1027

Přihramoliti se = přilézti, hinzu krie-
chen. L.

Příhranatý, subangulatus. P. kalich. Rostl.

Příhranek, nku, m., hranice, der Kasten
(beim Holzschlichter). Um. les.

Přihrati, hrám, al, přihráti, hraji, ál,
ání; přihrávati, ku předešlé hře vyhrati,
dazu spielen. Ros. — P., někdy hráti, manch-
mal o. oft spielen. Plk. — komu v co. Ty
sobě i v karty přihráš (zahraješ). Klat. — se
k čemu (hraje se přiblížiti, přilouditi). Ros.

Přihřáti, přihříti, hřeji, hřál a hříl a
hřel, án, ín, ání; přihřívati, ein wenig wär-
men, zuwärmen. Jg. — abs. Slunce přihřívá.
Us. — co. Přihřej mi polívku. Us. — komu
= naháněti, dojímati, zusetzen. Jg. — komu
kde: v koupeli. Lom. — co čím: žílu hor-
kým železem. Db.

Příhraz, ves u Mnich. Hradiště. PL.

Přihrazení, n., die Vermachung, Ein-
schliessung, Verschlallung. — P.=příhrádka.
Truhla s p-ním. Us.

Přihrazený; -en, a, o, vermacht, einge-
schlossen, verschallt. Us.

Příhrázka, y, f., přidělaná hráz, der
Umschlag. Vz Při-.

Přihrazovati, vz Přihraditi.
Přihrážeti, vz Přihroziti.

Přihrbený, přishrbený; -en, a, o, etwas
gekrümmt, gebogen, höckerig. Ros.

Přihrbiti, il, en, ení, přishrbiti, přihrbo-
vati, přishrbovati, etwas krümmen, biegen.
Ros. — koho čím: nákladem. — se. Ros.

Přihrčeti, el, ení, přihrkati, přihrkávati,
zurauschen. D. — kam. Teď právě p-ly
k hospodě dva kočáry, kamen rasselnd an.
Us. Hý.

Přihřébsti, vz Přihrabati.

Přihrknouti, knul a kl, utí, zuströmen. —
abs. Špérci p-kou, jak jim nasype. U Frydka.
Tč. — jak kam. Voda přihrkla k nám
cvalem, s velikou rychlostí. Us. Tč.

Přihřmění, n., die Zustürzung. Jg.

Přihřměti, ěl, ění, noch mehr donnern.
Jg. — na koho, na co: na město (hřmotem
připadnouti) überrumpeln, losstürzen, los-
stürmen. D.

Příhrn, u, m., přihrnutí; přihrnutí-se,
příval, der Anschuss des Wassers, der An-
drang. Hý.

Přihrncovati se, trollen, getrollt kommen.
D. kam.

Přihrnouti, ul, ut, utí; přihrnovati, hin-
zuscharren, hinzuthun. — co: obilí (vůbec
n. vše). Us. — čeho země. Us. Vz Přibrati.
— co, čeho kam: zem n. země (neurčitou
měrou) k stromu. Vz Při-. Us. — se, při-
valiti se, přiletěti (jako střela), zuströmen,
in Haufen kommen, zustürzen. Lid se přihr-
nul, war herbeigeströmt. Dch. Voda, bouře
se náhle p-la, Us. Hý. — se kam. Najednou
do hospody mnoho lidu se přihrnulo. — se
s kým někam (u velikém počtu přijíti). —
co čím: listím, zemí. — se kam jak. Pnuli
se do úřadovny s takovým hlukem, jakoby...
Us. Hý.

Přihrnutí, n., der Zufluss, Dch.; die Hin-
zuscharrung; der Anschluss. Jg.

Přihrnutý; -ut,a, o, hinzugescharrt; her-
bei-, zugeströmt. Us.

Příhrobný, Grab-. Jg.

Přihrocený; -cen, a, o, zugespitzt. Dch.
Vz Přihrotiti.

Přihromaditi, přihromažditi, il, ěn, ění,
přihromažďovati, hinzuhäufen, dazu sammeln.
V. — co k čemu.

Příhromný = přehromný.

Přihrotiti, il, cen, ení, zuspitzen. Dch.

Přihroužený; -en, a, o, überschwemmt. —
čím: břeh mořem p-ný. Bern.

Přihroužiti, il, en, ení, přihružovati,
überschwemmen. Bern.

Přihrození, n., die Drohung. Jg.

Přihroziti, il, zen a žen, ení, přihrážeti,
el, ení, přihrožovati, hrozby přidati, noch
mehr drohen. — komu. A p-zivše jim pro-
pustili je. Sš. Sk. 49. A procitnuv p-zil větru.
Sš. Mr. 23.

Příhroznatý, subracemosus. P. květ. Rostl.

