1050

dáti se do díla, do práce, míti se k dílu,
ku práci. Z též příčiny kára se frase: víru
k něčemu p. Ale ef. též v přeneseném
smyslu: Péči k něčemu přiložiti. Chč. 451. a
ostatní podobné předcházející věty. Ovšem
říkáme také: něčemu uvěřiti, povoliti, při-
svědčiti, místo dáti atd. Mladček k tomu
mysli nepřiložil. BO. Nepřiložili jeho k hro-
bom králóv. BO. — se v čem s kým. Pli
se v manželství s ženami cizokrajnými. BO.

— co čím: kamenem pohřbeného p. í při-
kryti). Kom. — co jak. Tu lason nábožným
obličejem přiloživ ruku na obraz slíbil. Troj.
44. — co proti komu. P-žil jsem k němu
svú pečeť proti Janovi. Půh. II 81., 127.—
oč. Zima-li o sv. Kateřinu, přilož o peřinu.
Er. P. 94. — co v čem. Co se v koupi při-
loží (přídavek). — se k čemu, ke komu —-
přiblížiti se, připojiti se. I nebudúť se moci
přiložiti k tobě bez škody nepřátelé. Ms.
(Mus.).

Přiložiti, il, ení, přílohem ležeti, brach
liegen, Ruhen. D.

Příložka, y, f., Apposition, f. Vz Pří-
stavka. Šm.

Príložní rolí = příloh. V.

Příložnice, e, f., die Zuhälterin. Rk.

Příložníček, čka, m., numerius, der Sichler,
pták. D. — P., kasička, der Brachkäfer. Puch.

Příložnička, y, f., der Brachpilz. Puch.

Příložník, a, m., der Zuhälter.

Príložný, mohoucí přiložen býti, anleg-
bar, anfügbar. Hranoměř jest bud' p., buď
obražný. Presl.

Přilstiti se, il, ění, durch List gelangen.

— se ke komu čím. Koll.
Přilubiti, zastr., ale na Slov. posud

zalíbiti. Bern.

Přilúčiti, zastr., vz Přiloučiti. Kat. 2117..
Výb. I. 572.

Přílud, u. m., příluda, y, f. = vábení,
přilouzení, die Anlockung, Anreizung, Lock-
speise. Bern. — P., přízrak, Phantom, n.,
spectrum. Všecky přístrachy a příludy za
nic sobě polož. Ryt. P. noční o nás zažeň.
Boč. P-dy noční se straňte. Sš. Hc. 28.

Příludka, y, f., příludní příkop, der An-
näherungsgraben, approche. Bur. Vz Příkop.

Příludník, a, m., vabič, lakač, der An-
locker. Šm.

Příludný, příludový přízrakový, ge-
spenstisch, phantastisch. Kliďte se již od nás
preč p-ná snů mamidla. Sš. Hc. 36. — P-ný,
anlockend. P. zlato. L. —- P. příkop, vz Pří-
ludka.

Příludový, vz Příludný.

Příluh, u, m. — příloh. Na Ostrav. Tč.

Příluka, y, f., od přiloučiti co k čemu.
Genitiv p-ky: Nepřítel dostoupil města. Vz
Brt. Mtc. IV. 6., Genitiv.

Přilúkati, anlocken, koho kam. Všecky
děti k sobě p-kal. Na Ostrav. Tč.

Příluky, dle Dolany, ves u Zlína na Mor.
PL.

Přilumati, přilámati, an-, hinzubrechen.

— co: haluz. Na Ostrav. Tč.
Přiluzovati, vz Přilouditi.

Přílůž, i, f., choť, die Gattin. Krok. 3. 333.
Přilvice, dle Budějovice, Prilwitz, ves.
Krok.

Přilysalý, přílysý, ein wenig kahl.
Rostl.

1. Přím = pru, vz Příti.

2. Přím, vz Přímý.

3. Přím, a, m., ves u Rychnova.

4. Přím, u, m., obyč. příma, y, f., trám,
na kterém patra leží, der Spreitzbalken. Má
obilí plnou pernu až pod přímu. Us. v Tře-
boňsku. — Přímy = tlustá dřeva v pivo-
váře jalové dno upevňující, die Riegeln. Us.

Prima, lat., prvá třída (v latin.) školách;
první ton ve skále či stupnici; první směnka;
prima sorta, it., nejlepší druh zboží. Rk. —-
Prima donna, prvá zpěvačka v divadle. —-
Prima vista (a p. v.) = po prvém vidění
(i. e. splatná směnka). Rk. — P., sloula ho-
dina, kterúž celá na kaple vš. Svatých
v pátek o suchých dnech neb nazajtřie sv.
Jeronýma zvonie, když se póhonové vy-
svědčují. Vz Vš. 568., Gl. 272.

Příma, y, f., vz Přím, 4.

Přimáčeti, el, en, ení, zutunken. Vz Při-
močiti. — co kde. P. si chléb v máčce. Na
Ostrav. Tč.

Přimačkati, přimáčknouti, knul a máčkl,
ut, utí, zu-, andrücken. D. — koho čím
kam: rukou ke zdi.

Přimalovati, hinzu malen. — co čím
stín tužkou, barvou, štětcem.

Přímalý, etwas klein. Jg.

Přimámiti, il, en, ení, gauckelnd herbei-
locken. — koho čím: sliby.

Priman, a, m., žák prvé třídy.

Primarní, z lat., prvotin, původní, pri-
mär. P. tvar — první n. původní. P. nemoc,
která přímo z jisté škodlivé příčiny zevnější
pochází a jež není následkem jiné nemoci.
S. N. Vz tam více.

Primas, a, m., z lat., první, 1. přednosta
městské správy v 16.—18. stol. (primator),
V., Kom., der Stadtvorsteher; 2. titul ně-
kterých předních arcibiskupův, jako praž-
ského. Rk. V. S. N.

Primasovati, primasem býti, das Pri-
matoramt versehen. Exc. Č.

Primasství, n., der Primat.

Přímastek, stku, m., die Zugabe von
Schmalz ; die Ausschmückung, Verbrämung.
Pověděl to s p-kem. Us. Kál.

Přimastiti, il, štěn, ění, přimašťovati, zu
schmalzen, fetter machen. — abs. Přima-
štuje, aby lépe chutnalo (chválí). Č. — komu
čím: sádlem. Kuch.

Primáš, e, m., první houslista. Na Slov.
Hdk.

Primat, u, m., z lat., první úřad, der
Primat, Vorrang, die oberste Würde, die
Würde u. Gerichtsbarkeit eines Primas. Vz
S. N. F., předkováni, prvenství (Sš.) t. j. nej-
vyšší správcovství (moc správná) v církvi.
Das Amt u. Würde des Pabstes. FS. 122.,
126. Chtěl Jan p. či předkování Petra mezi
apoštoly v čirém světle vystaviti a proti
zašlým pochybám se hájiti. Sš. J. 303. P.
lásky s p-tem víry spojen zůstával. Sš. J. 306.
Převedení p-tu z východu na západ do Říma.
Sš. Sk. 145. P. pravomocnosti, primatus ju-
risdictionis, vz Pravomocnosť; p. cti, p. ho-
noris. Hý.