1036

U Přer. Kd. Přišlo mi ít kole rybníka. Na mor.
Zlínsku. Brt. Bo mi prindze skočic do teho
Dunaja. P. sl. 95. — že, aby. Přišlo k tomu,
že se sešli. V. Nikdy na to nepřijde, abychom
je týrali. Us. Přichází člověku, že se lekne.
St. Jak to přichází (čím to je, že . . . —
s adv: mlčky, dále, blíže, zpět, tam. Us. D.
Nemohli jsme sem p. Půh. 11. 349. Mój díl,
jakž na mě spravedlivě přišel, jest od našeho
otce. Půh. II. 292. Na sv. Jiří, ježto potom
najblíž přijde. Půh. II. 348. To mu draze
přišlo šp. m.: to ho mnoho stálo, toho zlým
zažil, toho těžce pykal. Jak vysoko ta věc
přijde? šp. m.: zač jest, stojí ta věc? jak
vysoko se cení? Brs. 148. Nepřichodi blíže.
Mor. p. 416. Polovička stromu (coll), přijde
ven (vykope se). Us. na Mor. Brt. — Pozn.
U přijíti opisuje se podmět n. předmět vě-
tami vztažnými nejvíce s konditionalem. Aniž
přišel, kdo by je zahubil. Br. Vz Věta pod-
statná.

2. Přijíti, přijati, jal (zastr. přijel), jat,
jetí a jatí; přijmouti, ul, ut, utí (vz Jmouti,
Pnouti); přijímati. — P. = k sobě vzíti, do-
stati, annehmen, empfangen, in Empfang
nehmen ; na se vzíti, annehmen, übernehmen;
k sobe vzíti, vítati, auf-, annehmen, empfan-
gen; v nějaké spojení s sebou postaviti n.
uvésti, an-, aufnehmen, in Verbindung setzen;
za pravé uznati, für wahr erkennen, geneh-
migen, dafür halten, annehmen, gut heissen,
billigen, sich gefallen lassen; na někoho hle-
děti, stranným býti (p. osoby), auf Personen
sehen, partheiisch sein; osvojiti si, vzíti, na
sc vzíti, annehmen, sich eigen machen; p. se
= ujíti se, uchytiti se, fangen, Wurzel fassen.
Jg. — abs. To nyní moha, nechceš přijíti,
potom budeš chtíti a nelze bude míti. Dal.
Vůbec přijato. Us. To nařízení nemá tak
přijímáno býti, že by žena cizoložná neměla
potratiti obvěnění toho. Bdž. — co, koho:
pokrm, naučení, dědictví, pocestné, smlouvu,
osoby (na ně hleděti, k vrtli nim stranným
býti); někoho laskavě p. a Hospody mu
u sebe přáti. V. Ktož chce křest přijieti;
Syn. božie sstoupil na zemi, člověčenstvie
přijem. Št. N. 294., 205. Tráveninu kdo při-
jal, otéká. Kom. P. oběť, Solf., dobrou radu,
potěšení, poučení, výstrahu, výmluvu, al-
mužny, svůj díl, odplatu, náboženství, víru,
sluhu, učitele, lékaře, úředníka, peníze p.,
Jg., lékařství (léky). Čern. Přijal jsem váš
dopis; p. poselství. Dch. Strany to p-ly;
Zná se, že jest přijal jmenovaných peněz
za 60 zl. NB. Tč. Přijmuť já prvé svěcení.
Žk. 404. Kteréhož (Krista) musí ovšem nebe
p. až do času obnovy všech věcí. Sš. Sk. 38.
P. večeři Páně, Ros., svätosť oltářní, Dch.,
utěšení, přísahu. Troj. Boží tělo přijímati.
Pč. 31. Jsem hotov panský nález p.; Jeho
póhon doma nezastal a jeho zde přijíti ne-
chtěl; Chci panský nález o to p. Půh. I.
164., II. 61., 398. Žaludek potravu přijímá.
Us. P. žalobu, důvody, odvody (slyšeti),
Kom., špatné mravy, D., pramen rudy. Vys.
— čeho: Noviny budou i inseratů přijímati,
šp. m.: inseraty; zde by mohl jen gt. dělivý
státi: přijal peněz (i. e. neurčitým počtem)
atd., ale inseraty se přijímají celé. Vz Při-.
Přijměte nejvřelejších díků šp. m.: nejvře-

