1031

Příjemná, ě, f., hostina, již dává, kdo
v svazek obecní (za člena) nově byl přijat,
der Anzugsschmauss, das Anzugsmal. Hý.
N... dává p-nou. Dnes budeme píti p-nou
od N... Us. na mor. Drahansku. Hý.

Příjemně, angenehm. P. někomu něčeho
se odměniti, p. pohleděti, zpívati, Us., mlu-
viti. V. P. vypravovati, dojímati. Dch.

Příjemné, ého, n., die Aufnahmstaxe. Aby
jej mezi sebe v sousedstvo přijali, dva zlaté
na rathouz p-ho k obci položil. Gl. 272. —
P., die Taxe, welche der Sieger im Processe
zahlte, wenn der zvod vorüber war, die
Einführungstaxe. Kdo zvod činil, dal 5 grošů
a p-ného groš. Gl. 272.

Příjemní daň, šp. m.: daň z příjmů. Šb.

Příjemník, a, m. = příjemce, kdo přijímá
krádež, der Hehler, Annehmer. Výb. I. 259.
Nebyloby zlodějíků, by nebylo příjemníkův.
Prov. Lalka v Lompnici byl jest p. všeho
(kradeného). Pč. 23. P. lichvy a lúpeže.
Hus. Vz Přijímač.

Příjemnosť, i, f., libosť, líbeznosť, die An-
nehmlichkeit, Anmuth. V. P. hudby. D. --P.,
záminka, zástěra, der Vorwand. Pod p-stí ho
chtěl odtud vystrnaditi. Us. v Dobrušce. Vk.

Příjemný; -men (Sš. I. 137.), mna,, mna,
způsobný ku přijetí, empfänglich. — k čemu.
Ožralec k ničemuž dobrému nemůž býti
p-mný. Rvač. — Krab., V. — P., ku příjmu
se vztahující, Empfang-. Dáti příjemného.
Ros. Vz Příjemné. Dnes máme příjemnou.
Us. Hý. Vz Příjemná. — P., mohoucí přijat
býti, annehmbar, zulässig. Toho svedomie
páni na súdě neslyšíc, než zamietaj i jakožto
nepříjemné (non accecptabilis). Vš. 74. P.
jistota. J. tr. Což konšel v tom právě pří-
sežný vyznává, to jest p-né. NB. Tč. Tedy
jeho svědomie nemóž příjemno býti, po-
něvadž na tej dědině lidé pamatují, že si-
rotků otec na, tom purkrechtu seděl. NB. Tč.
— k čemu. Ruce obě jsou příjemné ku pří-
saze. Brikcí. Ta žaloba není k rozsudku
p-ná. NB. Tč. — kde. To svědomí není
v právě p-né. NB. Tč. — P., případný, pří-
hodný, treffend, passend. Řeč k otázce p-ná.
Mudr. — P., libý, milý, angenehm, süss,
einnehmend, anmuthig. Jg. V MV. nepravá
glossa. P. host, Kom., řeč, V., povětří. D.
P-mnou službu učiniti; p-mným býti. V.
Něčím p-ným někoho potěšiti. Sych. Ne-
může mu to p-mno býti; p-né způsoby v ob-
cování. Dch. Maje po té vší cestě p-né a
příhodné časy. Žer. 1591. Príjemno, jakoby
za vlasy tahal, jakoby mi baňky sázel, ja-
koby dřevo hryzl. Vz Nemilý. C. P-mný
jako trn v noze. Pk. — komu. Mravy a
povahy p-mné lidem do sebe míti. V. —
komu skrze co. Skrze život svůj všem
lidem příjemný jest. Kram.

Příjetek, tku, m., vz Příjatek.

Přijeti, jedu, jeď, jeda (ouc), jel, jev,
jetí; přijezditi, il, ění; přijížděti, děl, dění,
fahrend, reitend, schiffend ankommen. Jg. —
abs. P. domůV. Dříve přijel nežli vyjel
(Vz Tlachal). Č. — pro co. Do lesa pro
palivo p. Us. Přijel pro to víno. Půh. II.84.
Procházeli jsme se, až pro nás přijeli. Pref.
423. Vz Po. — ke komu v co. Tu jsem
k němu s svými tovariši v službu přijel.