Příhrozný, hrozící, dräuend, Droh-. — P.
slova. Leg.— čím: kořen ostný p-ný. Rostl.

Příhrštlí, vz Přehrštlí.

Přihrublý, příhrubý, ein wenig dick,
gross, grob. Bern.

Příhrůžka, y, f., pohrůžka.

Příhryzek, zku, m., der An-, Zubiss. D.

Přihryzlivý, kousavý, beissend, empfind-
lich. P. slovo. Ĺ.

Přihrýzti, hryzu, zl, zen, ení; přihry-
zati, přihryzovati, nahrýzti, nakousnouti,
přikousnouti, annagen, bebeissen. — co čím:
pysk zuby. Jg. — komu — dojímati, sticheln.

Přihubiti, il, en, ení, noch mehr zu
Grunde richten. L. — koho čím.

Přihučeti, el, ení, přihuknouti, knul a
kl, utí, přihukovati, dazu brausen, sausen,
brummen, sausend sich nähern.

Přihudlovati, nakačkovati, přihloucati,
anpfuschen. Šm.

Přihuhňati, zuschnufeln. Ros.

Přihustlý, příhustý, drobet hustý, etwas
dick, dicht. P. polívka, konsistente Suppe.
Dch.

Přihustněti, ěl, ění, etwas verdicken. L.

Přihuzati, přiloudati se, schwer o. spät
herbeischleichen. Slov. Plk.

Příhvězdovitý, substellateus. P. tobolka
(v bot.). Rostl.

Přihvízdati; přihvízdnouti, dnul a dl,
utí; přihvizdovati, wozu pfeifen. — komu
přihvizdovati. Us. — koho (hvízdaje při-
volati) : psa. ptáky, herbei pfeifen, pfeifend
locken,. Ros.

Přihvozditi, il, ěn, ění, zumalzen. Ros.

Přihýbati, vz Přihnouti.

Příhybka, y, f., der Obersaum (zum Ver-
kürzen des Rockes). Rk.

Přihýkati, přijíkati, přihýkávatí, herbei
gigagen (wie der Esel). Vz Hýkati. — koho
k sobě. Ros.

Přicháč, e, m., brouk májový. Db.

Přicházal, zastr., ale posud u Uher. Hra-
diště (Hý.) = přicházel. Kat. 1986.

Přichazek, zku, m. — příchod. Slov.

Přicházení, n., das Kommen, die An-
kunft. Jg.

Přicházeti, vz Přijíti.

Přichechtati, přichechtávati, kichernd
locken. -- koho k sobě. Ros. — P., chechtu
přidati, dazu kichern. Ros.



