Předchozí (1024)  Strana:1025  Další (1026) |
|
|||
1025
|
|||
|
|||
Přihnaný; -án, a, o, zu-, lierbeigetrie-
ben. Jg. Přihňápati se, nemotorně přijíti, přičá-
pati se, přištrachati se, ungeschickt heran- kommen. J). Přihnati, ženu, žeň, žena (ouc), hnal, án,
aní; přihoniti, il, ěn, ění; přiháněti, ěl, ěn, ční; přihánívati= k nějakému místu po- hnati, herzu-, her-, zutreiben; získati, ge- winnen, erwerben ; přinutiti, an-, dazutrei- ben, zwingen; přiběhnouti, připáditi, am-, herbeirennen. Jg. — koho komu kam. Pes přihnal jelena myslivci na ránu. Sych., Šp. Nemohli si nic p. (získati, utržiti). Br. P. veliké pleny do o země. Star. let. 80. Přihnala ho k tomu núze. Jel. Vojsko přihnalo se k Olomouci. Sych. Žena jeho prihnala nad- byt k svému muži. Půh. I. 208. — k čemu s kým. P. k boji s čilým rytířstvem. Troj. — co čím: len kosou p. (sekati). Us. Nemoc běháním si p. (= si uhnati), sich zuziehen. Us. Sd. — se kam (přiběhnouti). Přihnali se na nás. Sych.—jak kam. Brannú rukú přihnal na mú dědinu, do mé vsi a do mé krčmy. Půh. II. 588. Přihnědlý, příhnědý, etwas braun,
bräunlich. Dch. Přihněsti, přihnísti = přitisknouti, při-
tlačiti, přimačkati, andrücken. Šm. — P., ješte více hnísti, ankneten. Ros. Přihnisnouti, snul a sl, utí, přihnisati,
aneitern, durch Eiter an etwas befestigt werden. Šm. — nač. Přihnouti, ul, ut, utí; přihýbati, přihy-
bovati, zuneigen, zubiegen. — (co) komu. P. někomu větev, aby mohl česati. Us. Přihni mu, ať může píti. Ros. Rád si přihne (se napije). Šm. Příliš si přihnul. Vz Opilec. Lb. — si čeho : kořalky. Us. Všk. — si z čeho : ze sklenice. Dch. Příhnusný, drobet hnusný, etwas ekelhaft.
Přihnutý; -ut, a, o, zugeneigt, eingebo-
gen. Šm. Příhoda, y, f., příhodka, na Slov. také
příhod, u, m. = případnosť, příběh, pří- padek, der Zu-, Vorfall, Fall, das Ereigniss, Begegniss, Abenteuer, die Begebenheit. Jg. P. smutná, truchlivá, žalostná, D., nešťastná, Har., zlá, Troj., protivná, Tkad., nelepá, Dal., náhodná, osudná, nenadálá, Bs., p. z dopuštění božího. Pr. Příhoda naráží více na dobré věci, nehoda hledí ke zlým věcem, náhoda táhne se k obojím. Kmp. Ne z p-dy = úmyslem. V. Vidím v p-dě té nástin spasitelné náuky. Sš. J. 84. P. se stala. NB. Tč. 86. Pán Buh sám nás té p-dy od ohně uchovati ráčil. Pref. 534. S p-dami se po- tkati; nebyl jsem tu bez p-dy Kom. P-dy své povídati; není již pamětníků té p-dy. Sych. Nebo kdož u p-du nechodí, ten se zlé p-dy doma zchodí (al. ten se zle v p-dy hodí). Dal. 30. O něčí p-dě vypravovati. Us. Šťastný, kdo cizí p-dou vystříhá se před svou škodou; Pád, p. bláznivého jestiť vý- strahou moudrého. Horný. P-dami lidé rozum sobě zostřují. Boč. Stalo se to p-dou. Šm. P-dy nešťastné žádného neviži. Rb. P. ni- koho k náhradě neváže. J. tr. P-dy činie mú- drého. Dal. 88. P. mnoho můž ; Čas a p. rozumu škola; Jsa na svobodě mysli o p-dě. |
Pk. Kdo doma sedí, o zlé p-dě neví. Lb.
