1154

přimluvil ku králi (prosil). Br. Senator tehdáž
se přimlouvej, když naň podáno bude a to
mírně a krátce. V. Vz Přímluva (konec).
A k tomu se přimlouvali i Židé (hlásili se).
P. se k někomu (přilichotiti se). Ros. Avšak
k tomu že se přimlouvati nemůže za touto
příčinou. Žer. f. 15. Jestliže by se komu...
nelíbilo, aby se k tomu každý volně při-
mlouvati a své zdání oznámiti mohl. Zř.
F. I. A. 3. Věříme, že se k tomu jich
milosť přimluví a přičiní. Ps. o zští. — se
ke komu za koho. Kniežata se za ni k cí-
sařovi přimluvichu. Dal. G9. Přimluvte se za
mne k Efronovi. Br. — V., Apol., J. tr., Chč.
378. — se (za koho) jak. Na odpor nám
se přimluvil. Žer. Záp. 1. 9. Poněvadž podlé
Boha p-vá se za svaté; Sám duch sv. p-vá
se za nás vzdycháními nevýslovnými. Sš. I.
93., 92. Jedni se na dobrou stranu přimlouvali.
Čr. — na koho. A jiní vždy naň při-
mlúvali a žalovali. Let. 9. — se u koho
pro koho, šp. m.: ke komu za koho. —
se kde proti komu. Mnohem víc se jich
na sněmu proti sobě přimlouvalo. Trip.
Nechtěl se v radě židovské proti apoštolům
přimlouvati. Jg. Či nevíte o Eliovi co praví
písmo, kterak přimlouvá Bohu proti Israelovi
(stížnost proti Isr. u Boha vede) ? Sš. I. 112.
— Pal. IV. 2. 301. — aby. K tomu se při-
mlouval, aby byli trestáni. Bart.

Přímluvka, y, f. =přímluva. St.

Přímluvnice, e, f., die Fürsprecherin.

Přímluvník, a. m = přímluvce. Bern.

Přímluvný = přímluvčí. P. list, psaní
na někoho učiniti, V., p. list dostati, Em-
pfehlungsschreiben. J. tr., Eus. P. slova, Für-
sprache, f. Ráj. — P., přívětivý, leutselig.
P-ný (přívětivý) jest a velmi snadný (affa-
bilis). — ke komu. Ktož jest s ní (s mú-
drostí), má radosť, a v jeho myslenie pří-
mluvná (přívětivá) jest k němu. Št. N. 255.

Přímník, a, m., sr. strsl. рrеmьnъ = rec-
tus, der Aufrichtige. Mkl. B. 147., Zlob.

Přímnosť, i, f. = upřímnosť, die Aufrich-
tigkeit. Pís. 1529. Boč.

Přimnouti, mnul, ut, utí, přimnívati,
dazu reiben. — co.

Přímnožek, žku, m.,přimnožení, die Ver-
mehrung, der Zuwachs. P. jmění. Mus. P.
hříchů zákonu přičítá. Sš. 1. 76. — P. v mluv-
nici, augmentum: slabičný: ri/ш — ітіцыѵ,
časový: &(>'/(,) í/(./oť. Nz. Vz Ndr. §. 273.

Přimnožení, n., die Vermehrung.

Přimnožený; -en, a, o, ein wenig ver-
mehrt. P-né vydání knihy, vermehrte Auf-
lage. Dch.

Přimnožitel, e, m., der Vermehrer. Jg.

Přinmožiti, il, en, ení; přimnožovati,
vermehren. V. — čeho komu (čím). Tím
truchlivým návěštím tesknosti mi přimnožili.
Sych. Žalosť a hněv jemu síly p-žovaly. Troj.
351. Tužby i tesknosti sobě p-ží. Troj. 357.
Nebudu p-žovati svárů. Kos. Ol. I. 253. Ale
i sama uznalosť a vděčnost jeho p-žila Kristu
strastí a dolehlivostí. Sš. J. 85. P-žil jsem
jim platu o dva krejcary více. Us. Tč. —
se proč jak. Ježto se p-žily (hříchy) pro
zhašení lásky nad míru. Chč. 453. — co.
Vz Přibrati, Při-.

