1044

Přikrydlo, a, n., vl. příkrov, anť příkrov
archy úmluvy sloul slitovnicí (Hý.), pro-
pitiatorium, slitovnice. Mm. ex. 31.

Přikrytě, tajně, verdeckt, heimlich. V.

Přikryti, kryji, kryj. kryje (íc), yl, yt,
ytí; přikrývati, í»e-, zu-, über- verdecken.—
co, koho: strechu, D., stul. Us. Sníh osení
přikrývá. Kom. Nedostatky svých otců při-
krývali. V. Nejprve svou stříšku sluší při-
kryti. Prov. A já ti udělám dénko přikrývat
tvoje srdénko. Sš. P. 291. Ty každého při-
krýváš (na každém něco vidíš). Němc. Ten
ho přikryl, der hat ihn zugedeckt, šp. m.:
ten mu nasolil, dal; ten mu vyplatil; ten mu
vyčesal (laciné z libového); ten ho ťal do
živého; ten mu vybil, natloukl a p. — se.
Víc nenatahuj, než se můžeš přikryti. Pk. —
co, koho, se čím. Přikryvadly a peřinami
se přikrýváme. Kom., Er., P. 318. P. se
pláštěm. D. Přikrývají se pláštěm obecného
dobrého, svobod, poctivosti. Kom. A při-
kryjí to přistřením z koží jezevčích. Br.
Kdo přikrývá (verbirgt) nenávisť rty lživými,
lir. P. krovy křídlící. Let. 299. Počechu
stoly ubrusy přikrývati. Pass. 615. Nepři-
krývejte se v takových věcech svým sy-
nem. Arch. 1. 125. Ale Rokycan komží na
hlavu přikrýval vězné a tak je vodil do
šatlavy. Let. 73. — co komu: si tvář. V.

Přikrytí, n. =přikrývání, das Be-, Ver-
decken, die Bedeckung. Roucho ku přikrytí
(ku přikrývání). Kom. J. 509. — P., čím co
přikryto, příkrov, die Decke, Bedeckung.
P. hlavy (klobouk atd.). V. Věříme, že jest
tělo syna božieho v té svátosti ač v pri-
krytí. Št. N. 322. A přikryjí jej p-tím z koží
jezevčích. Br-. — Kat. 1847. — P., zámysl,
der Vorwand, Schein, die Decke. Pod při-
krytím (pod pokličkou, zámyslem). V. Pod
přikrytím náboženství zaháleli. V.

Přikrytosť, i, f., das Bedecktsein. Jg. —
P. =pokrytosť, die Heuchelei. L.

Přikrytý; přikryl, a, o, gedeckt, zuge-
deckt, bedeckt, verdeckt. P. vůz, Us., řeč
(temná) Jel. — čím. Chaloupka drnem při-
krytá. Kom. Tvář plátnem p-tá. Har. II. 116.

Přikryvač, e, m., der Decker, Bedecker,
der Dach-, Ziegeldecker. Jg.

Přikryvačka, y, f., die Deckerin. Jg.
Přikryvadlo, přikryvátko, a, n, die

Decke, der Deckel. V. P. očí (klapka). Reš.
Přikryvadly a peřinami se přikrýváme. Kom.
Nemá peřiny ani p-dla. Sych.

Přikrývání, n., das Bedecken. Plášť k p.
Vz Přikrytí.

Přikrývka, y, f., přikryvadlo, přikry-
vátko, a, n., die Decke, der Deckel. P. na
hrnec, D., na hlavu, poupěte, na koně. Jg.
P. koňská dvojitá, žíněná. Kh. — P. hanby,
poklička hanby, der Schanddeckel. D. Sla-
mená to p. (mdlá výmluva nebo zástěra. Vz
Výmluva). C, Ros.

Přikuckati, vz Kuckati.

Příkudlatý, etwas zottig. Jg.

Přikudliti, il, en, ení, přikudlovati, ku-
dlatým činiti, zausen. Rd. zv.

Přikuji, vz Přikouti.

Přikukati, více kukati, dazu guckgucken.
— P., domluviti, ausschelten. — komu. Háj.

Přikúkati = přikoukati. Slov.

Přikukliti, il, en, ení, přikuklovati, ver-
decken, verkappen, verhüllen. — co: svou
tvář. Pass. 584.

Přikulhati se k čemu, herbeihinken.
Us. — On přikulhává = stává se kulhavým,
je drobet kulhavý, hinkt ein wenig: Us.

Přikuliti, vz Přikouleti.

Přikupčiti, il, en, ení, durch den Handel
vermehren. Jg.

Příkůpek, vz Příkop.

Příkupnice, e, f. = překupnice.

Příkupník, a, m. = překupník.

Přikupovati, vz Přikoupiti.

Přikuřovati, vz Přikouřiti.

Příkusek, sku, m. Imbiss, m. Rk,

Přikusovati, vz Přikousnouti.

Přikutaliti, vz Přikotaliti.

Přikutati, vz Přikutiti.

Přikutí, n., vz Přikouti.

