1051

Primator, a, m., vz Primas.

Přimazati, ži, přimazovati, přimazávati,
zu-, anschmieren, aufkleistern. Jg. — co
kam. Přimaž si másla na chléb, k chlebu.
Us. Tč.

Přimče = přimkla, přidala kvasnice. Výb.
I. 225.

Přimčený; -en, a, o, zugeschlossen.

Přimda, y, f., hrad v Plzeňsku na ba-
vorských hranicích, Pfrirnburg, Pfraumburg,
Frauenberg. Vz S. N., Tk. I. 621., II. 398.,
III. 657., IV. 738.

Přímec, mce, m., der Orthotyp (Krystall-
form). Šm.

Přimediti, il, ěn, ění, mit Honig ver-
süssen. Jg. — co: kávu, koláč.

Přimel, e, m., nerost, Pinit, m.

Přímelek, lku, m., das Zugemahlene, der
Zugang. Šm., Šp.

Přimeli, vz Přimleti.

Příměnek, nku, m., příměnka, y, f.
(Břez. 132.), přídavek, nádávek, vývazek, die
Zugabe. V. — P., deputat, n. Děvečce se
dává služby a za р-ку tři kopy. Ms. 1632.
— P., die Klausel. Tato přiměnka listům
vpisuje se tímto obyčejem. CJB. 417.

Přiměnitelně, accidentaliter. Veleš.

Přiměniti, il, ěn, ění, přiměňovati =
ještě k tomu měniti, zuwechseln. Jg. — P.,
aestimare. Žalt. vit.

Příměr, u, m., vz Parametr. — P., měřidlo,
pravidlo, die Regel, Richtschnur, Massgabe.
Aby soudcové p. spolu měli, podlé něhož
by škody a urážky cenili; Pán tuto církvi
dal poukázání a p., jakým se po veškeren
čas bytování svého řídí a spravuje. Sš. Mt.
83., 261. — P., srovnání, ku př.: Černý jak
kavka. Brt.

Příměrce, e, m., mluvce, der Bundesge-
nosse. L.

Příměrek, rku, m., die Zugabe (beim
Messen), das Zumass. J. tr., V.

Přiměřeně, angemessen. Vz Přiměřený.
Slovo toto může se také nahraditi předlož-
kami : dle, vedlé, podlé. Dávejte podlé statku
almužnu, Št. P. poměrům časovým = dle
času; p. potřebám školním — dle potřeb
školních. Brs. 149.

Přiměřenost, i, f., die Angemessenheit,
Zweckmässigkeit. Jg.

Přiměřený; přiměřen, a, o, případný,
příslušný, slušný, vhodný, způsobný, vz tato
slova, angemessen. Šf. Rozpr. 386. - čemu:
času, ceně, mluvě, známosti věcí, Srn., slohu,
věci. Dch. Život víře p-ný. Sš. I. 59. Tyto
novoty jsou přiměřeny poměrům časovým,
šp. prý m.: srovnávají se s potřebami času,
ale slovo ono doloženo jest z Chč., vz Při-
měřený k čemu. — k čemu. Nebo srdce
samo v sobě p-no jest k malým věcem. Chč.
P. 109. b. Vz Přiměřiti.

Příměří, n., přímíří (sr. mír, Gb. Hl.
81.), pokoj do času, der Waffenstillstand. V.
P., přestávka v nepřátelských podnicích ve
válce. S. N. P. vypověděti, protrhnouti;
1 pod p-řím vpády dělal. V. Dáno a ulo-
ženo p. Troj. P. s nimi měli. Pč. 29. A tu
uložili p. mezi stranami. Let. 156. P. s ně-
kým vzíti, Alx. 1135., učiniti. Arch. I. 23.
P. ob noc vzíti. Dal. 104. V pravém p.,

ježto sama se mnú učinila; V křesťanském
p.; Pod p. se měšťanóm stal; V tom p. mój
zabit; To jest p. nade mnou rušil; Učinil
p. mezi mnú a mezi Hlaváčem; P. mají míti
až do sv. Václava. Půh. I. 151., 177., 210.,
287., П. 40., 130., 518. P. aneb zavěšení
zbraně mohlo by jim zjištěno býti. Skl. 610.
Čtvrtek, pátek, sobota a neděle, tyto čtyři
dni pokládali se v témdni za světější než
ostatní tři a v nich takové p. svědomitěji
se zachovávalo. Živ. Karla IV. P. udělati.
Kom. P. utvrditi na 2 měsíce; p. s někým
míti. Troj. Za p. žádati někoho. Dvě kron.
To proti p. se stalo. Boč. P. někomu držeti.
Br. Povolili k příměří. BO. — P., smlouva,
spolek, das Bündniss. Senator věděti musil.
s kým jest obec v jaké jsmlouvě aneb p. V.

— P., das Stillstehen. Život pak veškerých
nástrojných těl v trojí věk se dělí, totiž
v zrost, příměří n. stálosť a v stáří n. rušení.
Koubl. Hosp. kn. 12.

