1040

Přiklecati, klecám a kleci; přikléceti,
přiklíceti, el, ení, na Mor. přikecati, přike-
cávati (Hý.) = klecavě přijíti, herbeihinken.

— abs. Ten člověk přiklecává, Us. Hý. —
kdy. Tu po chvíli hus přiklece. Rad. zvíř.
K starosti i chromá přiklece. Smil. — se.
Ros. — Výb. 1. 844.

Přiklehovati, přiklihovati = přiklejovati,
ankleben. Volk.

Přiklejiti, il, en, ení, přiklejovati, an-
kleben, anleimen, hinzukleistern. V. — co
čím.

Přikleknouti, knul a, kl, utí; přiklekati,
přiklekovati, hinzuknieen. — k čemu: k ol-
táři, k někomu. Ros., B. Němc.

Přiklenouti, ul, ut, utí, naklenouti, zu-,
amvölben, Ros. — co kde.

Přiklepati, přiklepávati, přiklepnouti,
pnul a pl, ut, utí. an-, dazuklopfen. Ros. —
co čím: hřebík kladivem.

Přiklesnouti, snul a sl, utí, ein wenig
straucheln. — P., zu etwas hinsinken. Jg. —
k čemu jak: pádem ke zdi.

Přiklesuutí, n., das Straucheln. P. ko-
rouhevníka. Br.

Přiklesfiti, il, štěn. ění, zuhauen.— co:
strom. Jg.

Přikleštiti, il, ěn, ění = kleštěmi připíti,
mit der Zange vereinen, anklammern, an-
schliessen. Jg. — se = připojiti se, sich
anklammern. — se k čemu. Nej., Hněvkov.

Příklet, přiklet, v obec. mluvě piklet,
n, m. = kleť, jízba n. síň při domu, ein
Vorhaus. Slov. Leška.

Přiklevetati, vetám a veci, zulügen, hin-
zuklatschen. Ros.

Přiklíceti se, přikulhati se, herbeihinken.
Ros. — se kam. Vz Přiklecati se.

Přiklíčiti, il, en, ení, přiklíčeti, přiklíčati,
přikličovati = připojiti, anschliessen, ver-
binden. Jg.

Přikliditi se, il, zení, hinzukommen Ros.

— kam.

Přiklihovati, vz Přiklížiti. Vz Přikleho-
vati.

Přiklínati se = přibelhati se, došámati
se. Us. v Domažl. Vz Přikloňhati se.

Přiklinovati; přikliniti, il, ěn, ění, zu-
keilen. Ros. — co čím.

Přiklípati, klípaje přijíti, vz Klípati.

Přiklišov, obyč. Prklišov. a, m., Pirkels-
dorf. ves n Mor. Třebové. Mus.

Přiklíti, kliji, il, it, ití, přiklívati, an-
kitten, anleimen. Aqu.

Přiklížiti, il, en, ení; přiklihovati, při-
kližovati, zu-, an- aufleimen. D. — co k čemu
čím: prkénko k přihrádce (dobrým klihem).
Sych.

Přiklofati, vz Přiklofnouti.

Příklona, y, f., přiklonění, die Hin-, Zu-
neigung. Dch.

Priklonění, n., vz Příklonnosť. Die Zu-,
Hinneigung.

Přikloněný; -ěn, a, o, ein wenig zu-
geneigt. Vz Přikloniti. V. — Jg.

Přikloňhati se = přibelhati se. — kam.
To je dosť, že ses taky jednou k nám při-
kloňhal. V Kunv. Msk.

Přikloniti, il, ěn, ění; přikláněti, el, ěn,
ění; přikloňovati, zuwenden, hin-, zuneigen,

anlehnen. — co kam. Drva k pevnej hradbě
přiklonichu. Rkk. 19. Uši k někomu p. Ms.
Bel. — čeho: ucha svého. Ben. — se k čemu:
k někoho mravům se p. V. — Jg.

Příklonitý ; -il, a, o, nakloněný, geneigt.

— k čemu: k marnostem. Tkad.
Příklonnosť, i, f., vz Enklise.
Přiklonilý, geneigt. P. slovo, enklitické.

— P., v hörn., rechtsinnisch. Hr.
Příklop, u, příklopec, pce, příklopek,

pku, příklopeček, čku, m., der Deckel,
die Klappe. P. u máslnice, D., k shasínání
svíce, Rohn., p. či sklopec u tkadlců. Krok.,
ve střechách (dvéře u senníku), Us., zapadací
dvéře (poklop) D. P., der Tornisterdeckel.
Čsk. P-py v ševcovství, die Treibfüsseln.
Dch. — P. u kalhot = poklopec, der Vor-
derlatz. Us.

Přiklopiti, il, en, ení; přiklopovati, zu-
decken. — co kam: poklici na mísu, nad
mísu. Sych. — co čím: hrnec poklicí, otvor
kamenem, Dch., něco kuthanem. Er. P. 275.

Příklopka, .y, f.. vz Příklop. P. skleněná,
der Glassturz. Šm.

Přiklopili okno, das Klappenfenster. Srn.

Přiklopotati, potám, poci = přicválati,
přihnat i se, spornstreichs kommen, anrennen,
herzutraben, herrumpeln. Jg. — ke komu
kdy. Přiklopotali k nám samým večerem.
Sych. — na koho. Dívky naň přiklopotaly.
Háj.

Přiklouti, kluji, ul, utí, přiklinouti atd.,
vz Klouti, Klobati, dazu picken, zubacken
(mit dem Schnabel). Jg.

Přiklouznouti, zl, utí; přiklouzati, při-
kluzovati, herbeischleichen, herbeirutschen,
schleifend kommen. — kam odkud. P zne
k nim k stolu s jiného řádu podlé lávy,
NB. Tč. 105. — se kam kudy : přes ná-
ledí. Us.

Příkluky, dle Dolany, Prittlach n. Brück-
ling, ves u Hustopeče (Auspitz) na Mor.

Přiklusati, klusáni a kluši; přiklusávati.
herbeitraben. — za kým. Když přijde pýcha,
tudíž za ní přikluše hanba. Rvač. — kam.
Smrť na nás přiklusává. Fil. Zám. Neštěstí
k nám jako na poštu přiklusává. Smrž. —

Přikmotřiti se, přilichotiti se, sich an-
vettern. P. se = přimísiti se nevděk, un-
gebeten sich beigesellen. Jg. — ke komu.

Přikňoukati =přitlachati, zuraunzen. —
co. Ros.

Přikobelhati se = přibatoliti se, an-
watscheln. Šm.

Přikobcrati se = přitrtati se, antrippeln,
antrollen. Šm.

Přikobrtati se = přikoberati se. Šm.

Přikojiti, il, en, ení; přikájeti, el, en, ení;
přikojovati, více a dále kojiti, trochu po-
kojiti, säugen, stillen, tränken. Jg. — koho
(čím): dítě (prsy). Br., Reš.

Přikoktati, hinzustottern. — co k čemu.
On také něco k tomu přikoktá. Ros.

Přikoledovati, durch die Koleda sich
hinzuerwerben. Na Ostrav. Tč. — si co. Vz
Koleda.

Příkoleje, pl., f., die Wildbahn. Rk.

Přikolíbati se, loudavě přijíti, wat-
schelnd kommen. Us.