Přikutiti, il, cen, ení; přikutati, přiku-
távati = přihrabrati (oheň), zuschüren. Při-
kut' trochu ohně. Ros. — P., zahrabati, ver-
scharren. — co čím. Us.

Přikutý; -ut, a, o, angeschmiedet. Jg.

Přikvačiti, přikváčiti, il, čen, ení, při-
kvačovati = nenadále na někoho připadnouti,
überfallen, überraschen, überziehen, bedek-
ken; přitlačiti, andrücken; přepadnouti,
überfallen, überraschen. — Ohradí se před
pštrosy, jakoby od nich přikváčeni býti
měli. Har. II. 104. — co, koho. Zahynutí
jejich, dříve než se ohlednou, přikvačí je.
V. Zlá nehoda tebe přikvačuje. Jel. Při-
kvačila ho povodeň hrozných zármutků. Br.
Mrákoty nás přikvačují. Kom. — na koho.
Vítr naň přikvačil. Har. Aby na ně den
sváteční nepřikvačil. V. Židé na Krista při-
kvačili. Eus. — koho s čím. Ať nás hněv
boží nenadále s pokutou přikvačí. V. —
koho čím. Přikvačil Bůh Egypt vlnami
mořskými. Kom. Ptáčník ptáky sítkami při-
kvačuje. Kom. —koho kde. Aby nás v těch
zemích hněv Hospodina nepřikvačil. Har. —
co kam. Plátno na tvář p. = přitlačiti.
Pass.

Příkvap, u, m., přikvapení, das Herbei-
eilen. P-pem, plötzlich, auf einmal. Dch.

Přikvapiti, il, en, ení, herbeieilen; über-
raschen. — na koho.

Příkvas, u, příkvasek, sku, m., eine
kleine Säure, Säuerlichkeit.

Přikvasiti, il, šen, ení, přikvašovati, zu-
säuern. Ros.

Přikvasněti, ěl, ení, přikysnouti,säuerlich
werden. L.

Příkvasný, säuerlich. Jg.

Přikvésti, pHkvetnouti, přikvětati, při-
kvítati, mehr aufblühen. Ros. Vz Kvésti.

Příkvětný, Blüthen-, P. úd. Rostl.

Přikvitnouti, tnul a tl, utí, neočekávaní
přijíti, unverhofft, ungebeten kommen. Slov.
Bern. — odkud : z křoví. Víd. list.

Příky, u Opav. přiky. Na p-ky někomu
něco dělati = na příč, na, vzdory. Sr.; dlí
i na překy. U Přer. Kd. Po přiky., též po-
přik = na příč. U Opavy. Pk. Šél příky
polem (na příč). Na mor. Zlínsku. Brt.

Příkybře, pl., f., v horn., der Uiberschuss
(ein Flötz von verhartetem Thone). Šm.



