1028

Příchladek, dku,m., kalter Umschlag. Exc.

Přichladiti, il, zen, ení, přichlazovati, küh-
ler machen. Ros. — co čím: ledem, foukáním.

Přichladlý, kühlig. Dch.

Příchladný = přichladlý. Jg.

Přichlácholiti, il, en, ení, anlocken. —
koho k sobě. Ros. — se, přilísati se, sich
ansehmeicheln. P-lil se k němu. Ros.

Příchlebek, bku, m., co se k obyčejnému
jídlu pro lepší chuť přijídá, příkusek, příje-
dek, der An-, Imbiss. Nemáte-liž nějakého
p-bku? Sš. J. 304.

Přichlebiti se nač namlsati se. U Ry-
chnova.

Přichlebovati, ja sagen. U Vyzovic. Mtl.
— komu jak. Takhle mu v jednom kuse
p-jeme = pochlebujeme. U Litomyšl., Msk.,
u Rych. Črk.

Přichlemtati,přichlemtávati, mehr schlab-
bern. Ros.

Přichlípiti, il, en, ení, přichlipovati, ein
wenig lappig machen. Jg. — co.

Příchlipný, ein wenig geil. Reš.

Příchlop (příklop), u, příchlopek, pku,
m., přídomek, das Nebengebäude, Ange-
bäude. Plk.

Přichlopiti = přiklopiti. Slov.

Příchlopnitý, subvalvulatus. Rostl.

Přichlupatiti, il. cen, ení, mehr behaaren.
Ros. — co.

Příchlupatý, etwas rauh, behaart. P. listy.
Rostl.

Přichmátnouti, tnul a tl, ut, utí, dazu
greifen. D. — k čemu.

Přichmeliti, il, en, ení; přichmelovati,
Hopfen zugeben. — komu = život mu ztrp-
čiti, das Leben verbittern. Lom.

Příchmurný, etwas trüb, bewölkt. Jg.

Příchobotnatý, subsinuatus. Rostl.

Příchod, u, m., přijití, příští, příjezd,
die An-, Herkunft, der Anzug, Eintritt. V.
Glejt (bezpečnosť) p-du i odchodu; s p-dem
pospíšiti. V. Padl mi jest v potoky, v pří-
chody i odchody. Půh. II. 416. Na p-du
býti (blížiti se). Dch. P. zboží, der Eingang
einer Waare. J. tr. P-du něčího se nadíti,
Jel., čekati. Us. Ona po mém p-du teskní.
Gníd. Váš p. mne poděsil. Sych. Na p. můj
připraveni nebyli. Us. Tč.

Příchoda, y, m.= příchozí, zastr. Bhmr.

Příchodčí, ího, m., der Ankömmling. Sš.
Sk. 21.

Pří chodec, dce, m. = příchozí, der An-
kömmling, Fremdling. Slov. Bern.

Příchodek, dku, m. = přílazek.

Přichoditel, e, m., der Besucher. L.

Přichoditi, vz Přijíti.

Příchodná, é, f., vz Přichodný. Hody,
dar na p-dnou, Anzugsmahl, -geschenk, n.
To je hezká, krásná p. (přivítaná). Us. na
mor. Drahansku. Hý.

Příchodné, ého, n., plat od příchodu,
das Anzugsgeld. D., Veleš.

Příchodní, -uý, cizí, Eingangs-. P. clo,
vyclení, Eingangsverzollung, f., statek, zboží.
J. tr. P-dný host chtěl-liby přijíti mistrovství
v městě v Rychnově. Sedl. Řych. 7.

Příchodník, a, m., příchodící, příchozí,
der Ankommende. I pravda jest, že Kristus
p-kem sluje. Sš. J. 18.

Přichodný, vz Příchodní. — P., zbytečný,
(überflüssig). Slov.

Příchodší, ího, n. = příchodčí, der Fremd-
ling. Myť jeho neznáme, neb p. byl. NB. Tč.

Přichomítnouti se, přikomítnouti se,
tnul a tl, utí. — k čemu — náhodou se na-
skytnouti, in den Wurf kommen. Us. Dch.

Přichopiti, il, en, ení; přichopovati =
přistihnouti, ergreifen. Bern. — se čeho
(uchopiti se). Všelijaká bída může se jich
p. Jel. Aby se (čistota) duše jeho (člově-
kovy) přichopila. Sš. J. 215.

Příchopný = nakažlivý, přichytlivý (ne-
duh), ansteckend. Výb. І. 500. Hřích jest
neduh p-ný. Živ. c. Karla IV.

Přichoralý, angekränkelt. Dch.

Přichouliti, il, en, ení, zulocken. Ros.

— se, přituliti se, přivinouti se, sich an-
schmiegen. — k čemu. D.

Příchoutka, y, f. P. po polívce, Assiette,
f., die Vorspeise. Dch.

Příchov, u, m., přichování, Zucht, f., Auf-
fütterung, f. Míti u někoho prase na pří-
chově (na chování). Us. Někomu úl včel na
příchov vzíti. Vz Přichovati.

Přichování, n., die Auffütterung. — P.,
die Ersparung.

Přichovaný; -án, a, o, aufgeffüttert. —
P., erspart, erwirthschaftet.

Přichovati, přichovávati = při druhém
vychovati, mit auffüttern, aufziehen; k pře-
dešlému ještě něco přizískati, erwithschaften,
ersparen. Jg. — co: prase, tele, mladý do-
bytek. D. — čeho: peněz. Reš. — Štelc.,
Lom. Vz Při-. — co sobě na čem, v čem
(kde). Na koupi zaleželé a na dceři do-
rostlé málo sobě přichováš. Reš. Přichovala
si v službě děcko. Sych. Něco jmění si p.
Dch. — kdy. Přichovávej peněz z mladosti,
abys potom věděl kde bráti k starosti. Rozm.
m. otc. a s.

Příchovatlivý, spořící, hospodářský, haus-
hälterisch. Věn. poet.

Příchovek, vku, m. = příchodek, die
Zuzucht, junges Zuchtvieh. Ovčák v stádě
p. svůj zvláštním cejchem znamenaný má.
Kom. Ženu s p-vkem pojíti (s dítětem). D.
Uhonila si p. (o padlé dívce). Us. — P.,
co přihospodařeno, das Erworbene, Ersparte.
Us. - Jg.

Příchovice, dle Budějovice, ves a) v Bo-
leslavsku, b) v Klatovsku. Vz S. N.

1. Příchoz, u, m., příchod, die Ankunft.
1529., Gníd. Těším se z vašeho p-chozu. Sych.

— P., den, stěhování se, der Auszugstag. P.
Čeládky. Šm.

2. Příchoz, e, m., příchozí (zastr.), der
Ankömmling, Fremde. Ben. V.

Příchozí, ího, m., dle Dnešní = cizí,
host, poutník. P. (-choz m. chod-ь). Bž 175.
Der Ankömmling, Fremde, Fremdling. V. Ho-
spody pro příchozí se strojí. Kom. Pes štěká
na příchozího. Kom. — P., přicházející, der
Ankommende. Ros. An Josef Flavius se drží
počtu v hebrejské bibli p-zího. Sš. Sk. 78.

Přichramostiti se, il, štění = přihrn-
covati se.

Příchrana, y, f., die Protektion. J. tr.

— P., ochrana, der Schutz. Slov. Bern.