1025

Přihnaný; -án, a, o, zu-, lierbeigetrie-
ben. Jg.

Přihňápati se, nemotorně přijíti, přičá-
pati se, přištrachati se, ungeschickt heran-
kommen. J).

Přihnati, ženu, žeň, žena (ouc), hnal, án,
aní; přihoniti, il, ěn, ění; přiháněti, ěl, ěn,
ční; přihánívati= k nějakému místu po-
hnati, herzu-, her-, zutreiben; získati, ge-
winnen, erwerben ; přinutiti, an-, dazutrei-
ben, zwingen; přiběhnouti, připáditi, am-,
herbeirennen. Jg. — koho komu kam. Pes
přihnal jelena myslivci na ránu. Sych., Šp.
Nemohli si nic p. (získati, utržiti). Br. P.
veliké pleny do o země. Star. let. 80. Přihnala
ho k tomu núze. Jel. Vojsko přihnalo se
k Olomouci. Sych. Žena jeho prihnala nad-
byt k svému muži. Půh. I. 208. — k čemu
s kým. P. k boji s čilým rytířstvem. Troj. —
co čím: len kosou p. (sekati). Us. Nemoc
běháním si p. (= si uhnati), sich zuziehen.
Us. Sd. — se kam (přiběhnouti). Přihnali
se na nás. Sych.—jak kam. Brannú rukú
přihnal na mú dědinu, do mé vsi a do mé
krčmy. Půh. II. 588.

Přihnědlý, příhnědý, etwas braun,
bräunlich. Dch.

Přihněsti, přihnísti = přitisknouti, při-
tlačiti, přimačkati, andrücken. Šm. — P.,
ješte více hnísti, ankneten. Ros.

Přihnisnouti, snul a sl, utí, přihnisati,
aneitern, durch Eiter an etwas befestigt
werden. Šm. — nač.

Přihnouti, ul, ut, utí; přihýbati, přihy-
bovati, zuneigen, zubiegen. — (co) komu.
P. někomu větev, aby mohl česati. Us. Přihni
mu, ať může píti. Ros. Rád si přihne (se
napije). Šm. Příliš si přihnul. Vz Opilec. Lb.
— si čeho : kořalky. Us. Všk. — si z čeho :
ze sklenice. Dch.

Příhnusný, drobet hnusný, etwas ekelhaft.

Přihnutý; -ut, a, o, zugeneigt, eingebo-
gen. Šm.

Příhoda, y, f., příhodka, na Slov. také
příhod, u, m. = případnosť, příběh, pří-
padek, der Zu-, Vorfall, Fall, das Ereigniss,
Begegniss, Abenteuer, die Begebenheit. Jg.
P. smutná, truchlivá, žalostná, D., nešťastná,
Har., zlá, Troj., protivná, Tkad., nelepá,
Dal., náhodná, osudná, nenadálá, Bs., p.
z dopuštění božího. Pr. Příhoda naráží více
na dobré věci, nehoda hledí ke zlým věcem,
náhoda táhne se k obojím. Kmp. Ne z p-dy
= úmyslem. V. Vidím v p-dě té nástin
spasitelné náuky. Sš. J. 84. P. se stala. NB.
Tč. 86. Pán Buh sám nás té p-dy od ohně
uchovati ráčil. Pref. 534. S p-dami se po-
tkati; nebyl jsem tu bez p-dy Kom. P-dy
své povídati; není již pamětníků té p-dy.
Sych. Nebo kdož u p-du nechodí, ten se
zlé p-dy doma zchodí (al. ten se zle v p-dy
hodí). Dal. 30. O něčí p-dě vypravovati. Us.
Šťastný, kdo cizí p-dou vystříhá se před
svou škodou; Pád, p. bláznivého jestiť vý-
strahou moudrého. Horný. P-dami lidé rozum
sobě zostřují. Boč. Stalo se to p-dou. Šm.
P-dy nešťastné žádného neviži. Rb. P. ni-
koho k náhradě neváže. J. tr. P-dy činie mú-
drého. Dal. 88. P. mnoho můž ; Čas a p.
rozumu škola; Jsa na svobodě mysli o p-dě.

