1042

Přikotyzati se, přikotyzovati se, sich ein-
schmeicheln. — se ke komu. Ros.

Přikouknouti, kl, utí, přikoukati, při-
kukovati, zusehen, hinzuschauen. Ros., č. —
k čemu.

Přikouleti, el, en, ení, přikuliti, il, en,
ení, přikulovati, hinzurollen. Ros. — co, se
k čemu. Us.

Přikoupiti, kup, koupě (íc), il, en, ení;
přikupovati, zukaufen. V. — co: sukno. —
čeho zač: obilí (neurčitou měrou). Vz Při-
brati. — co, čeho k čemu: ke kostelu.
Půh. II. 501. Přikup si sukna k tomu suknu,
co máš. Us. Tč. Přikup si tu krávu k svým
kravám. Us. Tč.

Přikouřiti, kuř, il, en, ení, přikuřovati,
zurauchen. Ros.

Přikouskovati = kousky přidělati n. na-
staviti, anstückeln. — co. Šm.

Přikousnouti, sl, ut, utí; přikusovati,
zubeissen. — co k čemu: k chlebu pečené
brambory p. Sych. Přikusil jazyk ku chlebu.
U Frýdka. Tč. — čeho: chleba k masu. D.
Vz Přibrati, Při-. — se = přilnouti, sich
anklammern, anhängen. V.

Příkoutek, tku m., der Seitenwinkel. L.

Přikouti, kuji, kul, ut, utí: přikovati,
anschmieden, annageln, anschlagen. — co,
koho kam: ruce na dřevo, Mand., někoho
ke kládě (na řetěz přivázati). — koho na
čem. Čes. včel. — co, koho čím: pouty.
Šm.

Přikouzliti, il, en, ení, kouzly přivábiti,
herbeizaubern; přimraziti, anbannen. — koho
komu čím: sobě láskou. — koho kam:
k stromu (přimraziti). Cf. Přičarovati.

Přikování, n., přikutí, připoutání, sevření
pouty, die Annagelung, Anfesselung. Šm.

Přikovati, vz Přikouti.

Přikrabatiti, přikarabatiti, il, cen, ení,
ein wenig uneben machen. Ros. — co čím.

Příkraclí, n., die Vorkratzmaschine. Světz.
I. 198.

Přikračování, n., das Hinzutreten. P.
k někomu, das gerichtliche Verfahren gegen
Jemanden. J. tr.

Přikračovati, vz Přikročiti.

Přikrádeřík, u, m., postranní truhlík
u kufru. Us. v Rychnovsku.

Příkradnice, e, f., prkenná stěna n. kroví,
za kterými se zvěř na řevništi střílí, die
Schleichwand. Šp.

Přikradnouti, ul, ut, utí; přikrásti, kradu,
kradl, den, dení; přikrádati, zustehlen. —
abs. Jak se daří? Inu, když člověk trochu
pracuje a trochu přikrádá, může býti po-
ctivě živ. Us. Sté. — komu: sobě. Br. —
se — tajně přijíti, připlížiti se, přilouditi
se, připlichtiti se, vnořiti, heimlich kommen,
anschleichen. V. — se za kým. Us. — se
na koho: kočka na myš se přikradla. —
se k čemu: k chaloupce svého děvčete.
Hank. — Pozn. Mnozí p. se v uvedeném
smyslu kárají, ale užíval ho již V. v S.
quadr. 617.

Přikrájeti, vz Přikrojiti.

Příkrají, n., pomezí, die Gränze. Aqu.

Příkrajník, u, m., veliká čtyřhranná síť
na ptáky, jíž se v obilí přetahují, der Tyrass.
Šp.

Přikrajovačka, y, f., u ševců, das Zu-
schneidebrett. Rk.

Příkrakov, a, m., ves v Chrudimsku.
PL.

Přikrakovati na koho (= dotírati). Šm.,
Ptr.

Přikramařiti, il, en, ení, durch Krämerei
sich hinzuerwerben. Us. Tč. — si co. Tč. —
se k někomu, herankommen, -schleichen.
Na Ostrav. Tč.

Přikřápati se, přikřampati se, schlarfend
herankommen, anschlarfen. Šm.

Přikrapovati, träufelnd regnen. — abs.
Přikrapuje (poprchává). Na Ostrav. Tč.

Příkrasa, y, f., die Verzierung, Zierde.
Kos. Drahá rúcha nečinie krásu těla a jedno
p-su. Ms. exc.

Příkrasek, sku, m. =příkrasa. Sš. Zj. 42G.

Přikrásiti, il, šen, ení, přiozdobiti, ver-
schönern. Šm. — co čím.

Přikrásti, vz Přikradnouti.

Přikrášliti, il, en, ení, přikrašlovati, vz
Přikrásiti. Kdo tu spravedlnosť vede, pámbů
ho p-šluje (činí krásnějším). U Rychn. Msk.

Přikráti, zuschneiden. — si čeho. Při-
krej si chleba. Na Ostrav. Tč. — komu nač.
Přikrál mi na šaty. Ib. Tč.

Přikrátiti, il, cen, ení, abkürzen. — co
čím: větu výpustkou. Sš. J. 110.

Příkrátký, etwaz kurz. P. křídla, nohy.
Krok., Rostl.

Přikrčiti, il, en, ení, přikrčovati, ein
wenig zusammenziehen, ducken. — co: ra-
mena. — čím: ramenama. Us. Tč. — se,
sich ducken. Us.

Příkře, vz Příkrý.

Příkré, ého, n., ves u Semil. PL.

Příkresek, sku. m., die Abzeichnung.
Presl.

Příkří, n., die Steile. Zák. sv. Ben.

Příkřice, ves v Domažlicku.

Přikřihnouti, hnul a hl, ut, utí, přiskříp-
nouti, quetschen. Us. u Petrovic. Dch.

Příkřik, u, příkřiky, pl., m., das Bei-
fallsgeschrei. L.

Přikřiknouti, knul a kl, ut, utí, pnkři-
kati, přikřikovati, zuschreien, zurufen. D. —
na koho. Us. — P., křikem přisvědčiti,
Beifall schreien. L. — komu.

Příkřina, y, f., strmina, sráz, příkré místo,
die Schroffe. D., Krok., Holý.

Přikřísiti, vz Křísiti. — koho. Šm.

Příkřiti, křím, kři, il, křen, kření, widrig,
widerlich machen. — co komu: sobě (za
obtížné míti). L. — se. Ta cesta se příkří
(začíná býti příkrou, wird steil). Na Ostrav.
Té. — se komu, zuwider sein. Našim se ta
kázeň příkří a oškliví. Kom. To jídlo se mi
příkří. Us. Tč.

Přikřiviti, il, en, ení, přikřivovati, ein
wenig krümmen.

Přikrkati, přikrkávati, dazu krächzen. —
P., přikašlávati, hüsteln. Ros.

Příkrm, u, m., příkrmí, n., vařivo, Zu-
speise, f., Zugemüse, n.

Přikrmiti,il,en, ení,přikrmovati = trochu
nakrmiti, ein wenig zu essen geben; ješte
více n. dále krmiti, noch länger speisen,
nähren, mästen. — koho: dítě, husu atd,
Ros.