lejší diky. Brt. — co, koho k čemu, ke

komu: k milosti, něco k rukám, při k sobě
p. V. To k sobě vděčně přijal. Háj. Vše
přijímal k sobě, co přinesli. Pč. 34. P. ně-
koho k choti, k sluze, Kat. 696., k milosti,
Dal. 126., k sobě; něco k něčí ruce, zu
Jemands Handen. Bart. 4. 14. To přijmi
k své milosti. Smil v. 452. Přijímám ru-
kojmě k své ruce a ku páně Petrově ruce;
Manství k lénu p.; p. k sobě svědomé lidi;
Že jest přijal při k sobě mezi mnú a Bláhú.
Půh. I. 269., II. 49., 249., 429. P. k sobě
peníze z pokladnice, Geld aus einer Kasse
erheben. J. tr. Někoho k sobě nepřijmouti
(zavrhnouti). V. P. k straně, Har., učedlníka
k řemeslu. D. Přijal k sobě hluk čeledi.
Troj. Prokuratorové lidské spravedlnosti
k sobě přijímají. Er. Kdo co na sebe k vy-
konání přijme. Er. Kdo tu práci k sobě při-
jal. Kdo sobě k dílu lidské věci přijímají.
Er. Někoho k péči a vychování p. Š. a Ž.
Že i pohané k obecenství věčné bláhy a
spásy přijati budou. Sš. Sk. 124. — koho
v co, pod co (odkud) kam. V počet
svých přátel, v péči a ochranu, v své opa-
trování p. V. Země nás všecky přijímá v se.
Jel. Někoho v hold p. Ottersd. Země při-
jala v sebe krev Abele z ruky bratra jeho.
Solí". Duše obrazy z venčí v se přijímá. Jg.
Někoho pod ochranu p. V. Jakož jsem jemu
věřila a ve dsky na spolek přijala. Půh. II.
157. — co, koho za koho, za co: za vděk
p., někoho za měšťana, V., za syna, dítě za
vlastní, Jg., někoho za úda (spolku), Br.,
něčí vůli za skutek p. Boč. P. kázeň (trest)
za něco, Troj.; něco za pravé p. Jg. Musí
soused s sousedem kyselá jablka i plané
hrušky hrýzti a za dobré přijíti. Prov. Jg.
P. peníze za směnku. J. tr. P. koho za sluhu.
Kat. 960. P. něco za dobré. Chč. 607. Chu-
dobu i zboží přijímá za dar boží. Er. P. 514.
Alšík má za ten svuoj dluh přijíti neboli
vzieti, co jemu z práva na tom domu zuo-
stati můž. NB. Tč. — co komu. Sobě a
svým potomkům přijal knížectví. Háj. Přijmi
si úmysl pomsty. Troj. — co od koho. Klíče
od někoho, peníze od kupce, Us., dluh, Kom.,
přísahu, Troj., práva od někoho p. V. Při-
jímal jste od pána Boha dobré, přijímejte
trpělivě i zlé. Dch. P. od někoho křest. Št.
N. 188. Chci od nich právo přijeti; Přijal
rukojemství od mého muže za věno. Půh.
I. 243., 269. Kteříž peníze ode mne přijali.
NB. Tč. P. slib od společníků mají mylně
za chybné m.: společníky v slib bráti, sr.
předcházející příklády a vz Slib. — co,
koho na co, na koho (kam, jak). P. co
na sebe, na dobrou stránku, koho zase na
milosť, V., na stravu, Jg., Šm., na učení.
Kmp. Na malou váhu prodávati, na větší
přijímati. Br. Na místo umrlých přijímají se
jiní. Kom. Žáky na studie p. Us. P. Ješek
přijal na ten jistý dluh, jakož p. Jaroslav
měl dáti; Přijal ji na pravý spolek svého
všeho zboží; Přijala ji na spolek na 100 hř.
gr. Půh. I. 172.,345., II. 608. To diete tiem
obyčejem chcem na diel přijíti; Toho já při-
jímám na všecek diel jako syna svého vlast-
nieho. NB. Tč. Vyznávači nového zákona
dle příkladu apoštolů tuto daného pro