P. své právo má (za náhodu nikdo nemůže). j Č., Lb. P. na všecko čeká; P. vždy má svůj čas; Čekej až p. se dostaví. Kál. P-da se nezpovídá. Č. To pro pana Příhodu (od- kládá-li kdo peníze atd. na stranu pro bu- doucí potřebu, říká se to). Č. Řemeslo pro pana Příhodu dělati (do zásoby, bez ob- jednání pracovati). D. Jen to schovej, bude to dobré pro kmotra Příhodu. V Kunv. Msk. Přihodí, n., z hod, das Fest. Solf.
Přihodilosť, i, f., die Zufälligkeit, Vor-
gefallenheit. Dch. Přihodilý, který se přihodil, vorgefallen.
Věc p. Har. Přihoditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění;
přiházeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; přiha- zovati, přihozovati = přivrci, zuwerfen, an- werfen, zuschmeissen. — co komu jak. Rezník mi holé hnáty přívazkem přihazuje. Sych. Jestliže se co mimo vývažek při- hodí, přívržek jest. Kom. — co, koho čím; oděvem, Plk., peřinou. Us. Lopatou něco na něco, k něčemu p. Us. Hý. — co, se kam, k čemu. Kámen ke zdi p. Us. Přihodil se náhodou k tomu. Jel. P-dil se jednou k tomu. Žk. 1. Že se k tomu p-dí (klíčky k truhlám). Pč. 46. Kterak se oni některý čas k tomu p-li, když staré právo dával. NB. Tč. — Ctib. — kdy: v dražbě. J. tr. Přihodil při dražbě dva zlaté. Us. Hý. — se = náhodou přijíti, zufällig dazu kommen; státi se, zběhnouti se, sich zutragen, sich ereignen, vorfallen, geschehen, wiederfahren, sich fügen; příhodným býti, passen. Jg. Což se často přihází. V. Přihodilo se. D. Kdyby se při- hodilo. D. Zřídka přihází se spodoba po- stupná. Bž. 37. To dřevo se nikdež nepři- hodilo, passte nicht, Pass. — se jak. Tam noclehem se přihodil (náhodou noclehoval). Ms. k. pr. Věc žádná se nepřihází maní, tím méně se smrť Kristova p. mohla ná- hodně. Sš. Sk. 25. — se komu. Neštěstí se mu přihodilo. D. A též se právě přiho- dilo Petrovi. Půh. II. 84. — Br., Kram. - se kdy. V jeden čas p-lo se. Anth. I. 267. Něco podobného za lidské paměti se ne- přihodilo. Sych. A věci jiné, jež se při zá- konodání p-ly. Sš. Sk. 89. — se kde. V každé věci se přihází, že .. . Kom. Věci, jež se s ním ve sv. zemi p-ly. Sš. Sk. 2. — se komu z čeho. Z nevědomosti se jim přihazuje, že .. Koll. P-Jo se mu to z opilství. Let. 370. — s inft. Žádnému se nepřihází z omylu dlouho se radovati. Jel. Přihází se člověku Hřešiti. Br. — se nač. Přihodil se na to, šp. m.: k tomu. — že, aby. Vz předchá- zející. Přihází se, že i moudrý chybuje. V. Řídko se přihodilo, aby po vzácném otci také vzácní synové byli. Mudr. Přihoditý, příhodný, Gelegenheits-. P.
básně. Mus. 6. 486. Přihodlati, přichystati, zuschicken, zu-
riisten. Ros. — co k čemu. Příhodně, hodně, v čas, passend, schick-
lich. V. P. jsme se ho zprostili. Sych. Ne- příhodně to podotekl. Sych. P. uposlechl jeho rady. Jel. — P., příležitě, gelegentlich, bеі Gelegenheit. D. — P., náhodně, zufällig. Kom. |
||
|
|||
Předchozí (1024)  Strana:1025  Další (1026) |