	1044

	Přikrydlo, a, n., vl. příkrov, anť příkrov archy úmluvy sloul slitovnicí (Hý.), pro- pitiatorium, slitovnice. Mm. ex. 31. Přikrytě, tajně, verdeckt, heimlich. V. Přikryti, kryji, kryj. kryje (íc), yl, yt, ytí; přikrývati, í»e-, zu-, über- verdecken.— co, koho: strechu, D., stul. Us. Sníh osení přikrývá. Kom. Nedostatky svých otců při- krývali. V. Nejprve svou stříšku sluší při- kryti. Prov. A já ti udělám dénko přikrývat tvoje srdénko. Sš. P. 291. Ty každého při- krýváš (na každém něco vidíš). Němc. Ten ho přikryl, der hat ihn zugedeckt, šp. m.: ten mu nasolil, dal; ten mu vyplatil; ten mu vyčesal (laciné z libového); ten ho ťal do živého; ten mu vybil, natloukl a p. — se. Víc nenatahuj, než se můžeš přikryti. Pk. — co, koho, se čím. Přikryvadly a peřinami se přikrýváme. Kom., Er., P. 318. P. se pláštěm. D. Přikrývají se pláštěm obecného dobrého, svobod, poctivosti. Kom. A při- kryjí to přistřením z koží jezevčích. Br. Kdo přikrývá (verbirgt) nenávisť rty lživými, lir. P. krovy křídlící. Let. 299. Počechu stoly ubrusy přikrývati. Pass. 615. Nepři- krývejte se v takových věcech svým sy- nem. Arch. 1. 125. Ale Rokycan komží na hlavu přikrýval vězné a tak je vodil do šatlavy. Let. 73. — co komu: si tvář. V. Přikrytí, n. =přikrývání, das Be-, Ver- decken, die Bedeckung. Roucho ku přikrytí (ku přikrývání). Kom. J. 509. — P., čím co přikryto, příkrov, die Decke, Bedeckung. P. hlavy (klobouk atd.). V. Věříme, že jest tělo syna božieho v té svátosti ač v pri- krytí. Št. N. 322. A přikryjí jej p-tím z koží jezevčích. Br-. — Kat. 1847. — P., zámysl, der Vorwand, Schein, die Decke. Pod při- krytím (pod pokličkou, zámyslem). V. Pod přikrytím náboženství zaháleli. V. Přikrytosť, i, f., das Bedecktsein. Jg. — P. =pokrytosť, die Heuchelei. L. Přikrytý; přikryl, a, o, gedeckt, zuge- deckt, bedeckt, verdeckt. P. vůz, Us., řeč (temná) Jel. — čím. Chaloupka drnem při- krytá. Kom. Tvář plátnem p-tá. Har. II. 116. Přikryvač, e, m., der Decker, Bedecker, der Dach-, Ziegeldecker. Jg. Přikryvačka, y, f., die Deckerin. Jg. Přikryvadlo, přikryvátko, a, n, die Decke, der Deckel. V. P. očí (klapka). Reš. Přikryvadly a peřinami se přikrýváme. Kom. Nemá peřiny ani p-dla. Sych. Přikrývání, n., das Bedecken. Plášť k p. Vz Přikrytí. Přikrývka, y, f., přikryvadlo, přikry- vátko, a, n., die Decke, der Deckel. P. na hrnec, D., na hlavu, poupěte, na koně. Jg. P. koňská dvojitá, žíněná. Kh. — P. hanby, poklička hanby, der Schanddeckel. D. Sla- mená to p. (mdlá výmluva nebo zástěra. Vz Výmluva). C, Ros. Přikuckati, vz Kuckati. Příkudlatý, etwas zottig. Jg. Přikudliti, il, en, ení, přikudlovati, ku- dlatým činiti, zausen. Rd. zv. Přikuji, vz Přikouti. Přikukati, více kukati, dazu guckgucken. — P., domluviti, ausschelten. — komu. Háj.	Přikúkati = přikoukati. Slov. Přikukliti, il, en, ení, přikuklovati, ver- decken, verkappen, verhüllen. — co: svou tvář. Pass. 584. Přikulhati se k čemu, herbeihinken. Us. — On přikulhává = stává se kulhavým, je drobet kulhavý, hinkt ein wenig: Us. Přikuliti, vz Přikouleti. Přikupčiti, il, en, ení, durch den Handel vermehren. Jg. Příkůpek, vz Příkop. Příkupnice, e, f. = překupnice. Příkupník, a, m. = překupník. Přikupovati, vz Přikoupiti. Přikuřovati, vz Přikouřiti. Příkusek, sku, m. Imbiss, m. Rk, Přikusovati, vz Přikousnouti. Přikutaliti, vz Přikotaliti. Přikutati, vz Přikutiti. Přikutí, n., vz Přikouti. Přikutiti, il, cen, ení; přikutati, přiku- távati = přihrabrati (oheň), zuschüren. Při- kut' trochu ohně. Ros. — P., zahrabati, ver- scharren. — co čím. Us. Přikutý; -ut, a, o, angeschmiedet. Jg. Přikvačiti, přikváčiti, il, čen, ení, při- kvačovati = nenadále na někoho připadnouti, überfallen, überraschen, überziehen, bedek- ken; přitlačiti, andrücken; přepadnouti, überfallen, überraschen. — Ohradí se před pštrosy, jakoby od nich přikváčeni býti měli. Har. II. 104. — co, koho. Zahynutí jejich, dříve než se ohlednou, přikvačí je. V. Zlá nehoda tebe přikvačuje. Jel. Při- kvačila ho povodeň hrozných zármutků. Br. Mrákoty nás přikvačují. Kom. — na koho. Vítr naň přikvačil. Har. Aby na ně den sváteční nepřikvačil. V. Židé na Krista při- kvačili. Eus. — koho s čím. Ať nás hněv boží nenadále s pokutou přikvačí. V. — koho čím. Přikvačil Bůh Egypt vlnami mořskými. Kom. Ptáčník ptáky sítkami při- kvačuje. Kom. —koho kde. Aby nás v těch zemích hněv Hospodina nepřikvačil. Har. — co kam. Plátno na tvář p. = přitlačiti. Pass. Příkvap, u, m., přikvapení, das Herbei- eilen. P-pem, plötzlich, auf einmal. Dch. Přikvapiti, il, en, ení, herbeieilen; über- raschen. — na koho. Příkvas, u, příkvasek, sku, m., eine kleine Säure, Säuerlichkeit. Přikvasiti, il, šen, ení, přikvašovati, zu- säuern. Ros. Přikvasněti, ěl, ení, přikysnouti,säuerlich werden. L. Příkvasný, säuerlich. Jg. Přikvésti, pHkvetnouti, přikvětati, při- kvítati, mehr aufblühen. Ros. Vz Kvésti. Příkvětný, Blüthen-, P. úd. Rostl. Přikvitnouti, tnul a tl, utí, neočekávaní přijíti, unverhofft, ungebeten kommen. Slov. Bern. — odkud : z křoví. Víd. list. Příky, u Opav. přiky. Na p-ky někomu něco dělati = na příč, na, vzdory. Sr.; dlí i na překy. U Přer. Kd. Po přiky., též po- přik = na příč. U Opavy. Pk. Šél příky polem (na příč). Na mor. Zlínsku. Brt. Příkybře, pl., f., v horn., der Uiberschuss (ein Flötz von verhartetem Thone). Šm.