1032

Příjezerný, an der See liegend. Sš. J. 79.

Příjice, e, f., nemoc francouzská, die Sy-
philis. Od kmene příje. Prk. Vz Syphilis
v S. N.

Příjičný, vz Příjice, venereus, syphilitisch,
venerisch. P. vřed, květ, věnec, tok, puchý-
řina. Ja.

Přijídati, vz Přijisti.

Přijieti, vz Přijíti.

Přijíkati, vz Přihýkati.

Přijimací, vz -cí, Bž. 23. Empfangs-. P.
zkouška, Aufnahmsprüfung, f., list, Empfangs-
schein, m. J. tr.

Přijimač, e, m., der Uibernehmer, An-
nehmer, Empfänger. P. dobrodiní, Reš.; mi-
lostivý p. putujících. Háj. — P., přijimatel
osob = hleditel na osobu lidskou, osobo-
milec, osobolibec, der Partheiische. Vz Oso-
bolibství. Sš. Sk. 127. V pravdě jsem shle-
dal, že není Buoh p. osob. Ben. Act. 10.,
34. (Hý). I pozorujž, že pohané nebyli p-či
osob (nahmen auf Personen keine Rück-
sicht). Bart. I. 22. — P. věcí kradených, der
Hehler. Har., Pč. 2. Vz Rb. 271. Nebylo by
zlodějů, kdyby nebylo přijimačůy. Us. Vz
Příjemník. Horší p. než zloděj. Č. M. 145.

Přijímání, n., das An-, Aufnehmen, die
An-, Aufnahme. P. žáků do školy, Us., hostí.
D. P. darův, vz Rb. st. 271. P. daně. J. tr.
— P. večeře Páně = požívání nejsvětější
svátosti oltářní pod jednou nebo pod obojí
způsobou, die Kommunion. S. N. Vz tam více.
P. kalicha. Dch. Jíti k p., byl u p., príprava
k p. Us., Ros., Sych. — P. pěnez do poklad-
nice. — P. léku. -- P. osob, osobolibství,
die Ansehung der Person, Parteilichkeit. Bez
p. osob (bez strannosti). V., Prot. 22., Žer.
V soudu osob p. žádného býti nemá. Neboť
není p. osob u Boha. Sš. I. 34. By se spra-
vedlivě bez p. osob chovali. Žer. Vz Osobo-
libství.

Přijímárna, y. f., das Empfangszimmer.
Dch.

Přijimatel, e, m. = příjemce, přijímač. —
P., v lučbě, recipient. Mus. 6. 419.

Přijimatelnosť, i, f.. možnosť (kam) při-
jatu býti, přijatelnost, die An-, Aufnehm-
barkeit. To předeslav Petr o p-sti veškerých
lidí do církve svaté. Sš. Sk. 128., 131.

Přijimatelný, přijatelný, annehmbar. Šm.

Přijímati, vz Přijíti, 2.

Přijímavý, gern nehmend. Šm.

Přijímka, y, f., die Fassung (ve vojenství
atd.). P. přírodnin (naturalií: paliva, svítiva,
slámy atd.). Vz Čsk. I. 1. 84.

Přijisti, jím,jez, jeda (ouc), jedl, jed, jeden,
ení; přijídati, zuessen, zubeissen. — co.
Viděl jsem, že jsou sobě jistý počet chlebů
přijídali. V. — P. se = najísti se, jísti, essen.
Vz Přijedlo. Za nímž (vlkem) lační štěnci
tekú p. sě rádi chtiece. St. skl. 2. 217.

Přijistotiti, il, ěn, ění, přijistiti, il, štěn,
ění =- ujistiti, vergewissern. Slov. — co čím.

1. Přijíti, jdu, jdi, přijď, jda (ouc), šel,
šed (ši), jití n. příští; přichoditi, il, zení;
přicházeti, el (dříve -al), ení; přicházívati.
Složené přijíti mívá (ve starších spisech)
ve tvarech praesentních přijd-, a ve pří-
slušných tvarech infinitivních přijid-. Na př.:
Przijde hodina. Čtení evangelií zimn. času.