Přiměřiti, il, en, ení; přimířeti, el, en.
ení (na Slov. přiměrati), přiměřovati = veli-
kost věci v srovnání s jinou přivésti, míry
srovnati, anmessen, anpassen, vergleichen ;
přidati v měření, zumessen; měřiti někam.
wohin zielen. Jg. —co, čím k čemu. Jedno
k druhému p. V. Ne k cizímu, nýbrž k svému
se přimířel (jednal dle vlastních prostředkův).
Jel. Šavlí dobytou k srdci přiměřil (jí mířil),
aby zahubil. V. —co komu jak: Přídavkem
jsem vám čtvrtku plátna přiměřila. Sych.

Příměrně, přiměřeně, angemessen. Kristus
nás Boha právě, p. a dokonale znáti naučil.
Sš. J. 25.

Příměřní, přímířní, -ný, k příměří se
vztahující. P. běh, der Zustand des Waffen-
stillstandes. Píši příteli běhu p-ného, neb
ještě pokoje není než příměří. Mus. 1828.
II. 25. V tom čase p-ním rok a den dobro-
tivý hledati a držeti mají. Záp. měst. 1450.

Příměruý, ku příměří se vztahující, Waf-
fenstillstands-. Ms. (Mus.). —P., přiměřený,
angemessen. P. slova, Jg., ponětí. Mus. —
komu. To ustanovenie zvířatóm jest pří-
měrné. Ms. pv. pr.

Příměs, u, m., přimíšení, der Zusatz,
strsl. рrіmesъ, koř. slovesný a příp.-ъ. Mkl.
B. 41., 16. Vz Příměsek.

Příměsek, přímisek, sku, m., příměška,
y, f., příměs, u, m., příměs, i, f., přísada,
strsl. pri + més + ъkъ, koř. mьs. Mkl. B.
16., 255. Kázal čistý peníz stříbrný beze
vší příměšky kovati. Pulk. Výchoďané sil-
ného vína bez p-si vody nepožívají. Sš. J. 40.
Aby v nauce té žádné p-si nebylo. Sš. II. 390.

— Kom. L. 12. 5. Vz Příměs.
Přiměsiti, vz Přimísiti.
Příměskový (nové), Zusatz-.
Přimésti, vz Přimetati.
Příměstí, n., der Vorort. Dch.
Příměška, vz Příměsek.
Přiměšování, n., das Beimischen, die

Einmischung. D.

Přiměšovati, vz Přimísiti.

Příměštěnín, a, m., der Vorstädter. Lex.
vet.

1. Přímět, u, m., přimeť, i, f., zánět ko-
nečného členu i na ruce i na noze, obyč.
pod nehtem n. v nejbližším okolí jeho, pa-



