1048

Přilinovati, noch mehr Linien machen.
Ros.

Přilípati, vz Přilepiti.

Přilípavosť, i, f., die Klebrigkeit, An-
hängigkeit. Jg.

Přilípavý, klebrig, Heft-. P. přílepek
(flastr), Ja., náplasť. S. N.

Přílipka mísková, patella vulgata, měkkýš
břichonožec. Frč. 231.

Přilíplosť, i, f., přilnulosť, die Anhäng-
lichkeit. P. k pozemskému statku. Sš. Mr. 45.
Cf. Příleplosť.

Přílipnosť, i, f., zastr., příslušnosť. Kat.
1371.

Přilípnouti, pl, ut, utí, ankleben. — co
k čemu. Vz Přilepiti.

Přilípnutí, n., das Ankleben, Festhalten.
Pro své k bůžkům a k nebohům p. Sš. I.105.

Přilipovati, mehr geben (im Spiele). Us.

Přilísati se, přilísávati se, sich ein-
schmeicheln. — se ke komu: k rodičům.
Reš. — Har. — čím. Tím p. se chtě. Pulk.

Přiliskati, vz Přilištiti.

Přílisný, schmeichlerisch. P. člověk. Us.
Tč Vz Přílišný.

Přílistovitý, subfoliaceus. P. děloha. Rostl.

Příliš (zastr. přeliš), od lih, strsl. lіhъ,
nimius. Kt. P., příp. -ijъs, jíž tvoří se kom-
parativ. Liš, liše jest kompar. strsl. lihъ.
Mkl. B. 322., 325. Vz Přeliš, Přelich. P. =
nad míru, tuze, nad to, zu, zu sehr, gar zu,
allzu. V. To jest příliš. D. To jest p. a přes
potřebu. V. Co p., to p.; Co p., to mnoho.
Co p., nezdravo. Co mnoho, to p. V. Co
vhod, to dobro, co p., nezdravo. C. Co mnoho,
to mnoho, co příliš, to příliš. Lb. Příliš tě
to na nás. Prov., Ros. — Se slovesy. P. si
počíná. Jde to příliš do peněz, na peníze,
do měšce, na měšec. D. Něco p. oslaviti,
kořeniti, Us., obtížiti. V. Rohy mu v čas
štěstí p. rostou. Prov. Chtivého koně nemáš
p. hnáti. — S adjektivy. P. bedlivý, stydlivý,
lakomý, bázlivý, V., tučný, veliký, D., malý.
Kram. Varuj se p. zdravých krmi, dobrých
lidí a velikého štěstí. Prov. Chladného jest
žaludku příliš. Prov. Máš p. dlouhý jazyk
(o mlsném). Us. — Pozn. P. pojí se s po-
sitivem, v lat. stává nimis s positivem, nebo
komparativ: p. veliký — major. Proelium
atrocius — bitva príliš krutá. — S příslovci.
P. draho, spěšně a kvapně, V., daleko. D.
Ani p. mnoho, ani p. málo. V. P. mnoho
mluví, ale málo škodí. Prov. P. mnoho na-
ložiti (přetížiti). V. P. náramné svou cení.
Prov. P. mnoho ani vůz nesnese. Prov., Č. —
Až p., Har., přes p. V. To jest přes p. D.
Nad p.

Přílišenství, n., přílišnosť, das Uiber-
mass. Boč. exc.

Přiliškovati se, jako liška se přilouditi,
přilichotiti, sich einschmeicheln. Ros.

Přílišně, zu sehr, übermässig. P. víno
píti, lakoměti, se vynášeti. V. Nesluší se p.
vypínati. Prov.

Přílišník, a, m., der Ultra,

Přílišnosť, i, f., vykročení z míry, ne-
mírnosť, die Uiberschwänglichkeit, Über-
trebung, Uibertriebenheit, das Uibermass.
Jg. Každá p. škodí. Ros. Všeliké přílišnosti
se vystříhati. V. — P. v žaludku, sordes

primar, viarum, saburra, cruditas, gastricis-
mus. Sal. 116. 17.

