co: hříchy hříchům. Hus.

Přídvojklaný, subbifidus. Rostl. Vz Při-.

Přídvojkvětý, subbiflorus. P. stvol. Rostl.
Vz Při-.

Přídvojpyský, subbilabiatus. P. okraj.
Rostl. Vz Při-.

Přídvor, u, přídvorek, rku, m., pro-
stranství přede dveřmi domu, der Vorhof,
die Hausflur. Na Slov. Vz Pitvor.

Přídvoří, n., vz Při-, Přídvor.