Předchozí (1027)  Strana:1028  Další (1029) |
|
|||
1028
|
|||
|
|||
Příchladek, dku,m., kalter Umschlag. Exc.
Přichladiti, il, zen, ení, přichlazovati, küh-
ler machen. Ros. — co čím: ledem, foukáním. Přichladlý, kühlig. Dch.
Příchladný = přichladlý. Jg.
Přichlácholiti, il, en, ení, anlocken. —
koho k sobě. Ros. — se, přilísati se, sich ansehmeicheln. P-lil se k němu. Ros. Příchlebek, bku, m., co se k obyčejnému
jídlu pro lepší chuť přijídá, příkusek, příje- dek, der An-, Imbiss. Nemáte-liž nějakého p-bku? Sš. J. 304. Přichlebiti se nač namlsati se. U Ry-
chnova. Přichlebovati, ja sagen. U Vyzovic. Mtl.
— komu jak. Takhle mu v jednom kuse p-jeme = pochlebujeme. U Litomyšl., Msk., u Rych. Črk. Přichlemtati,přichlemtávati, mehr schlab-
bern. Ros. Přichlípiti, il, en, ení, přichlipovati, ein
wenig lappig machen. Jg. — co. Příchlipný, ein wenig geil. Reš.
Příchlop (příklop), u, příchlopek, pku,
m., přídomek, das Nebengebäude, Ange- bäude. Plk. Přichlopiti = přiklopiti. Slov.
Příchlopnitý, subvalvulatus. Rostl.
Přichlupatiti, il. cen, ení, mehr behaaren.
Ros. — co. Příchlupatý, etwas rauh, behaart. P. listy.
Rostl. Přichmátnouti, tnul a tl, ut, utí, dazu
greifen. D. — k čemu. Přichmeliti, il, en, ení; přichmelovati,
Hopfen zugeben. — komu = život mu ztrp- čiti, das Leben verbittern. Lom. Příchmurný, etwas trüb, bewölkt. Jg.
Příchobotnatý, subsinuatus. Rostl.
Příchod, u, m., přijití, příští, příjezd,
die An-, Herkunft, der Anzug, Eintritt. V. Glejt (bezpečnosť) p-du i odchodu; s p-dem pospíšiti. V. Padl mi jest v potoky, v pří- chody i odchody. Půh. II. 416. Na p-du býti (blížiti se). Dch. P. zboží, der Eingang einer Waare. J. tr. P-du něčího se nadíti, Jel., čekati. Us. Ona po mém p-du teskní. Gníd. Váš p. mne poděsil. Sych. Na p. můj připraveni nebyli. Us. Tč. Příchoda, y, m.= příchozí, zastr. Bhmr.
Příchodčí, ího, m., der Ankömmling. Sš.
Sk. 21. Pří chodec, dce, m. = příchozí, der An-
kömmling, Fremdling. Slov. Bern. Příchodek, dku, m. = přílazek.
Přichoditel, e, m., der Besucher. L.
Přichoditi, vz Přijíti.
Příchodná, é, f., vz Přichodný. Hody,
dar na p-dnou, Anzugsmahl, -geschenk, n. To je hezká, krásná p. (přivítaná). Us. na mor. Drahansku. Hý. Příchodné, ého, n., plat od příchodu,
das Anzugsgeld. D., Veleš. Příchodní, -uý, cizí, Eingangs-. P. clo,
vyclení, Eingangsverzollung, f., statek, zboží. J. tr. P-dný host chtěl-liby přijíti mistrovství v městě v Rychnově. Sedl. Řych. 7. Příchodník, a, m., příchodící, příchozí,
der Ankommende. I pravda jest, že Kristus p-kem sluje. Sš. J. 18. |
Přichodný, vz Příchodní. — P., zbytečný,
(überflüssig). Slov. Příchodší, ího, n. = příchodčí, der Fremd-
ling. Myť jeho neznáme, neb p. byl. NB. Tč. Přichomítnouti se, přikomítnouti se,
tnul a tl, utí. — k čemu — náhodou se na- skytnouti, in den Wurf kommen. Us. Dch. Přichopiti, il, en, ení; přichopovati =
přistihnouti, ergreifen. Bern. — se čeho (uchopiti se). Všelijaká bída může se jich p. Jel. Aby se (čistota) duše jeho (člově- kovy) přichopila. Sš. J. 215. Příchopný = nakažlivý, přichytlivý (ne-
duh), ansteckend. Výb. І. 500. Hřích jest neduh p-ný. Živ. c. Karla IV. Přichoralý, angekränkelt. Dch.
Přichouliti, il, en, ení, zulocken. Ros.
— se, přituliti se, přivinouti se, sich an-
schmiegen. — k čemu. D. Příchoutka, y, f. P. po polívce, Assiette,
f., die Vorspeise. Dch. Příchov, u, m., přichování, Zucht, f., Auf-
fütterung, f. Míti u někoho prase na pří- chově (na chování). Us. Někomu úl včel na příchov vzíti. Vz Přichovati. Přichování, n., die Auffütterung. — P.,
die Ersparung. Přichovaný; -án, a, o, aufgeffüttert. —
P., erspart, erwirthschaftet. Přichovati, přichovávati = při druhém
vychovati, mit auffüttern, aufziehen; k pře- dešlému ještě něco přizískati, erwithschaften, ersparen. Jg. — co: prase, tele, mladý do- bytek. D. — čeho: peněz. Reš. — Štelc., Lom. Vz Při-. — co sobě na čem, v čem (kde). Na koupi zaleželé a na dceři do- rostlé málo sobě přichováš. Reš. Přichovala si v službě děcko. Sych. Něco jmění si p. Dch. — kdy. Přichovávej peněz z mladosti, abys potom věděl kde bráti k starosti. Rozm. m. otc. a s. Příchovatlivý, spořící, hospodářský, haus-
hälterisch. Věn. poet. Příchovek, vku, m. = příchodek, die
Zuzucht, junges Zuchtvieh. Ovčák v stádě p. svůj zvláštním cejchem znamenaný má. Kom. Ženu s p-vkem pojíti (s dítětem). D. Uhonila si p. (o padlé dívce). Us. — P., co přihospodařeno, das Erworbene, Ersparte. Us. - Jg. Příchovice, dle Budějovice, ves a) v Bo-
leslavsku, b) v Klatovsku. Vz S. N. 1. Příchoz, u, m., příchod, die Ankunft.
1529., Gníd. Těším se z vašeho p-chozu. Sych. — P., den, stěhování se, der Auszugstag. P.
Čeládky. Šm. 2. Příchoz, e, m., příchozí (zastr.), der
Ankömmling, Fremde. Ben. V. Příchozí, ího, m., dle Dnešní = cizí,
host, poutník. P. (-choz m. chod-ь). Bž 175. Der Ankömmling, Fremde, Fremdling. V. Ho- spody pro příchozí se strojí. Kom. Pes štěká na příchozího. Kom. — P., přicházející, der Ankommende. Ros. An Josef Flavius se drží počtu v hebrejské bibli p-zího. Sš. Sk. 78. Přichramostiti se, il, štění = přihrn-
covati se. Příchrana, y, f., die Protektion. J. tr.
— P., ochrana, der Schutz. Slov. Bern.
|
||
|
|||
Předchozí (1027)  Strana:1028  Další (1029) |