1026

Příhodnosť, i, f.. hodnosť:, způsobnosť, pří-
ležitosť, die Füglichkeit, Tauglichkeit, Be-
quemlichkeit, Gelegenheit. V. P. zanedbati,
V., Kom., p-sti užiti, Plác., vyhledávati. V.
P. čeho: času, povětří. V. — P., příhodný
čas, die Gelegenheit. P. lenivostí zanedbati.
V. Aby se v té p-sti proti Turkům zdvihl.
V. — k čemu: k bitvě. V. — P., posel,
die Gelegenheit, der Bote. Psaní po na-
schválné p-sti odeslal. Žer.

Příhodný, způsobný, tauglich, passend,
geschickt, dienlich, gelegen. V. P. vítr, sta-
noviště, D., místo, počasí, Dch., čas, V.,
příbytek, Sych., príležitosť. V ne příhodný
a náležitý čas. V. Zanedbati příhodný čas.
Kom. — čemu. P. lidskému tovaryšstvu.
Kram. Strany přísloví o p. době vz Příle-
žitosť. — k čemu. Nic k tomu příhoden
není. Jel. Kdo má k čemu příhodný čas,
nechť na jiný nečeká zas. Prov., Jg. Nápoj
p. k pití. Lk. — P., užitečný, gedeihlich,
nützlich, zuträglich. V. — čemu. Voda p.
hlizám. Lk. Ryby nejsou dětem příhodné.
Krab. — P., náhodný, gelegentlich, zufällig.
Lom. — P., přiměřený, angemessen. P. tělo
koňské. Db. — čemu. P-ho jenom použí ny-
nějšímu času oruží. Sš. Bs. 167.

Přihojiti, il, en, ení, přiceliti, zu-, an-
heilen. — co komu: ucho. Ros. — se, an-
heilen.

Přiholdovati, přižebrati, zubetteln. —
co. Ros.

Příhomolovitý, ein wenig kegelförmig.
P. bobule. Rostl.

Příhon, u, m., vz Příčník (v poli). — P.,
přihonění, der Zutrieb. P. dobytka k po-
rážce ustanoveného. Dch. — P., die Hut-
weide. Boč. exc. — P., jm. polí na mor.
Drahansku. Orati, síti, žíti na příhoné. Us.
Hý.

Příhončí, ího, m., der Zutreiber. Zlob.

Příhonisko, a, n. = příhon, die Hut-
weide. Na Mor.

Přihoniti, vz Přihnati.

Příhonka, y, f., zastrkovadlo u pluhu,
odrážka, die Lire. Rohn.

Přihopkati, přihopkovati = přiskákati,
anhüpfen. — se, hüpfend ankommen. Šm.

Přihořčiti, il, en, ení, ein wenig bitter
machen, anbittern. Šm.

Přihořčivý = příhořký, bitterlich. Slov.

Příhorek, rku, m., pahorek u větší hory,
der Nebenhügel. Koll. Vz Při-.

Přihořelý, přihořený = připálený, ange-
brannt. Bern.

Přihoření, n., das Anbrennen. Bern.

Přihořeti, el, ení, noch dazu brennen,
zubrennen. Ros. — P., připáliti se, anbren-
nen. Jablka p-la. Ms. o štěp.

Příhoří, n., co jest při hoře, vz Při-, das
Nebengebirge. Mkl. B. 412. -- Ros., Č.

Příhorka = příhorek.

Přihořklosť, příhořkosť, i, f., die Bitter-
lichkeit. Jg.

Přihořklý, příhořký, trochu hořký, bitter-
lich. Vz Při-. P. chuť, Puch. kořen. Byl.

Příhorní, -ný, in der Nähe eines Berges
liegend. Mkl. B. 151.

Přihospodaření, n.,die Erwirthschaftung,
Ersparung. Jg.

Přihospodařiti, il,_: en , ení, erwirth-
schaften, ersparen — komu co, čeho. Sych.
P. si kousek role. Us. Tč. — kde: na službě.
Us. Tč.

Přihostiti, il, stěn, ění, als Gast ein-
kehren, zum Besuche kommen. — se kam,
k čemu, sich zugesellen, einnisten. Na
Ostrav. Tč.

Přihotovělosť, i, f., die Bereitschaft. Sm.

Přihotovení, n., die Zubereitung. V.

Přihotovený; -en, a, o, bereit, gerüstet.
V. Já dole n. níže p., šp. m.: podepsaný.
Hý. — k čemu: k seči. Alx.

Přihotoviti, il, en, ení; přihotovovati =
přistrojiti, přichystati, bereiten, zu-, vorbe-
reiten, anrichten, fertig machen, veranstalten.
Jg., V., Br., Korn. —co komu: lík, Sych.,
byt. Šm. — co, se k čemu. P. se k trpě-
livosti. Peyt. P. si knihy k práci. Tož se
k chvále přihotov. Sš. Bs. 3. — se nač: na
cestu. Solf.

Přihoukati, přihukovati, zugirren. —
komu. Holub holubici přihukoval.

Přihourati se = přiloudati se, heran-
schleichen. Slá.

Přihovárati =přimlouvati, zureden. Slov.
Bern. — se ke komu = do řeči se s ním
dáti. Mor.

Přihověti, ěl, ění, přihovovati, schonen,
gütlich thun. — komu, čemu. Přihověj
sobě, nohám. Ros. — P., beipflichten, bei-
stimmen. Na Ostrav. Té. — komu.

Příhoz, u, m., der Zuwurf. Šm. — P.,
v horn., die Gicht (das Aufgeben frischer
Kohle und des Eisensteines). Šm.

Pí'íhození, n., die An-, Zuwerfung. Jg.

Přihozený; -en, a, o, an-, zugeworfen.
Vz Přihoditi.

Přihrabati, hrabám a hrabi; přihrábnouti,
bnul, ut, utí; přihrabávati, přihrabovati,
přihřébsti (zastr.), přihřebu (zastr.), hrabl,
hřebl (zastr.), hinzu-, anrechen, hinzu-, an-
scharren; ješte více hrabati, mehr rechen,
scharren; hrabaje přikryti, zu-, verscharren.
D., Jg. — co: přihrabej to seno (všecko).

— čeho: přihrabej sena (neurčitou měrou).
Vz Přibrati. — co kam: hrudy na pole
(s mezí). Us. P. klasy k mezi. — se čím
(hrabaje přikryti): listím. Háj. — čím: Něco
hráběmi p. Us.

Příhrad, u, m. (na Slov), přihradek,
dku, m., příhrada, přihrádka, y, f., pří-
hradí, n. = přehrazení,přepažení, die Scheide-
wand, Verzäunung, der Schranken, Verschlag.
D. P. v chlévě, v pokoji, na stání (přívora).
D. — P., místo přehrazením učiněné: truhla,
komora, jizba, die Beilade, Schublade, das
Fach usw. P. apatikářská. Kom. Mázderné
p-dky v mozku. Krok. — P., přistavěný
hrad, der Zubau zu einer Burg, der Schloss-
vorbau, das Vorschloss, wo die Dienerschaft
und die Knechte wohnten. Čeleď, která dole
léhá na p-ku. Mus. 1835. 273. (Gl.). Vz Při-.

Přihraditi, il, zen, zení; přihrazovati,
ein wenig ver-, zumachen, verschallen. Jg.

— co čím. Adrian přihladil zdí boží hrob
k městu. Plk. — Jg.

Přihrádka, vz Příhrad.
Přihradkovati, přihrádky činiti, ab-
fachen. Mus.