II. 418. za kým. Já brzy za pánem
přijel. Žer. L. i. 28. --- na kom, na čem.
I přijedech na konícě jako sniežek bielém.
Rkk. 62. Z jeho zboží jeho lidé přijedše noční
věcí na vozích. Půh. II. 104. P. na koni, D.,
na lodi, V., na voze. Us. Letos přijel sv.
Martin na brůně (vz Brůna). Prov. — kam:
do města. Har., Br., Dal., před dům. D.
P. do Chudobína; Přijev na mú dědinu do
Morkovic; Tu jsem k němu p-la prosecí;
Přijel na mé zboží do Březníka; Přijel jsem
k němu do Nyklšpurga; P-jel na mého otce
pohřeb. Půh. I. 178.. 294., ІІ. 82., 109., 104.,
612. A když přijeli k místu Hřbitova. Er. P.
472. — kam k čemu. Abyste k témuž ko-
runování do Prahy přijeli. Arch. IV. 235. —
ke komu nač: na vinobraní. Jg. K do-
brému příteli na podívanou p. Šm. --- jak.
Kníže přijel do Prahy ve dvou stech koních.
Let. 323. Malým chlapcem přijel jsem do
Paříže. Brt. Instr. 15. Počkejte, až vám při-
jede něčím (něčím jsa, in einer Stellung).
V Dobrušce. Vk. — v čem. Že pro ně při-
jede v kočáře hrabě. Er. P. 241. — odkud
kam. Přijedú třie králi po hvězdě z veliké
dáli. St. skl. I. 109. P. z dalekých zemí. Kat.
1580. Lidé s jeho chleba p-íi do Hrotovic
na jeho zboží. Půh. II. 178. — (proti komu)
kudy kam, s čím. Skrze pouště do Aegypta
s karavanou přijíždějí. Har. II. 55. Přijely
proti nám dvě lodí s dvěma kusy. Vrat. Chce
se mnú na dobré lidi p. Půh. II. 4.96. Ku-
klík jest s tieni do mého domu přijel a pra-
vil. NB. Tč. — na koho oč. Na přátely
p-li o ty věci. Půh. II. 530. P. o nějaké po-
třeby. Let. — kdy. V tom přijel komorník.
Žer. Sn. 5. O polednách přijeli jsme do No-
vých Kostelů. Har. I. 2. Král Ladislav přijel
do Vídně o masopustě. Let. 164. O svátcích
letničních přijela rada. Let. 400. Vz Jitro. —
koho: koně (cvičiti, zureiten). D.

1. Přijetí, na Mor. a Slov. přijatí, u., der
Empfang, die Annahme, Acceptation. P.
směnky čestné, pro česť podpisu, die Accep-
tation per onore delia lettera; P. peněz za
směnku, Einkassirung des Wechsels; P. za
občana, die Einbürgerung-. J. tr. Odměna za
p. Šp. P. ve službu. J. tr. P. čeho. Bibl. P.
za syna, adopce. Jg. Vz Přijíti, 2.

2. Přijetí, n., od přijeti, die Ankunft. Har.
Příjezd, u, m. (zastr. příjezda, y, f.

Arch. I. 10., 74.), přijíždka, die Ankunft
zu Wagen o. zu Pferd o. Schiff. Bych to tak
státi nechal až do jeho p-du. Půh. 1. 307.,
II. 187. Kdež i jiné mnohé osoby z jiných
zemí p-dy svými bývati a se sjížděti budou.
Břez. 180. Prodlévati příjezdejm (dlouho ne-
jeti). Ros. Při p-du mém. Žer., V. Glejt
p-du i odjezdu. V. Při p-du někoho přiví-
tati. Sych. Něčího p-du žádostivě čekati. V.

— P., přístup s koněm nebo vozem, die Zu-,
Auffahrt. P. ku skladům železné dráhy. Dch.
P. k mostu. Čsk. Jest tam nesnadný p. Ros.

— P., přídvor, přededveří, přededvoří, před-
síní, das Vorhaus, die Vorderthür. Šm. —
P. mořský, přístav, der Hafen. D. exc.

Příjezdné, ého, n., das Anrittsgeld. Šm.

Příjezdný, kam se snadno může přijeti,
zugänglich für Wagen, Schiff, Pferd. Jest
tam příjezdno. Ros.