1029

Příchranec, nce, m. = ochrance, der Be-
schützer. Slov.
Přichranitel, přichraňovatel, e, m.,

der Beschützer. Jg.
Přichranitelka, přichraňovatelka, y,

f., die Beschützerin. Jg.

Přichrániti, il, ěn, ění; příchránívati,
přichránívávati, přichraňovati = ve své opa-
trování vzíti, ostříhati, ochrániti, in Schutz
Nehmen, beschützen. V. — co čím. Tím
prostředkem stranu pod obojí přichránili a
zachovali. Apol. Tělo stavením (n. šatem)
p. Kom. — koho (gt.). Ti lidé dobrých
přichraňují. Kom. — se kam kde. Žádal,
aby mohl do města se p. Schön. — se
kde, u koho = útočiště najíti. Nemaje bytu
u souseda se p-nil. Us. Dch.

Přichránlivosť, i, f., die Beschützung,
der Schutz. Ros.

Přichránlivý, ochraňující, Schutz-, be-
schützend. Ros.

Přichraňovatel, vz Přichranitel.

Přichraňovati, vz Přichrániti.

Přichrápati, přichrupati, přichrapovati,
hinzu schnarchen. — komu. On mu při-
chrapuje. Ros.

Přichroměti, ěl, ění, přichromovati, etwas
lahm werden. Brt.

Přichromiti, il, en, ení, přichromovati,
ein wenig lahm machen. Us. — koho.

Příchtivý, ein wenig gierig, habsüchtig.

Jg.

Přichůdce, e, m. = příchozí. Lup. v C.
Příchudý, ärmlich. Reš.
Přichuchnouti, chnul a chl, utí, při-

chuchati = přidychovati, dazu hauchen. L.

Přichumeliti, il, en, ení, zustöbern. Ros.

Příchuť, i, příchoutka, y, f., choutka,
die Lüsternheit, Begierde, Lust, das Gelüsten,
Verlangen. Jg. P. těhotné ženy. — P., ved-
lejší chuť, Bei-, Nebengeschmack, m. To jídlo
má nějakou p. Jg. Má to p. vzdělanosti. Dch.
Na těch cínových talířích nemohli jísti, ty
vzaly hned p. Us. u Dobrušky. Vk. Po něčem
p. míti. Dch.

Příchuta, y, f.,přichucení, die Anlockung.
L.

Příchutenství, n., příchuť, die Launen-
haftigkeit, Launerei, Lust, Laune. Mus. IV.
219.

Přichutiti, il, cen, ení, chuť k něčemu
vzbuditi, zu etwas aufmuntern. L.

Přichutnati, přichutnávati = chuti do-
dati, Lust machen, aufmuntern. — k čemu.
Pokrm skrovný k dielu přichutnává. Ras.

Příchutní, příchutí pojatý, von Laune
befangen, manirirt. Ruka umělcova p. Mus.
10. 85.

Příchutník, a, m., vrtkavec, svémrarec,
der Launer. Šm.

Přichváliti, il, en, ení, přichvalovati,
beistimmen, beipflichten. — komu v čem.
Káčer mu v tom přichvaluje. Mor.

Přichvátati; přichvátiti, il, cení; při-
chvátnouti, tl, utí; přichvacovati, herzueilen;
überfallen, ertappen. — na koho. Přichvátil
si na něho (pospíšil). Ros. — P. se čeho
= přichytiti. Čeho se koli p-tíš, tam mnoho
lidu obrátíš. Smil v. 395. Veliký had p-til
se ruky jeho i uštknul jej. Št. 2.

Přichvěti se, přichvívati se = chvěje
se blížiti, sich zitternd nähern. Šm.

Příchvístati, přichvístnouti, stnul a
stl, ut, utí, ku předešlému chvístati, při-
fákati. Ros.

Příchvoje, ves u Sobotky. PL.

Přichýlení, n. die Hinneigung. Dch. Vz
Přichýliti.

Prichýlený; -en, a, o, hingeneigt. Dch.

Přichýliti, il, en, ení; přichýleti, el, en,
ení; přichylovati = drobet nakloniti, ein
wenig biegen, neigen, hinneigen; připojiti,
unterwerfen, an sich bringen, sich zuwenden;
přičísti, připsati, zuschreiben; p. se = při-
vinouti se, sich neigen usw., bei Jemanden
Schutz suchen. Jg. — co. Přichyl ucho své.
Jg. P. dveři = přivříti. Na mor. Zlínsku.
Brt. — co komu, čemu. Rád si přichyluje
(pije). Sych. Své komoře to zboží p. kázal.
Pulk. Bohu něco p. (přičísti). Hist. schol.
1404. Vím, že bys nám nebe prichýlil. Us.
— co, koho, se kam (čím). Království
pod svú zemi p. Martim. Přichýlil se k němu.
Ros. A což k nám se nepřichýlíš? Dh. 115.
Všecky k sobě prichýlil. St. skl. Ta dvě.
království přichýlil k svému. Martim. P.
panny šepty úlisnými k své libosti. Troj.
Obličejem k matce se p. Kat. 22., 747. —
Alx.

Příchylka, y, f., přítulka, der Zufluchtsort.
Koll.

Příchylnice, e, f., die Anhängerin, Freun-
din. Šm.

Příchylník, a. m., přítel, der Anhänger,
Freund. Měst. bož.

Příchylnosť, i, f., sklonnosť, chuť, die
Neigung, Geneigtheit, Zuneigung. Boží p.
k lidem jest veliká. Br. Jeho p. jest pře-
tvářená. Sych. P. svou k někomu osvědčiti.
Sš. I. 107.

Příchylný, náchylný, nakloněný, geneigt.
V. — k čemu: k dobrému, Arch. I. 36.,
k smilství, Hus. I. 439., k rozkoši, V.,
k něčí straně. Kram. — čím : milosti, láskou.
Ros. — komu. Ona jest matce velice p-ná.
Dch.

Přichystání, n , die Zurichtung. V. Vz
Přichystati.

Přichystaný; -án, a, o, zugerichtet atd.,
vz Přichystati.

Přichystati, přistrojiti, připraviti, zu-
richten, fertig machen, veranstalten, zu-, vor-
bereiten; obstarati, besorgen. V. — Již jest
vše přichystáno. Ros. — co komu: dobrou
večeři, postel. Sych. — co k čemu: k obědu.
Sych. — co nač: na cestu. D. — čeho :
dobrého vína (obstarati, opatřiti). Ros. Trávy
kravám p. Us. Hý. — se — připraviti se,
sich zuschicken. Jg.

Příchystka, y, f., přichystání, die Zu-
bereitung. Nedělejte žádných p-stek; oběd
bez p-ky. Na Ostrav. Tč.

Příchytek, tku, m., das Anklebsei. Zlob.

Přichytiti, il, cen, ení; přichytati, při-
chytnouti, přichycovati = ku předešlému něco
chytiti, dazu fangen; popadnouti a držeti, zu
sich o. an sich ziehen, haschen, fangen; při-
páliti, anbrennen; p. se = připojiti se, sich
anhängen, gesellen, dazuschlagen; nakaziti,
anstecken. Jg. — abs. Mráz chytá n. při-