1045

Přikydati, přikydnouti, dnul a dl, ut,
utí, přikydávati, více kydati, dazu werfen.
Ros.

Přikyseliti, il, en, ení, mehr sauer machen.
Ros. — co.

Příkyselý, säuerlich. P. chuť. Byl.

Při kyslý, säuerlich. Jg.

Přikysnouti, snul a sl, utí, etwas sauer
werden. Pivo trochu přikyslo. Us.

Přikývnouti, vnul a vl, utí, přikyvovati,
zunicken, herbeiwinken. — komu. Přikývla
mu Barka. Sá.

Přikývnutí, n., das Zunicken, die Bei-
stimmung. Dch. Vz Přikývnouti.

Přikyvování, n., das wiederholte Zu-
nicken. Us.

Přilahoditi, il, zen, ení; přilahozovati,
durch Schmeichelei herbeilocken. — komu,
schmeicheln. Ros.

Přilákati, anlocken. — koho kam: do
domu, k sobě; — čím: sladkými slovy,
sliby.

Přílaločný, sublaciniatus. Rostl.

Přilámati, vz Přilomiti.

Přílanek, nku. m., v lodnictví, das Talje-
reep, das Seil beim Hisseblock. Šm.

Přilapiti, il, en, ení, noch mehr fangen,
zufangen. — koho : tři mouchy; p-il much
(neurčitým počtem). Us.

Přilaskaviti, il, en, ení, geneigt machen.
L.

Přilétati, látaje přišiti, anflecken. — co
nač: záplatu na díru. Us. — Ros. — co
k čemu. Rk.

Přiláti, mit Schelten dazubringen. Šm.

Přilatovati, latěmi zabiti, ver-, zulatten.
Ros. — co čím.

Přílatovitý, subpaniculatus. P. květ. Rostl.

Přílaz, u, m. = přílazek. D.

Přílazek, zku, m. = přelazek, lavička
přes plot, kudy se přelézá. Mor. Brt. Us.
u Brušperka, Mtl., u Hostýnu, Zmš., u Niv-
nice. Kch. Zívá sa mu jak psovi na p-ku.
Kch. Bodaj ťa vred Hádzal Na našem prie-
lazku, K nam chodzíš na posmech, A indze
pre lásku. Ps. sl. 69.

Pŕilaziti, zastr. = přilézti, herbei kriechen.

Přilba, y, f., lépe: přílbice. Jg.

Přílbice, (zastr. přelbice), e, přílbička,
y, f., helm, helma, helmice, hemelín (Šm.),
šišák, čapka z pevné látky, z kůže n. z kovu
pro vojína, aby hlavu jeho proti nepřátel-
ským ranám chránila. Vz S. N. Der Helm,
die Sturmhaube. Obloučec, chochol na p-ci,
mřížky n. okénko v p-ci. Šm. P-cí opatřiti,
ozbrojiti, D., p-ci posaditi, sundati, Us., ode-
píti, Dch., rozbiti. Háj. P. kožená. Kom. P.
na jeho hlavě. BO. — P., cassis, plž. Schd. II.
536.
Přílbičiti = přílbicí opatřiti, helmen. Šm.

Přílbičitý, helmförmig. Šm.

Přílbičník, a, m., der Helmmacher,
-schmied. Troj., Tk. II. 377.

Přílbičný, Helm-. P. klenoty, Cimelien,
řec.vi£ifir_t}.iov, Helmkleinoden. Dch. — Troj.
205.

Přiléci, vz Přelehnouti.

Příledvinitý, příledvinovitý, subreni-
formis. Listy p. Rostl.

Přiléhačný, passend, anliegend. D.

Přiléhající, anliegend. P. úhly. Prm.

Přiléhání, vz Přilehnutí.

Přiléhati, vz Přilehnouti.

Přilehatka, y, f., caenomyia, hmyz. Krok.

Přiléhavý, anliegend. Rostl.

Přilehlosť, i, f., das Nebenanliegen. L.

Přilehlý, který přilehl, daneben liegend.
V stavbách a kobách p-lých. Sš. Sk. 34. —
k čemu. Celá k moři egejskému p-lá čásť
Maloasie. Sš. Sk. 21., 72. — čeho. Koupil
vesnice přilehlé kláštera toho. Papr. Zrc. —
P., ulehlý, fest. P. role (neoraná, zarostlá).
Ros. Cf. Příloh. — P. = přiléhající. Johan.

