Předchozí (1025)  Strana:1026  Další (1027) |
|
|||
1026
|
|||
|
|||
Příhodnosť, i, f.. hodnosť:, způsobnosť, pří-
ležitosť, die Füglichkeit, Tauglichkeit, Be- quemlichkeit, Gelegenheit. V. P. zanedbati, V., Kom., p-sti užiti, Plác., vyhledávati. V. P. čeho: času, povětří. V. — P., příhodný čas, die Gelegenheit. P. lenivostí zanedbati. V. Aby se v té p-sti proti Turkům zdvihl. V. — k čemu: k bitvě. V. — P., posel, die Gelegenheit, der Bote. Psaní po na- schválné p-sti odeslal. Žer. Příhodný, způsobný, tauglich, passend,
geschickt, dienlich, gelegen. V. P. vítr, sta- noviště, D., místo, počasí, Dch., čas, V., příbytek, Sych., príležitosť. V ne příhodný a náležitý čas. V. Zanedbati příhodný čas. Kom. — čemu. P. lidskému tovaryšstvu. Kram. Strany přísloví o p. době vz Příle- žitosť. — k čemu. Nic k tomu příhoden není. Jel. Kdo má k čemu příhodný čas, nechť na jiný nečeká zas. Prov., Jg. Nápoj p. k pití. Lk. — P., užitečný, gedeihlich, nützlich, zuträglich. V. — čemu. Voda p. hlizám. Lk. Ryby nejsou dětem příhodné. Krab. — P., náhodný, gelegentlich, zufällig. Lom. — P., přiměřený, angemessen. P. tělo koňské. Db. — čemu. P-ho jenom použí ny- nějšímu času oruží. Sš. Bs. 167. Přihojiti, il, en, ení, přiceliti, zu-, an-
heilen. — co komu: ucho. Ros. — se, an- heilen. Přiholdovati, přižebrati, zubetteln. —
co. Ros. Příhomolovitý, ein wenig kegelförmig.
P. bobule. Rostl. Příhon, u, m., vz Příčník (v poli). — P.,
přihonění, der Zutrieb. P. dobytka k po- rážce ustanoveného. Dch. — P., die Hut- weide. Boč. exc. — P., jm. polí na mor. Drahansku. Orati, síti, žíti na příhoné. Us. Hý. Příhončí, ího, m., der Zutreiber. Zlob.
Příhonisko, a, n. = příhon, die Hut-
weide. Na Mor. Přihoniti, vz Přihnati.
Příhonka, y, f., zastrkovadlo u pluhu,
odrážka, die Lire. Rohn. Přihopkati, přihopkovati = přiskákati,
anhüpfen. — se, hüpfend ankommen. Šm. Přihořčiti, il, en, ení, ein wenig bitter
machen, anbittern. Šm. Přihořčivý = příhořký, bitterlich. Slov.
Příhorek, rku, m., pahorek u větší hory,
der Nebenhügel. Koll. Vz Při-. Přihořelý, přihořený = připálený, ange-
brannt. Bern. Přihoření, n., das Anbrennen. Bern.
Přihořeti, el, ení, noch dazu brennen,
zubrennen. Ros. — P., připáliti se, anbren- nen. Jablka p-la. Ms. o štěp. Příhoří, n., co jest při hoře, vz Při-, das
Nebengebirge. Mkl. B. 412. -- Ros., Č. Příhorka = příhorek.
Přihořklosť, příhořkosť, i, f., die Bitter-
lichkeit. Jg. Přihořklý, příhořký, trochu hořký, bitter-
lich. Vz Při-. P. chuť, Puch. kořen. Byl. Příhorní, -ný, in der Nähe eines Berges
liegend. Mkl. B. 151. Přihospodaření, n.,die Erwirthschaftung,
Ersparung. Jg. |
Přihospodařiti, il,: en , ení, erwirth-
schaften, ersparen — komu co, čeho. Sych. P. si kousek role. Us. Tč. — kde: na službě. Us. Tč. Přihostiti, il, stěn, ění, als Gast ein-
kehren, zum Besuche kommen. — se kam, k čemu, sich zugesellen, einnisten. Na Ostrav. Tč. Přihotovělosť, i, f., die Bereitschaft. Sm.
Přihotovení, n., die Zubereitung. V.
Přihotovený; -en, a, o, bereit, gerüstet.
V. Já dole n. níže p., šp. m.: podepsaný. Hý. — k čemu: k seči. Alx. Přihotoviti, il, en, ení; přihotovovati =
přistrojiti, přichystati, bereiten, zu-, vorbe- reiten, anrichten, fertig machen, veranstalten. Jg., V., Br., Korn. —co komu: lík, Sych., byt. Šm. — co, se k čemu. P. se k trpě- livosti. Peyt. P. si knihy k práci. Tož se k chvále přihotov. Sš. Bs. 3. — se nač: na cestu. Solf. Přihoukati, přihukovati, zugirren. —
komu. Holub holubici přihukoval. Přihourati se = přiloudati se, heran-
schleichen. Slá. Přihovárati =přimlouvati, zureden. Slov.
Bern. — se ke komu = do řeči se s ním dáti. Mor. Přihověti, ěl, ění, přihovovati, schonen,
gütlich thun. — komu, čemu. Přihověj sobě, nohám. Ros. — P., beipflichten, bei- stimmen. Na Ostrav. Té. — komu. Příhoz, u, m., der Zuwurf. Šm. — P.,
v horn., die Gicht (das Aufgeben frischer Kohle und des Eisensteines). Šm. Pí'íhození, n., die An-, Zuwerfung. Jg.
Přihozený; -en, a, o, an-, zugeworfen.
Vz Přihoditi. Přihrabati, hrabám a hrabi; přihrábnouti,
bnul, ut, utí; přihrabávati, přihrabovati, přihřébsti (zastr.), přihřebu (zastr.), hrabl, hřebl (zastr.), hinzu-, anrechen, hinzu-, an- scharren; ješte více hrabati, mehr rechen, scharren; hrabaje přikryti, zu-, verscharren. D., Jg. — co: přihrabej to seno (všecko). — čeho: přihrabej sena (neurčitou měrou).
Vz Přibrati. — co kam: hrudy na pole (s mezí). Us. P. klasy k mezi. — se čím (hrabaje přikryti): listím. Háj. — čím: Něco hráběmi p. Us. Příhrad, u, m. (na Slov), přihradek,
dku, m., příhrada, přihrádka, y, f., pří- hradí, n. = přehrazení,přepažení, die Scheide- wand, Verzäunung, der Schranken, Verschlag. D. P. v chlévě, v pokoji, na stání (přívora). D. — P., místo přehrazením učiněné: truhla, komora, jizba, die Beilade, Schublade, das Fach usw. P. apatikářská. Kom. Mázderné p-dky v mozku. Krok. — P., přistavěný hrad, der Zubau zu einer Burg, der Schloss- vorbau, das Vorschloss, wo die Dienerschaft und die Knechte wohnten. Čeleď, která dole léhá na p-ku. Mus. 1835. 273. (Gl.). Vz Při-. Přihraditi, il, zen, zení; přihrazovati,
ein wenig ver-, zumachen, verschallen. Jg. — co čím. Adrian přihladil zdí boží hrob
k městu. Plk. — Jg. Přihrádka, vz Příhrad.
Přihradkovati, přihrádky činiti, ab- fachen. Mus. |
||
|
|||
Předchozí (1025)  Strana:1026  Další (1027) |