	1051

	Primator, a, m., vz Primas. Přimazati, ži, přimazovati, přimazávati, zu-, anschmieren, aufkleistern. Jg. — co kam. Přimaž si másla na chléb, k chlebu. Us. Tč. Přimče = přimkla, přidala kvasnice. Výb. I. 225. Přimčený; -en, a, o, zugeschlossen. Přimda, y, f., hrad v Plzeňsku na ba- vorských hranicích, Pfrirnburg, Pfraumburg, Frauenberg. Vz S. N., Tk. I. 621., II. 398., III. 657., IV. 738. Přímec, mce, m., der Orthotyp (Krystall- form). Šm. Přimediti, il, ěn, ění, mit Honig ver- süssen. Jg. — co: kávu, koláč. Přimel, e, m., nerost, Pinit, m. Přímelek, lku, m., das Zugemahlene, der Zugang. Šm., Šp. Přimeli, vz Přimleti. Příměnek, nku, m., příměnka, y, f. (Břez. 132.), přídavek, nádávek, vývazek, die Zugabe. V. — P., deputat, n. Děvečce se dává služby a za р-ку tři kopy. Ms. 1632. — P., die Klausel. Tato přiměnka listům vpisuje se tímto obyčejem. CJB. 417. Přiměnitelně, accidentaliter. Veleš. Přiměniti, il, ěn, ění, přiměňovati = ještě k tomu měniti, zuwechseln. Jg. — P., aestimare. Žalt. vit. Příměr, u, m., vz Parametr. — P., měřidlo, pravidlo, die Regel, Richtschnur, Massgabe. Aby soudcové p. spolu měli, podlé něhož by škody a urážky cenili; Pán tuto církvi dal poukázání a p., jakým se po veškeren čas bytování svého řídí a spravuje. Sš. Mt. 83., 261. — P., srovnání, ku př.: Černý jak kavka. Brt. Příměrce, e, m., mluvce, der Bundesge- nosse. L. Příměrek, rku, m., die Zugabe (beim Messen), das Zumass. J. tr., V. Přiměřeně, angemessen. Vz Přiměřený. Slovo toto může se také nahraditi předlož- kami : dle, vedlé, podlé. Dávejte podlé statku almužnu, Št. P. poměrům časovým = dle času; p. potřebám školním — dle potřeb školních. Brs. 149. Přiměřenost, i, f., die Angemessenheit, Zweckmässigkeit. Jg. Přiměřený; přiměřen, a, o, případný, příslušný, slušný, vhodný, způsobný, vz tato slova, angemessen. Šf. Rozpr. 386. - čemu: času, ceně, mluvě, známosti věcí, Srn., slohu, věci. Dch. Život víře p-ný. Sš. I. 59. Tyto novoty jsou přiměřeny poměrům časovým, šp. prý m.: srovnávají se s potřebami času, ale slovo ono doloženo jest z Chč., vz Při- měřený k čemu. — k čemu. Nebo srdce samo v sobě p-no jest k malým věcem. Chč. P. 109. b. Vz Přiměřiti. Příměří, n., přímíří (sr. mír, Gb. Hl. 81.), pokoj do času, der Waffenstillstand. V. P., přestávka v nepřátelských podnicích ve válce. S. N. P. vypověděti, protrhnouti; 1 pod p-řím vpády dělal. V. Dáno a ulo- ženo p. Troj. P. s nimi měli. Pč. 29. A tu uložili p. mezi stranami. Let. 156. P. s ně- kým vzíti, Alx. 1135., učiniti. Arch. I. 23. P. ob noc vzíti. Dal. 104. V pravém p.,	ježto sama se mnú učinila; V křesťanském p.; Pod p. se měšťanóm stal; V tom p. mój zabit; To jest p. nade mnou rušil; Učinil p. mezi mnú a mezi Hlaváčem; P. mají míti až do sv. Václava. Půh. I. 151., 177., 210., 287., П. 40., 130., 518. P. aneb zavěšení zbraně mohlo by jim zjištěno býti. Skl. 610. Čtvrtek, pátek, sobota a neděle, tyto čtyři dni pokládali se v témdni za světější než ostatní tři a v nich takové p. svědomitěji se zachovávalo. Živ. Karla IV. P. udělati. Kom. P. utvrditi na 2 měsíce; p. s někým míti. Troj. Za p. žádati někoho. Dvě kron. To proti p. se stalo. Boč. P. někomu držeti. Br. Povolili k příměří. BO. — P., smlouva, spolek, das Bündniss. Senator věděti musil. s kým jest obec v jaké jsmlouvě aneb p. V. — P., das Stillstehen. Život pak veškerých nástrojných těl v trojí věk se dělí, totiž v zrost, příměří n. stálosť a v stáří n. rušení. Koubl. Hosp. kn. 12. Přiměřiti, il, en, ení; přimířeti, el, en. ení (na Slov. přiměrati), přiměřovati = veli- kost věci v srovnání s jinou přivésti, míry srovnati, anmessen, anpassen, vergleichen ; přidati v měření, zumessen; měřiti někam. wohin zielen. Jg. —co, čím k čemu. Jedno k druhému p. V. Ne k cizímu, nýbrž k svému se přimířel (jednal dle vlastních prostředkův). Jel. Šavlí dobytou k srdci přiměřil (jí mířil), aby zahubil. V. —co komu jak: Přídavkem jsem vám čtvrtku plátna přiměřila. Sych. Příměrně, přiměřeně, angemessen. Kristus nás Boha právě, p. a dokonale znáti naučil. Sš. J. 25. Příměřní, přímířní, -ný, k příměří se vztahující. P. běh, der Zustand des Waffen- stillstandes. Píši příteli běhu p-ného, neb ještě pokoje není než příměří. Mus. 1828. II. 25. V tom čase p-ním rok a den dobro- tivý hledati a držeti mají. Záp. měst. 1450. Příměruý, ku příměří se vztahující, Waf- fenstillstands-. Ms. (Mus.). —P., přiměřený, angemessen. P. slova, Jg., ponětí. Mus. — komu. To ustanovenie zvířatóm jest pří- měrné. Ms. pv. pr. Příměs, u, m., přimíšení, der Zusatz, strsl. рrіmesъ, koř. slovesný a příp.-ъ. Mkl. B. 41., 16. Vz Příměsek. Příměsek, přímisek, sku, m., příměška, y, f., příměs, u, m., příměs, i, f., přísada, strsl. pri + més + ъkъ, koř. mьs. Mkl. B. 16., 255. Kázal čistý peníz stříbrný beze vší příměšky kovati. Pulk. Výchoďané sil- ného vína bez p-si vody nepožívají. Sš. J. 40. Aby v nauce té žádné p-si nebylo. Sš. II. 390. — Kom. L. 12. 5. Vz Příměs. Přiměsiti, vz Přimísiti. Příměskový (nové), Zusatz-. Přimésti, vz Přimetati. Příměstí, n., der Vorort. Dch. Příměška, vz Příměsek. Přiměšování, n., das Beimischen, die Einmischung. D. Přiměšovati, vz Přimísiti. Příměštěnín, a, m., der Vorstädter. Lex. vet. 1. Přímět, u, m., přimeť, i, f., zánět ko- nečného členu i na ruce i na noze, obyč. pod nehtem n. v nejbližším okolí jeho, pa-