	1027

	Přihramoliti se = přilézti, hinzu krie- chen. L. Příhranatý, subangulatus. P. kalich. Rostl. Příhranek, nku, m., hranice, der Kasten (beim Holzschlichter). Um. les. Přihrati, hrám, al, přihráti, hraji, ál, ání; přihrávati, ku předešlé hře vyhrati, dazu spielen. Ros. — P., někdy hráti, manch- mal o. oft spielen. Plk. — komu v co. Ty sobě i v karty přihráš (zahraješ). Klat. — se k čemu (hraje se přiblížiti, přilouditi). Ros. Přihřáti, přihříti, hřeji, hřál a hříl a hřel, án, ín, ání; přihřívati, ein wenig wär- men, zuwärmen. Jg. — abs. Slunce přihřívá. Us. — co. Přihřej mi polívku. Us. — komu = naháněti, dojímati, zusetzen. Jg. — komu kde: v koupeli. Lom. — co čím: žílu hor- kým železem. Db. Příhraz, ves u Mnich. Hradiště. PL. Přihrazení, n., die Vermachung, Ein- schliessung, Verschlallung. — P.=příhrádka. Truhla s p-ním. Us. Přihrazený; -en, a, o, vermacht, einge- schlossen, verschallt. Us. Příhrázka, y, f., přidělaná hráz, der Umschlag. Vz Při-. Přihrazovati, vz Přihraditi. Přihrážeti, vz Přihroziti. Přihrbený, přishrbený; -en, a, o, etwas gekrümmt, gebogen, höckerig. Ros. Přihrbiti, il, en, ení, přishrbiti, přihrbo- vati, přishrbovati, etwas krümmen, biegen. Ros. — koho čím: nákladem. — se. Ros. Přihrčeti, el, ení, přihrkati, přihrkávati, zurauschen. D. — kam. Teď právě p-ly k hospodě dva kočáry, kamen rasselnd an. Us. Hý. Přihřébsti, vz Přihrabati. Přihrknouti, knul a kl, utí, zuströmen. — abs. Špérci p-kou, jak jim nasype. U Frydka. Tč. — jak kam. Voda přihrkla k nám cvalem, s velikou rychlostí. Us. Tč. Přihřmění, n., die Zustürzung. Jg. Přihřměti, ěl, ění, noch mehr donnern. Jg. — na koho, na co: na město (hřmotem připadnouti) überrumpeln, losstürzen, los- stürmen. D. Příhrn, u, m., přihrnutí; přihrnutí-se, příval, der Anschuss des Wassers, der An- drang. Hý. Přihrncovati se, trollen, getrollt kommen. D. kam. Přihrnouti, ul, ut, utí; přihrnovati, hin- zuscharren, hinzuthun. — co: obilí (vůbec n. vše). Us. — čeho země. Us. Vz Přibrati. — co, čeho kam: zem n. země (neurčitou měrou) k stromu. Vz Při-. Us. — se, při- valiti se, přiletěti (jako střela), zuströmen, in Haufen kommen, zustürzen. Lid se přihr- nul, war herbeigeströmt. Dch. Voda, bouře se náhle p-la, Us. Hý. — se kam. Najednou do hospody mnoho lidu se přihrnulo. — se s kým někam (u velikém počtu přijíti). — co čím: listím, zemí. — se kam jak. Pnuli se do úřadovny s takovým hlukem, jakoby... Us. Hý. Přihrnutí, n., der Zufluss, Dch.; die Hin- zuscharrung; der Anschluss. Jg. Přihrnutý; -ut,a, o, hinzugescharrt; her- bei-, zugeströmt. Us.	Příhrobný, Grab-. Jg. Přihrocený; -cen, a, o, zugespitzt. Dch. Vz Přihrotiti. Přihromaditi, přihromažditi, il, ěn, ění, přihromažďovati, hinzuhäufen, dazu sammeln. V. — co k čemu. Příhromný = přehromný. Přihrotiti, il, cen, ení, zuspitzen. Dch. Přihroužený; -en, a, o, überschwemmt. — čím: břeh mořem p-ný. Bern. Přihroužiti, il, en, ení, přihružovati, überschwemmen. Bern. Přihrození, n., die Drohung. Jg. Přihroziti, il, zen a žen, ení, přihrážeti, el, ení, přihrožovati, hrozby přidati, noch mehr drohen. — komu. A p-zivše jim pro- pustili je. Sš. Sk. 49. A procitnuv p-zil větru. Sš. Mr. 23. Příhroznatý, subracemosus. P. květ. Rostl. Příhrozný, hrozící, dräuend, Droh-. — P. slova. Leg.— čím: kořen ostný p-ný. Rostl. Příhrštlí, vz Přehrštlí. Přihrublý, příhrubý, ein wenig dick, gross, grob. Bern. Příhrůžka, y, f., pohrůžka. Příhryzek, zku, m., der An-, Zubiss. D. Přihryzlivý, kousavý, beissend, empfind- lich. P. slovo. Ĺ. Přihrýzti, hryzu, zl, zen, ení; přihry- zati, přihryzovati, nahrýzti, nakousnouti, přikousnouti, annagen, bebeissen. — co čím: pysk zuby. Jg. — komu — dojímati, sticheln. Přihubiti, il, en, ení, noch mehr zu Grunde richten. L. — koho čím. Přihučeti, el, ení, přihuknouti, knul a kl, utí, přihukovati, dazu brausen, sausen, brummen, sausend sich nähern. Přihudlovati, nakačkovati, přihloucati, anpfuschen. Šm. Přihuhňati, zuschnufeln. Ros. Přihustlý, příhustý, drobet hustý, etwas dick, dicht. P. polívka, konsistente Suppe. Dch. Přihustněti, ěl, ění, etwas verdicken. L. Přihuzati, přiloudati se, schwer o. spät herbeischleichen. Slov. Plk. Příhvězdovitý, substellateus. P. tobolka (v bot.). Rostl. Přihvízdati; přihvízdnouti, dnul a dl, utí; přihvizdovati, wozu pfeifen. — komu přihvizdovati. Us. — koho (hvízdaje při- volati) : psa. ptáky, herbei pfeifen, pfeifend locken,. Ros. Přihvozditi, il, ěn, ění, zumalzen. Ros. Přihýbati, vz Přihnouti. Příhybka, y, f., der Obersaum (zum Ver- kürzen des Rockes). Rk. Přihýkati, přijíkati, přihýkávatí, herbei gigagen (wie der Esel). Vz Hýkati. — koho k sobě. Ros. Přicháč, e, m., brouk májový. Db. Přicházal, zastr., ale posud u Uher. Hra- diště (Hý.) = přicházel. Kat. 1986. Přichazek, zku, m. — příchod. Slov. Přicházení, n., das Kommen, die An- kunft. Jg. Přicházeti, vz Přijíti. Přichechtati, přichechtávati, kichernd locken. -- koho k sobě. Ros. — P., chechtu přidati, dazu kichern. Ros.