1057

valého (nyní však mediatisovaného) panov-
níka. S. N. Vz tam více. P. dědičný, ko-
runní (následník trůnu). — P. = princovina.
Šm.

Princa = přece. Na Ostrav. Ván. kold.

Priuceska. princezna, y, f.. die Prin-
eessin. Vz Princ. P. zaklená. D. — Prin-
cesčin šat.

Princip, u. m., z lat. principium, po-
čátek, prvotek, zárodek. Sš. J. 222. Tedy
p. = počáteční základ, zásada, základní
pravidlo, das Princip, der Grundsatz. Vz více
v S. N. Učiniti něco z p-pu. Cf. Počinek.

Principal, principál, a, m., z lat., první
osoba, představený naproti podřízeným oso-
bám ku př. p. obchodu, divadelní (naproti
hercům). Vz. S. N. Der Principal, Vorsteher.
— P. v hudbě 1. hlavní n. základní hlas
u varhan, 2. hlavní n. koncertový hlas ve
skladbě hudební. Vz S. N.

Principalní, principální = hlavní. Vz
S. N. P. hlas, instrument.

Principat, principát, u, m., z lat., přední
a nejvyšší důstojnost' a moc, hlv. p. papež-
ský, jenž však obyčejněji slove primat, vz
Primát. Hý., S. N.

Princka, v, f. = princezna. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Princovina, y, f., princ, žlutá měď (Šm.).
das Prinzmetall. Presl. Vz Princův.

Princovy, princovský, prinzlich. D.

Princův kov, das Prinzmetall. S. N. Vz
Princovina, Princ.

Prinčt, u, m., z vlas. vino principe; bílé
víno z velikých hroznů i zrn, prohledné, žlutě-
zelené, der Edelwein, das Gutedel. P. prchlý.
Us.

Přinda, y, f., zastr., der RückHarnisch. Plk.

Přindati, přindávati = přidati, hinzu-
thun, zugeben. — co. V. — čeho. Vz Při-
brati. Při-. — co kam, do čeho atd.

Přindu = přijdu. Mor. a Slov.

Přínebí, n., lépe: přístropí, die Gallerie
oben im Theater. Šm.

Přinechati, noch mehr lassen. — komu.
On si to p-chal, er hat es sich vorenthalten.
Puch.

Přinejméně = při nejmenším, aspoň.
Slov. Ras.

Přinejvyšším, což nejvíce, nejvýše, höch-
stens. P. to jest. Ms. pr. pr. 22.

Přínky, ů, pl., m., vinohradní meze. Sš.
P. 560.

Prinel, u, m., Prinell, m. Šp.

Přiněmčiti, il, en, ení, deutsch machen.
— koho, se. Šm.

Přínepravidelný, subirregularis. P. ko-
runa. Rostl.

Přínesek, sku, m., přínos, der Beitrag.
Puch., Šm.

Přinesení, přinášení, přinášívání, die
Zubringung.

Přinésti, nesu, nes, nesa (ouc), nesl, sen,
sení; přinositi, il, šen, ení; přinášeti, el,
en, ení; přinášívati = nésti něco někam,
bringen, dar-, her-, herzu-, herbei-, ein-,
hin-, zubringen, tragen, her-, auf-, zutragen,
holen, langen; roditi, ploditi, příčinou býti,
gebären, hervorbringen, bringen, verur-
sachen. Jg. — co : nápoj, jídlo atd. Us. P.

veselí, radosť, rozkoš, záhubu, zkázu, po-
selství, V., ovoce, zisk, škodu, užitek. D.
Tehda káza biskup vodu přinésti. Pass. 517.
P. jablko (vyznání lásky). Světz. P-sl opasek,
vysypal peníze. NB. Tč. Pan zažádal svr-
chovanou oběť p-sti k spáse člověčenstva.
Sš. L. 197. P-sl své listy a své svědomí.
Půh. I. 390., 206. P-sl listy otvořité. Půh. II.
460. Kázala jemu pití p. Půh. II. 18. Co
rozum nedává, čas přináší. Čas růže přináší
(měj trpělivost'). Jg. Sytost' ošklivosť přináší;
Starý věk šedmy přináší. Kom. Vezl na
trh cibuli, zase přinesl ošlejch (prodělal).
Prov. — čeho (neurčitou měrou; jen u jmen
hmotných a hromadných). Vz Při-. Kázal
sobě písku p. Pass. 89. P. chleba, vody,
sena. Us. Chodil s jinými na rybník a tu
ryb přinesli. Pč. 48. P. vína. Dh. 14. — co
v čem: ocet v nádobách. Kom., ovoce
v košíku. P. někomu něco v koflíku. Chč.
633. Arab p-sl nám v koši nových fíků.
Pref. 376. Kázal českých pstruhů v keseru
p. Har. I. 4. P-sla si hulaňátko v strakaté
peřince. Er. P. 171. P-se je domů v hrsti.
Dh. — co na čem: hlavu na míse, Br.,
chléb na talíři. P-su koláče na míse. Er. P.
104. — co odkud: ze sklepa, s půdy, Us.,
kvítí z louky. Št. Výpis z desk p. Pňh. II.
456. Chladný s sebou vzduch přinášíš z hrobu.

— co komu: poselství, V.,víno. Vz předcit.

— co ke komu: dary. Št. — co na co,
k čemu (kam). Přinošujíc k nám dary
jeho milosti. Št. (Č.). Tlachá, co mu slina
na jazyk, k jazyku, k ústům přinese. Jg.,
Šm. Pokrmy na stůl, Us., něco na ukázku
p. Jd. List na podsudek p. Půh. II. 66. —
komu čeho. Má neustavičnosť mi hanby
přinesla. Kom. Kázal sobě z moře písku p.
Pass. Vz předch. — s sebou (s kým).
Tvůj úřad to s sebou přináší. V. On to obilí
s mým bratrem přinesl. Us. To zdravý rozum
už s sebou přináší. Šm. —- co kam, do
čeho : do kostela svíci p. Us. — adv. P.
něco zpět. Šm. — kolik. P-sla jich (šípků)
za půl korce (= asi). Us. Vk. — co jak :
přívažkem, jmění věnem. Sych. P. něco
kradí. Hos. 6. Přinesla mu království ve
(u) věně. T. exc. Oběť z lásky p. Ml. —
co zač: oběť za hříchy. Sš. I. 71. —■ co
od koho P-sla svědomí od dvú měšťan.
Půh. II. 349.. 626. — co v co, kam. Aby
na památku jeho tělo a krev pod způsobami
chleba a vína v oběť přinášeli. Sš. Sk. 31.
Juže (pravdu) přinesechu otci naši v sieže
(žírné vlasti). LS. 111. — co kde. Denně
osobně oběť v chrámě přinášel. Sš. Sk. 141.

Přínět, u, m., přípal (při pečení chleba
atd.). Na Mor. Vz Přípal, Přísvět.

Přinevoliti, il, en, ení, přibezděčiti, při-
nutiti, zwingen. L. — koho k čemu.

Příní, n., jíní, jinovatka, der Reif an
den Bäumen. Us. C.

Přínicí, trochu nicí. fast überhängend.
P. květy. Rostl.

Přinititi, il, ěn, ění; přiniťovati, mit
Zwirn anbinden. — co k čemu. Us.

Přinítiti, il, cen, ení, přiněcovati, při-
páliti, anbrennen. — co kde.

Přinížený; -en, a, o, nakloněný. Ler. vet.

Při ňom, v obecné mluvě šp. m.: při něm.