Přilehnouti, (na Slov. přilahnouti), ul,
utí; (zastr. přiléci, přilehu), lehl; přiléhati,
přilíhati = k něčemu se položiti, sich da-
neben legen; ulehnouti, k zemi se skloniti,
sich legen, biegen; dolehnouti, anliegen,
passen, sich hart anschliessen. Jg. — abs.
Přilehni blíž. Ros. Obilí hrubě přilehlo (ulehlo,
se sklonilo). Ros. Máloť jich jest na tvrzi,
dobudete jí, chcete-li, kdyžkoli přilehnete.
Pč. 29. Oděv dobře přiléhá (dolíhá). D.,
Sych. Dvéře nepřiléhají. — k čemu. D.
Chtěli k tomu klášteru přiléci. Půh. II. 159.
Dověta nepřiléhá docela k skladbě předvěty;
Přiléhá výklad ten více k významům slov;
Obrazové jak všady tak i v písmě užívaní
ne se všech stran k věci vyobrazené při-
léhají ; Řeči Pavlovy ku povaze osob úzce
přiléhají. Sš. I. 66., 61., 104., Sk. 2. Země
ty přiléhají s jedné strany k horám arab-
ským; Což lépe p-há k úmyslům Páně; Nа
divanech k jídlu se přiléhalo; K osobě na-
šeho Jakuba list docela dle obsahu i tvaru
přiléhá. Sš. L. 49., 194., 83., Ž. 138. (Hý.).
Přiléhá to, jako hrbatý ke zdi. C. Nepřátelé
přilehli k Praze. Star. let. Šat k boku při-
léhá. Us. Kabát přiléhá k tělu jakby ulil.
Us. Mřk. P-hl k městu i dobýval jest jeho.
BO. — k čemu čím. Srdcem k statkům
p. Sš. Mt. 59. = komu kam. Košile mi na
ránu přiléhá. Jg. Jeho rola přiléhá na súse-
dovu (n. k súsedové). Na Ostrav. Tč. — adv.
To dobře přiléha. Dch., D.

Přílekavý, ein wenig furchtsam. V.

Přílep, u, m., strsl. рrіlеръ. Mkl. B. 41.
Vz Pří lepek.

Přilépati, vz Přilepiti.

Přilepěč, přilepitel, e, m., der Ankle-
ber. Jg.

Přílepek, pku, m., věc přilepená, náplasi,
das Angeklebte. P. na ránu, das Pflaster. Sal.
P. přiložiti. Šm. P., příštipek na botě. Koll.
- P., co se něčeho nepevné a bezpotřebně
drží, das Anhängsel. P. dvoru a vojska. Ros.
Klevetníci, fatkáři, přištívači atd. jsou dvoru
přílepkové. Kom. Tento pichlavý p. mohl
v péře zůstati. Sych. — Jg.

Přilepení, přilípání, přilipnutí, přilepo-
vání, die Anklebung.

Přilepený; -en, a, o, angeklebt.

Přilepí, n. = přílepek, das Pflaster. Ja.

Přilepitel, přilepovatel, e, m., vz Při-
lepěč.

Přilepitelka, přilepovatelka, y, f., die
Ankleberin.

Přilepiti, il, en, ení; přilípati, přilíp-
nouti, pnul a pl, ut, utí; přilepovati, koř.