Přílišný, nemírný, übertrieben, überspannt,
übermässig, unmässig, überschwänglich. V.
P. skrbnosť, skoupost', žádosť jídla, pití,
stud sedlský. V. P. ctižádost', pýcha, radosť,
D., bída, Solf., horko, Har., horlivosť, na-
máhání. Dch. Přítel přílišný není přílišný.
Na Ostrav. Tč. Vím, že mu zde jsem p. Dch.
Přílišného ať nic není. Jel. Nic přílišného
nedělati. V. P. přísnosť, popudlivosť. Us. Bdění
p. unavuje. Kom. V právích p-ná vtipnosť
zamítá se. CJB. 365. P. dobrota, holá že-
brota. P. štědrota, hotová chudoba. P. štěstí,
pouhé neštěstí. Prov.

Přilištiti, il, ěn, ění, přiliskati, přilisko-
vati, přiliskávati, = přihazovati, dazuschla-
gen. Ros.

Přilištovati, mit Leisten vermachen. Ros.
— co.

Přilit, zastr. = příliš, tuze, zu sehr.

Přilit, u, m., ciminalis, rostlina. P. obecný,
c. vulgaris; hořec malý, gem. Enzian. P. po-
ložený, studený, zimní, mydlicový. Rostll.

Přílitek, tku, m., der An-, Zuguss. Šp.

Přiliti, liji n. leji, lij, lije (ic), il, it, ití;
přilévati, přilívati, zugiessen , nachfüllen.
Šat ten přiléhá, jakoby byl přilit, wie an-
gegossen. Sych. — co : vodu (vůbec, ne-
hledíce ku kolikosti). — čeho (neurčitou
měrou, vz Při-): vody, vína, ale: dva litry
vína. Brt. — co, čeho kam. Vody do moře
p, (=do lesa dříví voziti — něco zbyteč-
ného dělati). V. Bláta do louže p. (věc zhor-
šiti). Šm. Bláto do louže p. Ros..— čeho
k čemu. K teplému horkého p. Ros. Ne-
přilívej louže k blátu. Mudr. 185. Nebez-
pečné jest oleje k ohni přilévati. Jg.

Přilití, n., das Zugiessen. P. vody do
vína. Jel. Vz Přiliti.
Přilitý; -it, a, o, zugegossen. Us.

Příliv, přílev, u, přílivek, přílevek,
vku, m.. přílivka, přílevka, y, f. = při-
lití, das Zu-, Hinzugiessen Příliv moře, die
Fluth, odliv, die Ebbe. Jg. Vz Moře. Život
duchovní ustavičného pěstování a ustavič-
ného p-vu potřeben jest. Sš. 1. 24.

Přilívati, vz Přiliti.

Přílivka, y, f., vz Příliv. — P., der Zu
guss. Nechej trochu mlíka na p-ku. Ve Slez.
Tč.

Přilítnouti, znul a zl, ut, utí, přilítati,
přilizovati, ein wenig lecken, belecken. —
čeho. Us. — se, sich einschmeicheln. Bern.

Přilnavost, i. f., přívislosť, adhaesio, jest
vlastnosť těles, jíž, těsně-li k sobě přiléhají,
k sobě lnou tak, že k jich odloučení od
sebe jakési síly potřebí jest. S. N.

Přilnavý. P. desky, Adhäsionsplatten.
Ck.

Přilnouti, lnu, lni, lna (ouc), lnul, utí ==
přichytiti se, přilepiti se, přivinouti se, sich
anschmiegen, ankleben, anhängen. = čemu.
Duchovním věcem sú p-li. Hus. I. 416. —
(se) komu kam. Přilnula mu košile na
ránu. Ros. Košile mu přilnula se na záda.
Us. Bolesl. P. na lep. Volk. — (se) k čemu.
Němci se řítili a k vozům přilnuli. St. skl.
Zem přilne ke kořenům. Puch. Srdce jeho
přilnulo k ženě. Koc. Přilnul k zemi život