Předchozí (1056)  Strana:1057  Další (1058) |
|
|||
1057
|
|||
|
|||
valého (nyní však mediatisovaného) panov-
níka. S. N. Vz tam více. P. dědičný, ko- runní (následník trůnu). — P. = princovina. Šm. Princa = přece. Na Ostrav. Ván. kold.
Priuceska. princezna, y, f.. die Prin-
eessin. Vz Princ. P. zaklená. D. — Prin- cesčin šat. Princip, u. m., z lat. principium, po-
čátek, prvotek, zárodek. Sš. J. 222. Tedy p. = počáteční základ, zásada, základní pravidlo, das Princip, der Grundsatz. Vz více v S. N. Učiniti něco z p-pu. Cf. Počinek. Principal, principál, a, m., z lat., první
osoba, představený naproti podřízeným oso- bám ku př. p. obchodu, divadelní (naproti hercům). Vz. S. N. Der Principal, Vorsteher. — P. v hudbě 1. hlavní n. základní hlas u varhan, 2. hlavní n. koncertový hlas ve skladbě hudební. Vz S. N. Principalní, principální = hlavní. Vz
S. N. P. hlas, instrument. Principat, principát, u, m., z lat., přední
a nejvyšší důstojnost' a moc, hlv. p. papež- ský, jenž však obyčejněji slove primat, vz Primát. Hý., S. N. Princka, v, f. = princezna. Na mor.
Zlínsku. Brt. Princovina, y, f., princ, žlutá měď (Šm.).
das Prinzmetall. Presl. Vz Princův. Princovy, princovský, prinzlich. D.
Princův kov, das Prinzmetall. S. N. Vz
Princovina, Princ. Prinčt, u, m., z vlas. vino principe; bílé
víno z velikých hroznů i zrn, prohledné, žlutě- zelené, der Edelwein, das Gutedel. P. prchlý. Us. Přinda, y, f., zastr., der RückHarnisch. Plk.
Přindati, přindávati = přidati, hinzu-
thun, zugeben. — co. V. — čeho. Vz Při- brati. Při-. — co kam, do čeho atd. Přindu = přijdu. Mor. a Slov.
Přínebí, n., lépe: přístropí, die Gallerie
oben im Theater. Šm. Přinechati, noch mehr lassen. — komu.
On si to p-chal, er hat es sich vorenthalten. Puch. Přinejméně = při nejmenším, aspoň.
Slov. Ras. Přinejvyšším, což nejvíce, nejvýše, höch-
stens. P. to jest. Ms. pr. pr. 22. Přínky, ů, pl., m., vinohradní meze. Sš.
P. 560. Prinel, u, m., Prinell, m. Šp.
Přiněmčiti, il, en, ení, deutsch machen.
— koho, se. Šm. Přínepravidelný, subirregularis. P. ko-
runa. Rostl. Přínesek, sku, m., přínos, der Beitrag.
Puch., Šm. Přinesení, přinášení, přinášívání, die
Zubringung. Přinésti, nesu, nes, nesa (ouc), nesl, sen,
sení; přinositi, il, šen, ení; přinášeti, el, en, ení; přinášívati = nésti něco někam, bringen, dar-, her-, herzu-, herbei-, ein-, hin-, zubringen, tragen, her-, auf-, zutragen, holen, langen; roditi, ploditi, příčinou býti, gebären, hervorbringen, bringen, verur- sachen. Jg. — co : nápoj, jídlo atd. Us. P. |
veselí, radosť, rozkoš, záhubu, zkázu, po-
selství, V., ovoce, zisk, škodu, užitek. D. Tehda káza biskup vodu přinésti. Pass. 517. P. jablko (vyznání lásky). Světz. P-sl opasek, vysypal peníze. NB. Tč. Pan zažádal svr- chovanou oběť p-sti k spáse člověčenstva. Sš. L. 197. P-sl své listy a své svědomí. Půh. I. 390., 206. P-sl listy otvořité. Půh. II. 460. Kázala jemu pití p. Půh. II. 18. Co rozum nedává, čas přináší. Čas růže přináší (měj trpělivost'). Jg. Sytost' ošklivosť přináší; Starý věk šedmy přináší. Kom. Vezl na trh cibuli, zase přinesl ošlejch (prodělal). Prov. — čeho (neurčitou měrou; jen u jmen hmotných a hromadných). Vz Při-. Kázal sobě písku p. Pass. 89. P. chleba, vody, sena. Us. Chodil s jinými na rybník a tu ryb přinesli. Pč. 48. P. vína. Dh. 14. — co v čem: ocet v nádobách. Kom., ovoce v košíku. P. někomu něco v koflíku. Chč. 633. Arab p-sl nám v koši nových fíků. Pref. 376. Kázal českých pstruhů v keseru p. Har. I. 4. P-sla si hulaňátko v strakaté peřince. Er. P. 171. P-se je domů v hrsti. Dh. — co na čem: hlavu na míse, Br., chléb na talíři. P-su koláče na míse. Er. P. 104. — co odkud: ze sklepa, s půdy, Us., kvítí z louky. Št. Výpis z desk p. Pňh. II. 456. Chladný s sebou vzduch přinášíš z hrobu. — co komu: poselství, V.,víno. Vz předcit.
— co ke komu: dary. Št. — co na co,
k čemu (kam). Přinošujíc k nám dary jeho milosti. Št. (Č.). Tlachá, co mu slina na jazyk, k jazyku, k ústům přinese. Jg., Šm. Pokrmy na stůl, Us., něco na ukázku p. Jd. List na podsudek p. Půh. II. 66. — komu čeho. Má neustavičnosť mi hanby přinesla. Kom. Kázal sobě z moře písku p. Pass. Vz předch. — s sebou (s kým). Tvůj úřad to s sebou přináší. V. On to obilí s mým bratrem přinesl. Us. To zdravý rozum už s sebou přináší. Šm. —- co kam, do čeho : do kostela svíci p. Us. — adv. P. něco zpět. Šm. — kolik. P-sla jich (šípků) za půl korce (= asi). Us. Vk. — co jak : přívažkem, jmění věnem. Sych. P. něco kradí. Hos. 6. Přinesla mu království ve (u) věně. T. exc. Oběť z lásky p. Ml. — co zač: oběť za hříchy. Sš. I. 71. —■ co od koho P-sla svědomí od dvú měšťan. Půh. II. 349.. 626. — co v co, kam. Aby na památku jeho tělo a krev pod způsobami chleba a vína v oběť přinášeli. Sš. Sk. 31. Juže (pravdu) přinesechu otci naši v sieže (žírné vlasti). LS. 111. — co kde. Denně osobně oběť v chrámě přinášel. Sš. Sk. 141. Přínět, u, m., přípal (při pečení chleba
atd.). Na Mor. Vz Přípal, Přísvět. Přinevoliti, il, en, ení, přibezděčiti, při-
nutiti, zwingen. L. — koho k čemu. Příní, n., jíní, jinovatka, der Reif an
den Bäumen. Us. C. Přínicí, trochu nicí. fast überhängend.
P. květy. Rostl. Přinititi, il, ěn, ění; přiniťovati, mit
Zwirn anbinden. — co k čemu. Us. Přinítiti, il, cen, ení, přiněcovati, při-
páliti, anbrennen. — co kde. Přinížený; -en, a, o, nakloněný. Ler. vet.
Při ňom, v obecné mluvě šp. m.: při něm.
|
||
|
|||
Předchozí (1056)  Strana:1057  Další (1058) |