Přímný, přímý, grad. P. cesta. Rd. zv.

Přímo, vz Přímý. — P., přímě, z příma,
na p., upřímo, upřímě, gerade, eben, stracks,
nicht krumm, nicht schief. Jg. Nepřímě hle-
děti, V., přímě směřovati, Har., přímo pres
něco jíti. Br. Příme státi, p. hlavu držeti.
Ros. — P. Vojsko p. z Toulona přichází
(zrovna, bezprostředně, unmittelbar). — Kram.
Směnku p. vydati, einen Wechsel direkt
stellen. J. tr. To seno musíme p. krást (za
deště říkají). Us. Mluví přímo a dělá křivo.
Prov. V p. odpovědě jim. M. — P., zrovna,
zhola, schlechtweg. Ž příraa mluviti (bez
obalu). Jg.

Přímoběh, u, m., der Geradlauf. Šm.

Přímoběžný, geradläufig. Šm.

Přimoci koho k čemu, na-, přivésti,
namluviti k čemu, vermögen. Na Mor. Tč.

Přímočárnice, e, f., orthosia, motýl. P.
lipová, o. stabilio, die Lindeneule; p. barvo-
měnná, o. instabilis, die Mandeleule, das
Chamäleon; p. ovocná, o. munda, die Garten-
birneule; p. vrbinová, o. gracilis, die Wei-
dericheule, die Zierliche; p. zimolezová, o.
gothica, die Heckenkirscheneule ; p. březová,
o. miniosa, die Mennigrothe; p. dubová, o.
cruda, die Eichbuscheule. Km. (Č. Kalandra).

Přímočárý, geradlinig. Prm. P. obrazec.
Sedl. P. trojhran. Šm.

Přimočiti, il, en, ení, pnmáčeti, el, en,
ení, přimočovati, ein wenig anfeuchten, ein-
weichen. Us. — co.

Přimodliti se za koho. P-dli se též za
nás, bete ein wenig auch für uns. Us. Tč.

Přimodralý, bläulich.

Přimodrati, etwas blau werden. — abs.
Rána p-la. Us. Tč.

Přimodřiti, ü, en, eni, ein wenig blau
machen. Šm.

Přímodrý = přimodralý. Byl.

Přímoduchosť, i, f., das Geradezu, Šm.

Primogenitura, y, f., lat, prvorozenství,
die Erstgeburt ; právo prvorozenosti, das
Erstgeburtsrecht. Rk.

Přímohrotý, geradstechend. Šm.

Přimoknouti, knul a kl, utí; přimokaťi,
durch Regen etwas nass werden. — abs.
Jak p-kne, budeme orati. Us. Tč.

Přímokvět, u, m., hybanthus, rostl. fial-
kovitá.

Přímoliný = přímočárý. D.

Přímonoh, a, m., bryx, druh sajek. Ssav.

Přímonohý, geradbeinig. Šm.

Přímoodstálý, erectopatens. P. lodyha.
Rostl.

Přímopádný, senkrecht. Dch.

Přímopřímý, schnurgerade. Dch.

Přímořan, a, m., der Küstenbewohner.

Primordialní, pRVopočátečný. Fauna p.
Krč. 390.

Přímořec, řce, m., obyvatel přímořský,
der Küstenbewohner. Hlč.

Přímorek, rku, m., malý mor, eine kleine
Seuche. Mkl. B. 412.

1. Přímoří, n., mor, die Pest. Bylo v Praze
p. Har. Za práci v čas p. při lidech nemoc-
ných. Gl. 273. P. poskakovalo, na bolesti
však řídko někdo umřel. Břez. 31. Měsíce
ledna p. Čechách; i na Krumlově promírali.
Břez. 259.