Pk. Kdo doma sedí, o zlé p-dě neví. Lb.
P. své právo má (za náhodu nikdo nemůže).
j Č., Lb. P. na všecko čeká; P. vždy má
svůj čas; Čekej až p. se dostaví. Kál. P-da
se nezpovídá. Č. To pro pana Příhodu (od-
kládá-li kdo peníze atd. na stranu pro bu-
doucí potřebu, říká se to). Č. Řemeslo pro
pana Příhodu dělati (do zásoby, bez ob-
jednání pracovati). D. Jen to schovej, bude
to dobré pro kmotra Příhodu. V Kunv. Msk.

Přihodí, n., z hod, das Fest. Solf.

Přihodilosť, i, f., die Zufälligkeit, Vor-
gefallenheit. Dch.

Přihodilý, který se přihodil, vorgefallen.
Věc p. Har.

Přihoditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění;
přiházeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; přiha-
zovati, přihozovati = přivrci, zuwerfen, an-
werfen, zuschmeissen. — co komu jak.
Rezník mi holé hnáty přívazkem přihazuje.
Sych. Jestliže se co mimo vývažek při-
hodí, přívržek jest. Kom. — co, koho čím;
oděvem, Plk., peřinou. Us. Lopatou něco na
něco, k něčemu p. Us. Hý. — co, se kam,
k čemu. Kámen ke zdi p. Us. Přihodil se
náhodou k tomu. Jel. P-dil se jednou k tomu.
Žk. 1. Že se k tomu p-dí (klíčky k truhlám).
Pč. 46. Kterak se oni některý čas k tomu
p-li, když staré právo dával. NB. Tč. —
Ctib. — kdy: v dražbě. J. tr. Přihodil při
dražbě dva zlaté. Us. Hý. — se = náhodou
přijíti, zufällig dazu kommen; státi se,
zběhnouti se, sich zutragen, sich ereignen,
vorfallen, geschehen, wiederfahren, sich fügen;
příhodným býti, passen. Jg. Což se často
přihází. V. Přihodilo se. D. Kdyby se při-
hodilo. D. Zřídka přihází se spodoba po-
stupná. Bž. 37. To dřevo se nikdež nepři-
hodilo, passte nicht, Pass. — se jak. Tam
noclehem se přihodil (náhodou noclehoval).
Ms. k. pr. Věc žádná se nepřihází maní,
tím méně se smrť Kristova p. mohla ná-
hodně. Sš. Sk. 25. — se komu. Neštěstí
se mu přihodilo. D. A též se právě přiho-
dilo Petrovi. Půh. II. 84. — Br., Kram. -
se kdy. V jeden čas p-lo se. Anth. I. 267.
Něco podobného za lidské paměti se ne-
přihodilo. Sych. A věci jiné, jež se při zá-
konodání p-ly. Sš. Sk. 89. — se kde. V každé
věci se přihází, že .. . Kom. Věci, jež se s ním
ve sv. zemi p-ly. Sš. Sk. 2. — se komu
z čeho. Z nevědomosti se jim přihazuje,
že .. Koll. P-Jo se mu to z opilství. Let. 370.
— s inft. Žádnému se nepřihází z omylu
dlouho se radovati. Jel. Přihází se člověku
Hřešiti. Br. — se nač. Přihodil se na to,
šp. m.: k tomu. — že, aby. Vz předchá-
zející. Přihází se, že i moudrý chybuje. V.
Řídko se přihodilo, aby po vzácném otci
také vzácní synové byli. Mudr.

Přihoditý, příhodný, Gelegenheits-. P.
básně. Mus. 6. 486.

Přihodlati, přichystati, zuschicken, zu-
riisten. Ros. — co k čemu.

Příhodně, hodně, v čas, passend, schick-
lich. V. P. jsme se ho zprostili. Sych. Ne-
příhodně to podotekl. Sych. P. uposlechl
jeho rady. Jel. — P., příležitě, gelegentlich,
bеі Gelegenheit. D. — P., náhodně, zufällig.
Kom.