1058

1. Přínos, u, m., prinesení, das Darge-
brachte. Nechoď k soudci s pouhým nosem
ale s přínosem. Č. M. 363. — P. nevesty =
úvod nevěsty do domu manželova, die Heim-
führung der Braut. V neděli masopustní
vdána . . . přínos byl na Zvíkov teprv v so-
botu po božím vstoupení. Břez. 2. Druhý
den po svatbě přínos nevěsty (druhá svatba)
bývá. Kom. — P., co žena věnem přinesla,
das Heirathsgut. Promrhal ženin p. Sych.
Peněžitý p. J. tr. Co se vznešení dotýče,
toto má býti a jest za vznešení. Kdyžby
kdo příteli svému dobře učiniti a jej ože-
niti chtěl a přátely své i svého přítele i ne-
věstiny k sobě do obytu svého vzal a přínos
mu udělal a že by jinak při smlouvách
svatebních nevěsta věnem opatřena nebyla,
tehdy, což by po ní otec, bratr, strýc neb
poručník jmenoval, to věno bude ten sám
povinen, kdož jest je do domu a obytu
svého vzal a přínos udělal, dáti a zaplatiti.
Zř. F. I. S. 37.

2. Přínos, u, m., přínosní dřevo, das
Nastholz beim Pfluge. D. P. u rádla jest
tolik co zhlaví u pluhu, das Nastholz. Us.

Přínosa, y, f., dřevo pod nákolesníkem;
u pluhu — plaz. Hů.

Přínosce, přinositel, e, m., der Zu-
bringer, Darbringer. J. tr.

Přínosek = přínesek. Šm.

Přinositelka, y, přinositelkyně, ě, f.,
die Darbringerin.

Přínosní, dřevo, vz Přínos, 2.

Přínový, ziemlich neu, neu. P. měsíc.
Leška.

Přínoza, y, f., nůž větší, příruční, krájecí,
kuchyňský atd., grosses Messer. D., Lom.,
Boč. exc.

Přínožní, Fuss-. Rk.

Přinšt = přijíti. Na Ostrav. Tč.

Přinucené, gezwungen. V.

Přinucení, n., das Nothigen, Zwingen,
der Zwang. V. Bez p., z p. (bezděčně) něco
dělati. V. Z p. se to dálo. Er. P. 303.
P-ním svého muže. Půh. II. 129.

Přiuucenosť, i, f. = přinucení.

Přinucený; přinucen, a, o, gezwungen,
genöthigt. Poslušenství p. nebezpečné jest.
Kom. Z přinucené potřeby něco dělati. V. —
jak. P. z musení, nothbemüssigt. Dch. —
k čemu čím: hrozbou. Vz Přinutiti.

Přinucování, n., das Zwingen, der Zwang.

Přinucovaný, -án, dna, o, gezwungen.

Přinucovati, vz Přinutiti.

Přimíchati, přimíchávati, přivoněti, zu-
riechen. Na Slov. Bern.

Přinukati , přinukávati, přinuknouti,
knul a kl, ut, utí, ponoukati, antreiben. Slov.
Bern.

Přinutitel, e, m., der Antreiber, Zwinger.

Přinutitelka, y, f., die Antreiberin.
Přinutiti, il, cen, ení; přinucovati, do-
nutiti, dohnati, zwingen, nöthigen, aufzwin-
gen. V. Vidíme se přinuceny. Jg. —- koho
k čemu: ku pláči, k utíkání, k poddanosti,
V., k mlčení. Šm. P-til mi tím lidi k ne-
spravedlivým Robotám. Půh. II. 398.— čím:
mocí. V. P-tí jej vězením, že tomu musí pe-
níze plnitti. Půh. II. 209. s inft. Přinutil

je vstoupiti na lodí. Br. — V. — aby. P-li
Jana, aby odpověděl. Sš. J. 27.
Přinutkati, přinutkávati = přinutiti. —
Mysl člověčí snáze dá se naraditi nežli při-
nutkati. Št. — koho k čemu. Kníže pol-
ské jsa k tomu přinutkán. V. — aby. Papež
knížata přinutkal, aby ssadili císaře. V. P-káš
mě, abych křesťanem byl. ZN.
Přínutný = do-, přinucovací, nothigend.
Žádnou mocí p-nou nevládnouti. Sš. Sk. 56,
Cf. Přímusný.

Přinuziti, il, en, ení, přinuzovati = při-
nutiti. Židy p-zili k obětování. BO.

Přinuzení, n. = přinucení. Výb. 1. 723.

Přinytovati, přinytkovati, přikouti, niet-
fest machen, annieten. J. tr.

Přiobávati se, ein wenig befürchten. Jg.
— čeho.

Příobdélný, příobdloužný, etwas läng-
lich. Mand.

Příobědek, dku, m., das Beiessen, die
Beikost. Světoz.

Příobědní, Tisch-, Mittagsmal-. P. mo-
dlení. Berl. kr. 241.

Příobdloužný, vz Příobdélný.

Příobhrubný, gröblich. Zlob. P. hlas.
Aesop.

Přiobléci, přiobláčeti, bekleiden, —v co.
V královský se šarlat přiobláčí. Sš. Bs. 194.
Vz Přioděti.

Přioblený = příoblý, rundlänglich. Rostl.

Příoblý, pooblý, vz Přioblený.

Přiobouti, buji, bul, ut, utí, přiobouvati,
Schuhe o. Stiefel anlegen. — se kdy v co.
Z mladých let se v dobré nauky přiobuli. L.

Přiobročiti, il, en, ení, přikrmiti, noch
mehr füttern. Ros. — koho čím.

Přiobrtliti, il,en, ení = obrtlem připev-
niti, anwirbeln. Šm.

Přiobtížiti, il, en, ení, přiobtěžovati, noch
mehr beschweren. Jg. — co, koho čím.

Příobtížný, přítězký, etwas schwer, be-
schwert. — čím. Truhly kamením p-né.
Aesop. — P., trochu obtížný, nepříjemný,
etwas beschwerlich. Jg.

Příobtuhlý, etwas steif. P. papír.

Přiobutý; -ut, a, o, vz Přiobouti. —
v co: v pantofle. Us. Jg.

Přioceliti, il, en, ení, přiocelovati, stählen,
härten. Kom. — co.

Přioctiti, il, ěn, ění, mit Essig anmachen,
sauerer machen. Ros. — co: omáčku.

Příoční, při oku n. při očích jsoucí. P.
hlíza, Nasengeschwulst, Anchilops, f.; p. pro-
val, Nasengeschwulst (nach dem Durchbruch),
Aegilops. Šm.

Přiodění, n., die Bekleidung.

Přioděný; -ěn, a, o, bekleidet. P. věta,
vz Věta rozvedená.

Přioděti, přiodíti, ději, děl, dín, děn, dit,
dět (na Slov. ďat), dění, dětí (na Slov. ďatí);
přiodívati, bekleiden, bedecken. — koho,
se čím: Přioděj nahého pláštěm. Br. P. koho
slávou, se jménem křesťanským. Kom. Již
se jabloň květem přioděla. Jab. 250. Mra-
kotou vůkol p-děl se hustou. BO. — komu.
Aby mohl dietkám přiodieti. St. skl. Nahým
přiodíval. Bibl. — se čím na co. Oděv
(plášť), kterým se na jiné šaty přiodiváme.
V. — adv. nádherně. Rvač. Vz Přiobléci,