1062

Přípalný, zum Anzünden dienlich. Bern.

Připalovací, zum Brennen gehörig, Brenn-.
P. železo, das Brenneisen. V. Obecným žen-
kám p-cím železem cejch připálen bývá.
Kom. J. 669.

Připalovati, vz Připáliti.

Připamatování, n., die Erinnerung. P.
hodný. V.

Připamatovati, erinnern. V. — co komu.
D., V. — (koho) nač. Rk. Připamatoval
hukot ten na ono hřímání a strašné bouření
na sinajské hoře. Sš. Sk. 18.

Připánkati, den Titel pán geben, Herr
tituliren. — komu Při tom psaní ani oni
sami rytířstvo mezi sebou mají sobě uroze-
nému pánu psáti, než urozenému vládyce
neb panoši; než také chtěl-liby který komu
při-pán-kati, muož jemu psáti urozený vlá-
dyko pane N. Rkp. 1492. (Gl. 273.).

Připanošiti, il, en, ení, Jemanden berei-
chern, mächtiger machen. L. — koho.

Příparek, rku, m., warmer Umschlag. Rk.

Připařiti, il, en, ení; připařovati, ein
wenig bebrühen. — co: bouli, erweichen.
Berg.

Připářiti, il, en, ení, pářením volavce
ptáky přivábiti, herbeirudern. Šp.

Přípas, i, m. (cf. Hosť) = náměstek, der
Stellvertreter, zastr. Pakli stádo příjme, by
měl deset přípasí, zahyne-li ovce, tehdy on
ji tomu, čí jest, musí zaplatiti. Hus. I. 422.

Připasadlo, a, n., das Bruchband. Sal.
60. 22. P. na průtrž. P. bez péra na kýlu
tříselní n. stehenní, plátěné, kožené, dvojité
plátěné, s pérem a koží potažené, s pérem
a jemným povlakem, s poduštici pohyblivou
(a povlakem hebkým, n. bez něho), potažené
proužcem, dvojité s pérem, dvojité s pérem
a podušticemi pohyblivými; dětské bez péra
plátěné, dvojité plátěné, dětské s pérem,
s povlakem hebkým, dětské pružcem pota-
žené, pupkové plstěné, pupkové s pérem;
pupkové pro odrostlé, pupkové s nábřiškem,
pupkové pro odrostlé s pérem; s nábřiškem
pružným; pupkové Voglovo. Cn. P. připá-
sati. Šal.

Připásání, n., die An-, Umgürtung. —
p, — připasadlo. V. P. na průtrž. Sal.

Připásati, pásám a páši; připasovati —
pasem připíti, an-, um-, aufgürten. -- co
komu: sobě kord, meč, V., kasanku. Na
Ostrav. Tč. — co, se k čemu: meč k boku,
V., Br., připasadlo k průtrži. Sal. P. se
k cestě. Boč. exc. — kde. Meč u boku při-
pásaný. V. — se čím: mečem spravedlnosti.
Boč. exc.

Přípasek, sku, m., der Beigürtel. Zlob.

Přípaska, y, f., přezka u pasu, die Gurt-
spange; pas, opasek, die Binde, der Gurt.
Ozdobte se p-kami. Háj. — P., zástěra, die
Schürze. Aqu.

Připasovati, vz Připásati.

Přípasť, i, f., zastr., případ, der Zufall. Jg.

Připásti, pasu, pásl, sen, ení; připásati,
abweiden, abhüten, etwas abfressen lassen.
— co (kým). Zbujelé oziminy ovcemi při-
pásají. Veleš. P. vinici = spásti. Výb. I. 749.

Přípastný, případný, zufällig, zastr. Ms.

Přípastva, y, f., vedlejší pastva, přenes.
vedlejší řízení, die Nebenweide, untergeord-

nete o. Nebenregierung. Někomu vedlejší
pastvu či p-vu svěřiti. Sš. Oa. 42.

Přípaší, ího, m., mercenarius, tociž jenž
nenie pastucha pravý, Afterhirt, m., zastr. ZN.
P., nechaje ovce, uteče. ZN. P. stádní. BO.

Přípatek, tku, m., der Fersenfleck. Rk.

Připatiti se komu, sich anschliessen.
Připatil se mi. Us. u Rychn.

Připatřitel, e, m., der Zuschauer. L.

Připatřiti, připatřovati, přihlédnouti, zu-
schauen, dazu sehen. Jg. — se =přizpůso-
biti se, sich anpassen. — čemu. Šf. Patřiti
mezi ty, kteří z daleka se připatřívali věcem
těm. Sš. J. 289.

Připatý, připiatý, vz Připíti.

Přípecek, cku, m., pícka, zděné sedadlo
při peci, eine gemauerte Ofenbank. Slov. Plk.

Připéci, peku, pekl, čen, ení, připékati,
zastr. připěkati = ještě více napéci, mehr
dazubacken, zubacken; pečením připojiti,
anbacken ; přihříti, backen, braten, brennen ;
— se, durch Backen, Brennen ankleben. —
abs. Slunce připéká (přihřívá, brennt). —
co: chléb. — čeho: chleba. Vz Při-. — čím.
Ohněm žhoucím. Lom. — se k čemu. Když
co k čemu se připeče. Ros.

Přípeckovicovitý, subdrupaceus. Rostl.

Přípecký, ého, m., tovaryš pekařský, jenž
pec obstarává, der Bäckergeselle, der den
Ofen bestellt. Us.

Připečení, n., připečený, vz Připéci.

Připečetiti, il, ěn, ění, připečeťovati, an-
siegeln. — co čím: červeným pečetním vos-
kem. Us.

Přípek, pka, m., jm. hory české. Dal. k. 17.
Dle Jir. vydání: Příbek.

Připeklosť, i, f-, připečení, ein etwas
starkes Ansbacken. L.

Připeklý, přismoudlý, přismahlý, ange-
brannt. Jg.

Připěkniti, il, ěn, ění = přiozdobiti,
zieren, verschönern. L. — co čím: předsíň
květinami.

Připenák, a, m., Us. Mý., připěňák.
Us. u N. Brodu, Všk., vz Připinák.

Připění, n., vz Připěti, Přípěv.

Připěniti, il, ěn, ění, zuschäumen. Ros.

Přípěnka, y, f., nápěnka, co se připíná,
das, was angesteckt wird. Šm.

Připepřiti, il, en, ení; připepřovati, zu-
pfeffern. — co: salát. — komu — přisoliti,
zusalzen. Sd.

Připeřiti, il, en, ení, befiedern. L. — co.

Přípernosť, i, f., eine kleine Schärfe.
P. bukvice červené. V.

Připeru ý, etwas scharf. Jg.

Připěti, pěji, pěl, ění, připěvati, dazu-,
zusingen.

Připětilý. Jižť jsem jako kol ot plotu
ostal, o němž se všechno p-lé osulo. Tkadl.

Přípětikrátežilý, subquinquenervius. P.
list. Rostl.

Přípětikvětý, subquinqueflorus. P. stopka.
Rostl.

Přípětilaločný, subquinquelaciniatus. P.
koruna. Rostl.

Přípěv, u, m., připění, das Mitsingen,
rus. K intradě trub a bubnů strhl se checht
jako p. od veškerého herectva. Div. z ochot.
102. — P., verš ze žalmu, který se pěje před