1055

2. Přímoří, n., vůbec krajina při moři
ležící, tedy totéž co pomoří, die Küste. P.,
strsl. primorije, příp. ijъ. Mkl. B. 66., 411.
V Rakousku země s hlavním městem Goricí,
das Küstenland.

Přímoroh, u, m., acaenitus.hmyz. Krok.

Přímorohý, geradhörnig. Šm.

Přímorostlý, gerade gewachsen. MM.

Přimořovati se, sich abdarben. Puch.

Přímorovný, schnurgerade. Dch.

Přímořský, přímořní, See-. P. oblasť
ve vých. Sibiři. Vz S. N. O něm dí, že z Cae-
sarey p-ské pocházel. Sš. Sk. 70. P. území.
Dch. Přímořské město. Sš. Sk. 115.

Přimositi = přimusiti. Mor. Tč.

Přímosledný = ani na levo ani na pravo
se neodchylující, nýbrž přímo k cíli vytče-
nému kráčející, rovno- n. přímoběžný, gerad-
läufig. A p-né si dráhy zhotovte. SŠ. Ž. 117.

Přímost', i, f., die Geradheit. Offenheit;
der gerade Sinn, die Aufrichtigkeit. Ros.
Strany přísloví vz: Srdce, Upřímo, Věrný.

Přímostek, stku, m., Neben-, Seiten-
brücke, f.

Přímot, u, m. = přímota, přímět.

Přímota, y, f. = přímět (příčes, nešto-
vičky vedlé rány), das Bläschen, die Blatter.
Us. — P., chyba v motání. To přadénko
jest plno přímot. Us. Dch. — P., přímost,
die Richte. D.

Přimotati, více motati, zuweifen. —čeho.
Us. — co, čeho k čemu. — se někam,
přivrávoraii se, wankend kommen. P-tal se
přece k nám. Us. Tč., Bkr.

Přimotiti se = přimětiti se. Na Slov.

Přímotvar, u, m.,jehlanec kosočtverečný,
die rhombische Pyramide o. das Orthotyp.
Bř. N. 28.. Schd. II. H)., S. N.

Přímotvarový, orthotypní. P. soustava.
Vz S. N.

Přimoučiti, il, en, ení, mit Mehl einstau-
ben. — co. Puch.

Přímoučký, vz Přímý.

Přimouditi co, anbrennen. Us.

Přimoudřelý, altklug. Jg.

Přimoudřiti si, il, ení, klüger werden.'
Us.

Přímoúhelník, u, m., das Rechteck. Sedl.

Přímoúhelný, přímoúhlý, geradwinke-
lig, rechtwinkelig.

Přimoutiti, il, cen, ení, ein wenig trüben.

— CO Čím.

Přímovětvý, geradästig. Šm.

Přímozřízenosť, i, f., šlechetnost, Recht-
schaffenheit, f. Kram. exc.

Přímozřízený ; -en, a, o, šlechetný, recht-
schaffen. Kram. exc.

Přímožebrý, přímá žebra mající. P. listy.
Rostl.

Přimračiti, il, en, ení; přimrakovati, ein
wenig finster machen, verfinstern. — co:
oči. — čím na koho. Očima na nás při-
mrakuje, abysme utichli. Na Ostrav. Tč. —
se. Primrakuje se, der Himmel wird trüb,
wolkig. Tč.

Přímrak, u, m. = soumrak. Hý. -- P.,
das Wettergewölke. Dch.

Přimrakovati, vz Přimračiti.

Přímrakovec, vce, ш., glossophaga, ssa-
vec. Ssav.

Přímrazek, zku, přimraz, u, m., malý
mráz, ein massiger Frost. Letos není těm
p-kům konce. Us. Msk., Koubl. — P., škra-
loup bláta po vrchu zmrzlého, námrazek,
die Frostkruste.

Přimrazí, n., zastr. = přímrazek.

Přimraziti, il, žen, ení; přimražovati, ein
wenig frieren o. anfrieren machen; kouzly
učiniti, že se z místa Jmouti nemůže, stellen.

— koho, co: zloděje, D, pytláka, Sych.,
ptáka, ručnici (že spustiti nemůže). Hlas. —
Jg. Vz Přičarovati.

Přimražený ; -en, a, o, im Bann-, Zauber-
kreise befindlich, gestellt. Dch. Vz Přimraziti.

Přimrcovati, herumschwänzeln. Šm.

Přimřiti, přimřeti = přimhouřiti. —
co: oči. Us. u Opavy, u Frýdka a" jinde.
Tč., Klš.

Přimříti, přimřeti, mru, mřeš atd. mrou,
el, ení; přimírati, dazu, noch mehr sterben.
Dnes jich 5 přimřelo (mimo již umrlé). Us.

— čím: Hladem. Jel. — na koho: přimírá
to všecko na bratra (po smrti něčí jako ná-
pad přichází, fällt nach dem Tode zu). L. —

Jg.

Přimrsknouti,přimrštiti = přihoditi, zu-
schlagen, vz Mrskati. — čím. Děvče slovem
odmrskne, ale okem přimrskne, winkt zu. Ve
Slez. Tč. — co komu: míč. Šm.

Přimrtviti, il, en, ení, přidusiti, přitlu-
miti. — co: ton, den Ton dämpfen. Hld.

Přimružiti ua koho očima, blinzeln.
Na Ostrav. Tč.

Přimrviti, il, en, ení, přimrvovati, při-
hnojiti, zudüngen. — co čím.

Přimrzati, vz Přimrznouti.

Přimrzeti, el, ení, ein wenig verdries-
sen. — koho. P-lo ho to. Bern.

Přimrzlina, y, f., co přimrzlo, voda,
hrouda, das Angefrorene. Us. na Ostrav. Tč.

Přimrzlý, který přimrzl, angefroren. Jg.

Přímrzlý, trochu namrzlý, ein wenig an-
gefroren. Jg.

Přimrznouti, zl, utí; přimrzati, přimr-
zovati, ein-, zufrieren. — abs. Stůj, abys
přimrzl. Prov. Dnes už p-zlo. Voda při-
mrzla. Us. Tč. — kdy. Na jeseň často při-
mrzá. Na Ostrav. Tč. — k čemu. Sklenice
ke stolu primrzla. Us.

Přimrznulý = přimrzlý. Na Slov.

Přimrznutí, přimrzání, n., die Anfrie-
rung. Šm.

Přimšelý, mechem obrostlý, bemoost. L.

Přimučiti, il, en, ení, marternd zwingen.
Jg. — koho k čemu.

Přimudrovati, anklügeln, klügelnd an-
hängen. — komu co. Marek.

Přímúdrý, etwas vernünftig. P. jest horší
než hlúpý. Prov. na Ostrav. Tč.

Primula, y, f., lat., petrklíč, prvosenka,
podléska, kropáček, mrtvičná bylina, petro-
linka, bílá bukvice, bukvice horní, medvědí
úško, matečník prostřední, die Schlüssel-
blume. Šm., S. N.

Přímus, u, m., přimusení, n., der Zwang.
Aby nebylo jako z p-su dobro tvoje. Sš.
II. 402.

Přimuselivý = přímusivý.

Přimusení, n., der Zwang. S p- ním =
s donucením, mit Zwang. D.