1023

Přídvorník, a, m., der Hofmeister. Rk.

Přídvorný, nádvorný, při dvoře jsoucí,
Hof-, Vorhof-. P. zahrada. Světoz.

Přidýchati, přidychovati = vdýchati,
přidmýchati, přidouti, anblasen. Šm. — co.

Přidýmati, vz Přidymnouti.

Přidýmiti, il, en, ení, dýmem drobet na-
pustiti, ein wenig räucherig machen. L. —
co.

Přidymnouti, mnul a ml, ut, utí ; při-
dýmati, přidymovati, zu-, anblasen. — čemu
čím: teklíku měšky, měchy. Ms. Alch., Vys.

Přie = pří zapírají. Kat. 1581.

Přieč, příč, zastr. = přímo ven, pryč.
Jir., Bž. 216.

Přieka, y, f., příč, překážka, vzdor. Kat.
498.

Přiekaz, u, m., zastr., přiekaza =pře-
kážka, zastr. Jir., Kat. 1480. Ciesař od ne-
přátel mnoho přiekazy trpieše. Pass. 935.
Bez priekazy. Pass. 517. Vz Příkaz, Příkaza.

Prieue, y, f., mě. v Ionii. — Prieňan
a, m., pl. -né. — Prienský.

Přiepora (zastr.) = překaza, das Hin-
derniss. Výb. I. 1085.

Přieta, příta, y, f., zastr., styčnosť. Kat.
39., 462., 2157.

Přieti, zastr. = přáti. Kat. 280.

Přievod, u, m. P. věna. Vz Vš. 568.

Přifákati, vz Fákati.

Přifařenec, nce, m. Přifařenci, přifaření
osadníci, lépe: osadníci k faře náležející nebo
přidaní, přidělení. Slova: přifařiti a odfařiti
jsou taková, jako kdyby někdo řekl: při-
kosteliti, přikasárniti. Šb. Vz následující.

Přifařený, -řen, a, o; lépe: osadník, far-
ník, náleží k osadě n. k faře N... Bs. Ta
osada jest do Újezda přifařená a přiškolená,
lépe: Ta osada náleží farou a školou do
Újezda, náleží n. jest přidělena k faře a
škole újezdské. Šb.

Přifastrkovati (přiflastrkovati, Šm.), při-
stehnouti, hrubým stehem přišiti, mit weiten
Stichen annähen ; zusammennähen, ohne den
Stoff umzuschlagen. Us. Hý.

Přifatiti se k někomu = přidružiti se.
U Rychnova. Msk.

Přifercovati =přišiti, zuferzen. Slov. Plk.

Přifermežovati, zufirnissen. Ros.

Přiflastrovati, mit Pflaster verkleben. —
co. Jád.

Přiflekovati, šp. z něm. zu-, anflicken,
přibírati. — co: záplatu. Reš.

Přifochrovati, anfachen, anwehen. Ros.

Přifouknouti, knul a kl, ut, utí; přifu-
kovati, přifoukati, zublasen. — co koum
(čím). D.

Přifrčeti, el, ení, přibzučeti, přibřinčeti,
sich schwirrend nähern, anschwirren. Šm.

Přifrejovati, ein wenig buhlen, schön
thun. — si kdy. Praví o Karlovi, že sobě
z mládí rád přifrejoval. V. — komu oč.
Přifrejuj kuchařce o kus pečené. Klat.

Přifukovati = pof ukovati, vorblasen. Ros.
— P., pošeptávati, vorblasen, vorlispeln. I).

Přigabati, přigabovati, hinzupacken. —
něco k sobě, čím na koho: na psa, den
ten, weisen. Na Ostrav. Tč.

Přigabrovati, příhabrovati (se), s něčím
znenáhla a těžce přijíti, mühsam herbei-

kommen. — jak kdy. S těžkém by v pul
létě p-val. Dh. 165. — se s čím: s nůší.
Us. Hý.

Přigazdovati = přihospodařiti. Slov.
Bern.

Přiglejiti = přiklejiti. Slov.

Přihabati, nevčas přijíti, zur unrechten
Zeit ankommen. Slov. Koll.

Přiháčiti, il, en, ení, přihačkovati, hákem
přitáhnouti, mit einem Haken herbeiziehen.

— co: loď, entern. Johan. — co kam. Us.
— se kam: zadříti se, sich anhaken. Šm.
Vz Přiskobliti.

Příháčkovitý, subhamosus. P. palist.
Rostl.

Přihádati = hádáním, věštěním při-
řknouti, durchs Orakel zusprechen. — koho
k čemu za co: za paní k manželství. Bi-
ancof. — co komu. Zvedl se na mé věno
i p-ti sobě kázal. Půh. II. 596.

Přiháknouti, knul a kl, ut, utí = hákem
přepnouti, haken. D.

Přibalený; -en, a, o, ein wenig einge-
hüllt. Dch. — čím.

Přihaliti, il, en, ení, ein wenig verhüllen

— co čím.

Příhana, y, f., hanění, der Tadel, Vor-
wurf. L. S p-nou. Us. Za víc stojí p. mou-
drého než pochvala hloupého. C. M. 106. P.
neušlechtilého rodu na chlapech do 3. i 4.
kolena lpívala. Pal.

Přihaněč, e, m., kdo přihání, der Zu-
treiber. Jg.

Přihaněčka, y, f., die Zutreiberin. Jg.

Přihánění, n., das Zutreiben, die An
treibung. D.

Přihaněný; -ěn, a, o, zugetrieben. Us.

Přiháněti, vz Přihnati.

Přihaniti, il, ěn, ění, přihaněti, ěl, ěn,
ění = pohaniti, tadeln, vorrücken, ausstellen.
L. — co, koho.

Příháňka, y, f., šikmé prkénko na pluhu.
Us. Mý.

Příhanlivý = příhanný.

Příhanný, hany hodný, tadelnswürdig. L.

Přihápati se, sich zottelnd nähern, an-
zetteln. Sm.

Přihárati =připalovati, anbrennen. Slov.

— komu. Přihárá mu, es brennt ihm nahe,
er kommt ins Gedränge. Bern. Cf. Proximus
ardet Ucalegon. Virg. (Hý.). — P., přiběh-
nouti, herbeilaufen. D.

Přiharcovati, harcuje přijíti, herbeikom-
men (im Kampfe). Ms.

Přihasiti, il, šen, ení, přihášeti, přihazo-
vati = uhasiti, dämpfen, das Feuer ersticken.
L.

Přihasnouti, snul a sl, utí, auf einige
Zeit erlöschen. L.

Přihatiti, il, cen, ení, verdämmen. Vz
Hatiti. -- co čím, se, navaliti se, sich auf-
häufen. P-la se mlha. Us.

Přiházení, přiházený, přiházeti, vz
Přihoditi.

Přiházka, y, f., přiceňovemí, přihození,
die Mehrbietung bei der Versteigerung, Lici
tation. Rk., Hý.

Příhbí, přehbí, n., přehyb, u, příheb,
hbu, m., na Slov. příhba, přehba, pře-
hyba (přehlba, zastr.) = přehýbání údu.