1059

Přioděva, y, f., přioděvek, vku, m.,
přioděž, e, f. = odev, die Kleidung, Bedec-
kung. L.

Přioděvati = přiodívati, vz Přioděti.
Slov.

Přiodín, a, o, vz Přioděti.

Přiodit, a, o, vz Přioděti.

Přioditý, bekleidet. — čím. Za nimi to-
likéž jízdných jelo, zeleným rouchem p-tých.

Přiodívání, n., die Bekleidung. P. kordu
= pošva. Kram. exc.

Přiodívati, vz Přioděti.

Přiodpočinouti, ul. utí; přiodpočírati,
ein wenig ausruhen. Ros.

Příodstálý, ein wenig abstehend. P. lu-
peny. Rostl.

Přiohnouti, hnul, ut, utí, ein wenig biegen.
Šm.

Příohroubný, etwas grob, rauh. P. hlas.
Aesop.

Příochlípený, subrevelatus. P. ušet. Ros.

Příokoličnatý, subumbellatus. P. květ.
Rostl.

Příokoralý, subsiccus. P. bobule. Rostl.

Přiokrásiti, přiokrásliti, il, en, ení, při-
okrašlovati, ein wenig ausschmücken. D. —
co čím.

Přiokrouhliti, il, en, ení, abrunden. Us.

— co čím kde.

Pŕíokrouhlý, rundlich. P. list, plocha.
Rostl.

Přionačiti, il, en, ení; pnonačovati —
k lepšímu proměniti, ändern, bessern. — eo
komu. — Jg.

Přiopraviti, il, en, ení; přiopravovati;
ein wenig richten, zurichten, verbessern. —
co kde : práva na mnohých místech p. V.

— čeho: titulů, Kom., sobě bryllí (brejlí).
Kom. — komu: psu (stravu zlepšiti). Aesop.

~ Jg.
Prior, vz Převor.
Přiorati, vz Orati, přiorávati, zuackern.

— co komu. Přioral si veliký kus pole.
Ros. — čeho. Přioral si polí. Vz Při-.

Příorek, rku, m., přiorané pole, zuge-
ackertes Feld. Us.

Priorita, y, f., z lat., přednosť, prvosť,
obzvl. ta, kterou má mnohý věřitel před
jinými, S. N., die Priorität, der Vorzug, das
Vorrecht. Rk.

Prioritka, y, f. P-ky, dluhopisy, které
vydávají akciové společnosti a které mají
přednosť práva před akciemi, die Prioritäten.
Skř.

Prioritní dlužní úpis, vz S. N. Prioritäts-,
Vorzugs-.

Příosek, sku, m., místo okolo osy nebeské
n. zemské, der Pol. L.

Přiosobení, přiosobování, n., die An-
eignung. Srn.

Přiosobiti, il, en, ení; přiosobovati, zu-
eignen. — co komu. V., J. tr.

Přiostřelosť, i, f., die Pointe. Dch.

Přiostřelý, pikant. Dch.

Přiostřený, zugeschärft. P. hlas, piquirte
Stimme. Dch. P. mluva, piquirte Sprache. Dch.

Přiostřilý = přiostřený, geschärft. Zlob.

Přiostřiti, il, en, ení; přiostřovati, zu-
schärren, spitziger machen. — co: sekyru,

nůž. Us. P. dláto, hřebík, dýku, Tč., žalobu.
Dch. — čím : nůž brouskem. — kde: na
bruse. — komu čeho : trestu. Jg. — se
komu jak: do hrotu přiostřily se mu oči.
Česk. vč. — Jg.

Příostrý, etwas scharf. Reš.

Přiotřelosť, i, f., die Abgeschabtheit.

Příotřelý, drobet otřelý. Vz Otřelý.

Přiozdobiti, il, en, ení; přiozdobovati,
ein wenig ausschmücken, verzieren. — se,
koho k čemu. Přiozdobila jsem se k té
slavnosti. Johan. — koho čím.

Připaběrkovati, připaběrovati, noch mehr
nachlesen. — co: tři hrušky. — čeho: hru-
šek. Vz Při-.

Připáčiti se, na Slov. = přihlédnouti,
hinzusehen; zalíbiti se, gefallen. Bern.

Případ, u, případek, dku, m. P., při-
padení, das Einfallen, Zutreffen, Eintreffen.
P., nápad, der Uiberfall. Toho místa od
p-du nepřátel pilné bránili. Star. let. — P.
nemoci, der Fall. D. — P., příhoda, zda-
ření, příhodnosť, náhoda, der Fall, Zu-, Vor-,
fall, die Begebenheit, das Ereigniss. Vyhlá-
siti tu věc za naturalní případek. Kom. V tom
případě (nikoli: v tom pádě). Položme ten
p. Bern. V každém případku železo tíže na-
bylo kyslík pohltivši. Presl. V několika málo
p-dech; v nutném připadě; po p-dě, gege-
benen Falls, eventuell; pro všechen a každý
p.; ten p. nenastane. Dch. V každém p-du
zvláště; Přihlásiti se na případ, že by tu
byl zločin, eventuell über das Dasein eines
Verbrechens sich erklären. J. tr. V p-dě,
kdyby se to nestalo (zde bychom v případě
vypustiti mohli, stačiť: kdyby se to nestalo).
Žalobu zříditi na ten p., je-li tu zločin, die
Klage eventuell auf ein Verbrechen richten.
J. tr. Vz Běh. — Pozn. Přesná mluva lidu
našeho, aspoň na Mor., slova toho jaksi ne-
miluje, ba (tak vidí se nám) jemu naprosto
se vyhýbá, a smíme-li vedlé Jg. Slovníku
o věci té souditi, také za stara málo ho
dbáno. Jg. totiž táhne se jediné ku Kom.
(vz svrchu) a pak k rukopisu z r. 1523.
(Boč. ms. : Ne upřímo, ale jako případkem
[ex accidenti] se někdy přestupuje přikázání).
Dokladů jiných ze starých spisovatelů vá-
žených u Jg. není, užívajíť raději slov běh,
příhoda, případnosť (vz slova ta). Šm. (s. v.
Fall) má případ = nápad, der (An) Fall,
d. i. der Theil vom beweglichen Nachlasse
eines Leibeigenen, der an den Grundherrn
fällt, a ve smyslu die Begebenheit, der Zu-
fall, Umstand, Zustand, die Lage má: pří-
padnost, příhoda, příběh, příčina, stav, okol-
nosť. A také my tuším dobře bychom stříci
se ho mohli tehdá a tam, kde v němčině
užívají Fall (Zu-, Vor-) a podobných, a mluva
naše by tím žádné škody na jadrnosti aneb
prozračnosti nevzala. Mámeť nejeden způsob
mluvení a nejedno rčení, v nichž pojem slova
toho úplně prozvukuje. Sm. je větším dílem
ve svém Německo-českém slovníku snesl
v hromadu; proto je z něho tuto klademe
a jen zde onde je doplňujeme. Das ist ein
kitzlicher Fall = to je choulostivá věc; auf
alle Fälle gefasst sein = (na všecko) na
všecky případnosti připravenu býti; auf den
Fall=kdyby se přihodilo (kdyby se stalo);