51. Kostus jejie otec snide a to královstvo
przyjide k nie. Kat. 8. Když ta pověsť před
krále przijide. Troj. 6. a. Oni przyjidechu a
uzřechu ostrovida. Alx. 109. atd. Přijda
k tobě v svých údech. Št. N. 73. (Dybych
í byl vědél, do čeho přijdu. Na mor. Zlínsku.
Brt. Co ti z toho přijde (jaký užitek)? Ib.
Brt.). Avšak mnohdy splývá předložka s kme-
nem a bývá v obojích tvarech příd- (v impe-
rativu se skráceným i) místo přijd- i místo
přijid-. Na př.: Že przide ten den. Rkp.
hradecký, 89. a. Z toho nepokoj przyde. Št.
N. 72. b. Přiď (imper.). Br. 20. b. A když
dlúho lesem gyde, k velikému hvozdu przide.
Dal. k. 2. A když mistři předeň przydú.
Kat. 84. Ať przida u mój pokojík vende.
Pass. 342. Prziducz sami k sobě. Št. N. 73. b.
a j. Tak bývá stažen také infinitiv příti m.:
přijíti na př.: Móž k tomu przyty. Št. N.
72 a. Aby ráčil k tobě příti. St. skl. 2. 44.
(Gb. v Listech filolog. 1879. 54.). Vz násl.,
Pojíti, 1. Na Mor. místy konjugují takto:
přindu, přindeš, přinde, přindeme, přindete,
přindó (ou), přindi (= přijď), přinda (ou).
Hý. — P. = jda přiblížiti se, stanouti kde,
kommen, an-, herkommen, wohin kommen;
dostati se v rozličné okolnosti, stav, pro-
měnu, kommen, gerathen, gelangen, fallen;
umysliti si, sich besinnen, fassen; připad-
nouti, rozpomenouti, verfallen,kommen; ztra-
titi, pozbyti, verlieren, um etwas kommen;
zdáti se, vorkommen, scheinen; pocházeti,
herstammen, herkommen; přítomným se státi,
kommen, herbeikommen; napadnouti, kom-
men, fallen, ein-, befallen, treffen ; povstati,
vzniknouti, státi se, počátek míti, kommen,
entstehen; za podíl se dostati, zu Theil
werden, zukommen; smyslu nabyti, zu sich
kommen, zur Besinnung kommen, sich seiner
bewusst werden; státi, cenu míti, kommen,
kosten; neosobné: stane se, stalo se, jest,
bylo, musí se, muselo se, es kommt dahin,
dazu, es geschieht, man muss, es ist nöthig.
Jg. — abs. Snad přijde. Přijď. Přijdete-li
pak? Jen co přijdu. Nepřijdu-li dnes, přijdu
zejtra. Prov. Když kocour přijde, myši v kout
lezou. Prov. Přišel až nic (nepřišel). Us. Spa-
sitel přijde. Št. N. 217. Tak to musí přiňst
(řekl felčar, když klistýr dával a do očí mu
prsklo). Ve Slez. Tč. Kdyby přišel. Dch.
Přijd království tvé. Us. Jak přišlo, tak
odešlo. Vz Jmění. Lb. Až přijde sv. Jan,
šp. prý: Až bude sv. Jana. Km. Ale sr.:
Na sv. Jiří, ježto potom najblíž přijde. Půh.
II. 348. Jak to přijde? šp. m.: čím to jest
(jde) ? odkud to jest? jak se to stalo ? Brs.
148. Vz P. s adv. Vše domů přijde, co vlci
nesnědi. Prov. Přijď, co přijď. Přichází zima,
horko. Ros. Liška, když přichází jaro, líná.
Kom. Přijde čas, že se zeptá zima, cos dělal
v létě. Prov. Až můj čas přijde, pomstím.
Br. Hodina přišla. Co přijíti má (budoucí).
V. Neštěstí nepotřebí hledati, samo od sebe
přijde. V. Varuj (jdi pryč) otrubo, přijde
bílá mouka (i. e. ustup vyššímu). Prov.
Přijde trest. D. Jak přišlo, tak odešlo. Us.,
Č. Přijde déšť, bouřka, drahota. Us. Ano,
přišel někdo, vzal něco, šel bych za ním,
nevím za kým. Vz Tlachal. Č. Ruda při-
chází (objevuje se). Vys. — kam, do čeho: