1043

Příkro, vz Příkrý. — P., adv. = příkře,
steil. Pref. — P., kvapně, hitzig, voreilig.
Ne tak p. přistavujte proti nám. Br. — P.,
nemilo, těžko, beschwerlich, unangenehm. P.
mi poslouchati. L.

Příkrobřehý = příkrobřežný. Šm.

Příkrobřežný, steiluferig. Jg.

Přikročení, n., das Hinzutreten, der An-
tritt. P. k někomu soudem n. právem, ge-
richtliche Procedur. J. tr.

Přikročiti, il, en, ení; přikráčeti, 3. os.
pl, -ejí, el, ení; přikračovati = blíže kročiti,
přistoupiti, zu-, bei-, heran-, her-, antreten;
začíti dělati, anfangen, zu Werke schreiten;
míti se k někomu, zacházeti ostře s někým,
verfahren, angreifen, beikommen. Jg. — na
koho čím: mečem. D. Příkrým trestem na
toho se přikročilo, kdo ... Sych. Pokutou na
někoho p. — k čemu. Vždy blíže k smrti
přikročujeme. Rad. zvíř. P. k užší volbě
J. tr. P. k dílu, k smlouvě, k závírce a konci
řeči. V. P k práci mají mnozí za chybné
ш.: dáti se do práce, začíti pracovati, ale
tato vazba jest z V. s dostatek doložena,
cf. také násl. — k čemu, k někomu čím:
těžkými slovy, Apol., mečem, trestem, Zlob.,
právem (žalovati ho), Jg., pořadem práva
o dluh. Pr. Přikročil k nám jinšími pro-
středky. Apol. K tomu se jako k zločinci
trestáním na hrdle přikračovalo. V. K ženě
těhotné právem útrpným se nemá p. Er. P
k někomu pokutou atd. mají mnozí za šp.
m.: někoho pokutovati, trestati, někomu po-
kutu, trest atd. uložiti, ale i tato vazba jest
s dostatek doložena. — ke komu s čím
jak: s kázní, s trestáním, Ros., s mocí, Br.,
s žalobou k obeslanému. Jg. Bůh s přísností
p-čí na toho, kdo bližního přísně odsuzoval.
Sš. L. 74. — ke komu v čem kde. Ne-
račiž k nám v hněve svém p. Duch. klín.
Přikročuje apoštol hned v první hlavě k stě-
žejnému předmětu epištoly. Sš. I. 17.

Příkročný, zugänglich. Tam není p-čno.
Us. Dch.

Příkroj, e, m., přikrojení, der Zuschnitt.
Při tomto slově žádného p-je potřebí by
nebylo. Sš. L. 151. Jak p. jména toho jeví,
povstalo jméno to od Římanův. Sš. Sk. 137.

Přikrojený; -en, a, o, zugeschnitten. —
jak. Jméno po řecku p-né; Slova od otců
našich dle slovanského mluvidla p-ná. Sš.
L. 1., 151. Nyní Gaza sluje Ghuzzeh jménem
starým a jen arabsky přikrojeným. Sš. Sk.
102. (Hý.).

Přikrojiti, il, en, ení; přikrájeti, el, en,
ení; přikrojovati, přikrajovati, více n. dle
míry krájeti, zuschneiden. — co: košili, botu.
— co na co : sukno na kabát. —čeho :
chleba, vz Přibrati. Při-. — co jak. Rekové
sobě jména hebrejská podlé podoby řec-
kých jmen vlastních přikrájeli; Každý národ
cizí slova dle svého mluvidla přikrojuje. Sš.
Mt. 148.

Příkrojník, u, m., nůž, kterým se přikra-

Příkromluvnosť, i, f., die Schroffheit
Rauheit der Sprache. L.

Přikropiti, il, en, ení, přikropovati, zu-
sprengen. Suk, Ros. — co: ječmen.

Příkrosrázný, steilschüssig. Dch.