	1045

	Přikydati, přikydnouti, dnul a dl, ut, utí, přikydávati, více kydati, dazu werfen. Ros. Přikyseliti, il, en, ení, mehr sauer machen. Ros. — co. Příkyselý, säuerlich. P. chuť. Byl. Při kyslý, säuerlich. Jg. Přikysnouti, snul a sl, utí, etwas sauer werden. Pivo trochu přikyslo. Us. Přikývnouti, vnul a vl, utí, přikyvovati, zunicken, herbeiwinken. — komu. Přikývla mu Barka. Sá. Přikývnutí, n., das Zunicken, die Bei- stimmung. Dch. Vz Přikývnouti. Přikyvování, n., das wiederholte Zu- nicken. Us. Přilahoditi, il, zen, ení; přilahozovati, durch Schmeichelei herbeilocken. — komu, schmeicheln. Ros. Přilákati, anlocken. — koho kam: do domu, k sobě; — čím: sladkými slovy, sliby. Přílaločný, sublaciniatus. Rostl. Přilámati, vz Přilomiti. Přílanek, nku. m., v lodnictví, das Talje- reep, das Seil beim Hisseblock. Šm. Přilapiti, il, en, ení, noch mehr fangen, zufangen. — koho : tři mouchy; p-il much (neurčitým počtem). Us. Přilaskaviti, il, en, ení, geneigt machen. L. Přilétati, látaje přišiti, anflecken. — co nač: záplatu na díru. Us. — Ros. — co k čemu. Rk. Přiláti, mit Schelten dazubringen. Šm. Přilatovati, latěmi zabiti, ver-, zulatten. Ros. — co čím. Přílatovitý, subpaniculatus. P. květ. Rostl. Přílaz, u, m. = přílazek. D. Přílazek, zku, m. = přelazek, lavička přes plot, kudy se přelézá. Mor. Brt. Us. u Brušperka, Mtl., u Hostýnu, Zmš., u Niv- nice. Kch. Zívá sa mu jak psovi na p-ku. Kch. Bodaj ťa vred Hádzal Na našem prie- lazku, K nam chodzíš na posmech, A indze pre lásku. Ps. sl. 69. Pŕilaziti, zastr. = přilézti, herbei kriechen. Přilba, y, f., lépe: přílbice. Jg. Přílbice, (zastr. přelbice), e, přílbička, y, f., helm, helma, helmice, hemelín (Šm.), šišák, čapka z pevné látky, z kůže n. z kovu pro vojína, aby hlavu jeho proti nepřátel- ským ranám chránila. Vz S. N. Der Helm, die Sturmhaube. Obloučec, chochol na p-ci, mřížky n. okénko v p-ci. Šm. P-cí opatřiti, ozbrojiti, D., p-ci posaditi, sundati, Us., ode- píti, Dch., rozbiti. Háj. P. kožená. Kom. P. na jeho hlavě. BO. — P., cassis, plž. Schd. II. 536. Přílbičiti = přílbicí opatřiti, helmen. Šm. Přílbičitý, helmförmig. Šm. Přílbičník, a, m., der Helmmacher, -schmied. Troj., Tk. II. 377. Přílbičný, Helm-. P. klenoty, Cimelien, řec.vi£ifir_t}.iov, Helmkleinoden. Dch. — Troj. 205. Přiléci, vz Přelehnouti. Příledvinitý, příledvinovitý, subreni- formis. Listy p. Rostl.	Přiléhačný, passend, anliegend. D. Přiléhající, anliegend. P. úhly. Prm. Přiléhání, vz Přilehnutí. Přiléhati, vz Přilehnouti. Přilehatka, y, f., caenomyia, hmyz. Krok. Přiléhavý, anliegend. Rostl. Přilehlosť, i, f., das Nebenanliegen. L. Přilehlý, který přilehl, daneben liegend. V stavbách a kobách p-lých. Sš. Sk. 34. — k čemu. Celá k moři egejskému p-lá čásť Maloasie. Sš. Sk. 21., 72. — čeho. Koupil vesnice přilehlé kláštera toho. Papr. Zrc. — P., ulehlý, fest. P. role (neoraná, zarostlá). Ros. Cf. Příloh. — P. = přiléhající. Johan. Přilehnouti, (na Slov. přilahnouti), ul, utí; (zastr. přiléci, přilehu), lehl; přiléhati, přilíhati = k něčemu se položiti, sich da- neben legen; ulehnouti, k zemi se skloniti, sich legen, biegen; dolehnouti, anliegen, passen, sich hart anschliessen. Jg. — abs. Přilehni blíž. Ros. Obilí hrubě přilehlo (ulehlo, se sklonilo). Ros. Máloť jich jest na tvrzi, dobudete jí, chcete-li, kdyžkoli přilehnete. Pč. 29. Oděv dobře přiléhá (dolíhá). D., Sych. Dvéře nepřiléhají. — k čemu. D. Chtěli k tomu klášteru přiléci. Půh. II. 159. Dověta nepřiléhá docela k skladbě předvěty; Přiléhá výklad ten více k významům slov; Obrazové jak všady tak i v písmě užívaní ne se všech stran k věci vyobrazené při- léhají ; Řeči Pavlovy ku povaze osob úzce přiléhají. Sš. I. 66., 61., 104., Sk. 2. Země ty přiléhají s jedné strany k horám arab- ským; Což lépe p-há k úmyslům Páně; Nа divanech k jídlu se přiléhalo; K osobě na- šeho Jakuba list docela dle obsahu i tvaru přiléhá. Sš. L. 49., 194., 83., Ž. 138. (Hý.). Přiléhá to, jako hrbatý ke zdi. C. Nepřátelé přilehli k Praze. Star. let. Šat k boku při- léhá. Us. Kabát přiléhá k tělu jakby ulil. Us. Mřk. P-hl k městu i dobýval jest jeho. BO. — k čemu čím. Srdcem k statkům p. Sš. Mt. 59. = komu kam. Košile mi na ránu přiléhá. Jg. Jeho rola přiléhá na súse- dovu (n. k súsedové). Na Ostrav. Tč. — adv. To dobře přiléha. Dch., D. Přílekavý, ein wenig furchtsam. V. Přílep, u, m., strsl. рrіlеръ. Mkl. B. 41. Vz Pří lepek. Přilépati, vz Přilepiti. Přilepěč, přilepitel, e, m., der Ankle- ber. Jg. Přílepek, pku, m., věc přilepená, náplasi, das Angeklebte. P. na ránu, das Pflaster. Sal. P. přiložiti. Šm. P., příštipek na botě. Koll. - P., co se něčeho nepevné a bezpotřebně drží, das Anhängsel. P. dvoru a vojska. Ros. Klevetníci, fatkáři, přištívači atd. jsou dvoru přílepkové. Kom. Tento pichlavý p. mohl v péře zůstati. Sych. — Jg. Přilepení, přilípání, přilipnutí, přilepo- vání, die Anklebung. Přilepený; -en, a, o, angeklebt. Přilepí, n. = přílepek, das Pflaster. Ja. Přilepitel, přilepovatel, e, m., vz Při- lepěč. Přilepitelka, přilepovatelka, y, f., die Ankleberin. Přilepiti, il, en, ení; přilípati, přilíp- nouti, pnul a pl, ut, utí; přilepovati, koř.