Příkrosť, i, f., náhlá spaditosť hory, die
Jähe, Schroffheit, Steilheit. P. pahrbku.
Plk. Po příkrosti té hory chodil. Pass. 859.
— P., přísnost, drsnatosť, ukrutnosť, die
Rauhe, Strenge, Rauhigkeit, Widrigkeit, Be-
schwerlichkeit, Unannehmlichkeit. V. P. zimy,
Háj., pokání, Lom., chudoby, Jel., chuti
trpkosť). L. Prísnosť práva často velikou p.
s sebou nese. Kom. Tak slovo druhé ubírá
prvnímu p. Sš. Sk. 25. P. jeho na vlídnost'
přeměněna. Sš. I. 8. P. neoblomná. Sá.

Příkrot, u, m., die Uiberschwemmung. L.

Příkrota, y, f. = příkrosť. Pýcha v p-tách
si zalibuje. Sš. II. 218.

Přikrotiti, il, cen, ení, přikrocovati, etwas
mehr zähmen. — koho jak čím.

Přikroutiti, il, cen, ení, přikrucovati,
přisoukati, hinzu-, fester drehen, -winden.—
co k čemu: niť k niti. Us. Tč. —- se =
přisoukati se, schleichend herankommen. Šm.

Přikroužiti, il, en, ení, přikruhovati, mit
Ringen befestigen, anringeln. Šm.

Příkrov, u, m., čím něco přikryto, die
Decke. V. P. (Deckel) truhly. Štelc. — P.,
sukno na umrlčí truhlu, Bahrtuch, n. St. skl.;
Sych., Us. Obinu tělo v p. čistý. ZN. Na
Mor. pokrov. Mřk. — P. noci (přikrytí, tma).
Ráj. — P., zámysl, zástěra, der Deckmantel,
Schein. Pod p-kvem počestnosti své omluvy
ohlašují. Troj.

Příkroví, n., co jest při krovu, das Neben-
dach, Obdach. Šm., Jg.

Příkrovka, y, f.. die Decke. Šm.

Příkrovstupní, steil antsteigend. L.

Přikruhovati, vz Přikroužiti.

Příkruchta, y, f., přístavek kruchty, die
Zinne. Tu jeho postaviv na p-ty (vrch chrámu).
Živ. Jež. 14. (Nemá-li se čísti: příkruchtí.
Č.).

Přikrušiti, il, en, ení, přikrušovati =
přidrobiti, dazu bröckeln. Slov. Bern.

Příkrut, u, příkrutek, tku, m., něco
přikrouceného, ku př. uzel v niti atd. krou-
cením udělaný, die Zote. Us. — P., kytka,
svazeček, das Bündel. Slov. Bern.

Příkrutý, etwas herbe. - P., tvrdošijný,
halsstarrig. Slov.

Příkrvavý, etwas blutig. Jg.

Příkrý,přímý vzhůru n. dolů, náhlý,strmý;
adv. příkře; steil, schroff, abschüssig, jäh.
Mkl. B. 86. P. vzchod, spád. Dch. P. skála,
V., místo, Kom., hora, Sych., cesta. Jel.
Příkře vysoký. V. Aby chudobě a p-mu roz-
dílu bohatců a chudců přítrž učiněna byla. Sš.
Sk. 54. Kdo příkře přistavuje, rád zpátkem
padá (rádo se s ním zvracuje). Prov., Jg.,
Lb., Č. — P., náhlý, kvapný, prchlý, prudký,
hitzig, voreilig. V. P. smysl, lékařství (lék).
Jel. — P., odporný, přísný, krutý, hart,
streng, widrig, grausam. P. zima, kazatel
na hříchy, V., krajina, D., život, psaní, Háj.,
trest, Sych., cesta, Us., slova, Plk._; kázeň,
pohrůžka. Us. P. zlosť, ocet. Boč. exc. Netyje
hořčicí člověk nebo octem nebo takovým
něčím, ješto je příkré ; Bolesť někdy nebude
příkrá a umoří brzo. Št. N. 267., 102. Příkře
na někoho dokročiti, Sych., někomu do-
mlouvati, Br., někoho trestati, Háj., proti
někomu mluviti, Solf., k někomu přistou-
piti. Br.