1063

jiným žalmem, Heym., die Antiphone, ein
Spruch, der an der Spitze und dem Ende
des Psalmes steht und von einem einzelnen
Sänger intonirt wird. Hý. — P., zpěv, das
Lied, der Gesang. Krok. II. 469. — P , der
Refrain. Zk. Vz Přízpěv.

Připěvati, vz Připěti.

Přípěvek, vku, m., das Mitsingen, be-
gleitender Gesang. L. — P., Epodon. L.

Připevniti, il, ěn, ění; připevňovati, be-
festigen, fest anmachen. — co nač, k čemu
čím: na zeď, ke zdi hřebíkem, záponkou.
Hý., Ja.

Připiatý, vz Připíti.

Připíditi, il, ěn, ění, zumessen (mit der
Spanne). Ros. — co.

Přípichlavý, subapiculatus. P. list. Rostl.

Připíchnouti, chnul a chl, ut, utí, při-
píchati, připichovati, durch einen Stich be-
festigen, auf-, anstecken. — koho, co čím
kam: brouka špendlíkem na čepici.

Připíchnutí, n., das Aufstecken.

Připichování, n., das Aufstecken. — P.,
hra v karty. Obt. Vz Přepíchnouti.

1. Připíliti, il, ení = píli, pilnosť při-
činiti, sich befleissen, sich beeilen, Acht
geben, achten. V. — čeho. Připil těch věcí.
Kon. — k čemu. Br. K moudrosti p. Bib,
— se (Ros.), si (Sych. a Us.) = připíliti.
Kdyby se připílil, mohlo by to za den býti.
Ros. Chcete-li po práci míti, máte sobě
připíliti. Sych. — s inft. Připil před zimou
přijíti ke mně. Br.

2. Připíliti, il, en, ení, připilovati, pilou
přiřezati, noch mehr dazu sägen. Slov. Plk.,
Ros.

Připilniti se, připilňovati se = připíliti.
Biancof.

Připím, vz Připiti.

Připinací popruh, zum Anheften dien-
lich. Us.

Připinadlo, a, m., das Heft, Heftel. Jg.

Připinák, a, m., klíště, die Zecke. Drží
se mne jako p. Us. ve vých. Cech. Jir.,
Mý., Všk., Msk. Cf. Piják (v ústech lidu na
Mor. m.: pinák). Hý. — P. kluzký, die Laus-
fliege, hippobosca equina. Frč. 161. Vz Při -
penák. — P., echeneis remora, der Sauger.
Já., D.

Připínání, n., das Anschnallen. Plat od
p. ku př. želízek, die Anschnallgebühr. Dch.

Připínati, vz Připíti.

Přípinek, nku, m., přípřež, der Zuspann.
Slov. Plk.

Připínka, y, f. = připinadlo.

Připírati, vz Připrati.

Přípis, u, m., přípisek, sku, m., připsání
komu díla, dedikace, die Dedikation, Zu-
schreibung, Zuschrift. D., J. tr., Sych. —
P., list někomu poslaný, die Zuschritt. Apol.
P. k někomu. J. tr. Po tomto slavném pří-
pisu. Sš. I. 22. P. otevříti. Sš. I. 29. Jakož
tyto p-sy slovem od slova okazují; Jakož
jeho p. zde položený to jasněji v sobě za-
vírá. NB. Tč. — P., nápis, titul, die Auf-
schrift. Plk. — P., poznamenání psané k ně-
čemu, die Anmerkung, Glosse, der Beisatz.
Dch., Sych. Slova ta ovšem jenom pozdějším
p-skem jsou. Sš. I. 114. — P., přepis, opis,

Abschrift. V. Tento pak jest p. toho listu,
kterýž odepsal. Br. A toho listu p. posýláme.
NB. Tč. — P., navržení listu, jak býti má,
das Formular, der Entwurf. Forma a p. klatby.
Trip. Aby kvitancí, kteréž teď p. posýlám,
mně co nejdříve vykonala a když zhotovena
bude, mně ji odeslati nepomíjela. Žer.

Připískati, vz Připištěti.

Přípisník, a, m., der Kommentator. L.

Přípisný, Zuschrift-, Dedikations-. P. list,
das Zueiguungsschreiben. P. registra, das
Kopienregister. Mus. 9., 47.

Připisovač, e, m., der Zuschreiber. Bern.

Připisovati, vz Připsati.

Připištěti, ěl, ění, připískati, připiskovati,
dazu pfeifen. Us. — si k čemu: k práci.

Přípitek, tku, m., der Toast (čti: Tóst).
Dch. Jadrný p.

Připiti, piji (a připím), pij, pije (íc), il, it,
ití; připij eti, el, en, ení; připíjívati, zutrin-
ken, nach und nach trinken, vortrinken, Be-
scheid thun. — abs. On rád připijuje, nippt
gern.Ve Slez. Tč. — komu nač: na zdraví,
D., na přivítání, na přátelství. Sych. Kdo
všem na zdraví připíjí, sám svoje zapíjí.
Pk. Připíjel milence na zelený vínek, na
zdraví na stálé. Mor. p. 286. — co komu.
Připíjejí jedni druhým veselé nápitky. Kom.,
sobě veliké nádoby, Br., sklenice vína. Kram.
Vzájemně si připiti (zavdati). Dch. Trochu
mnoho si připiti. Us. — komu jak: po
plné (sklenici). Ctib. — komu proč: ze
zdvořilosti. Ml. — z čeho. Ze sklenice připí-
jeti. Dch. — komu oč. Připíjíte nám o věnce.
Er. P. 311.

Připíti, připiati, pnu, pni, pna (ouc),
pial, piat, pětí; připnouti, pnul, ut, utí (vz
Pnouti, Jmouti), připínati, připínávati, mit
der Stecknadel befestigen, anspendeln, an-
heften, anschnallen, einknüpfen, anknöpfen.
— co (komu): larvu, Kom., pás. V., Br. —
co čím k čemu. Něco jehlou k něčemu p.
V. Dříve křídla dobrých skutku k duši své
připjali. Sš. Sk. 37. Meč k boku, Ros., lodi
k zemi p. Jel. K zemi připiatý (nízký, sprostý).
Jel. Křížek přezkou ke knoflíku p. Sych.
Zlatá zapinadla jí k šněrovačce připial. Sych.
P. vrata řetězem. Dal. 72. — se na co.
Blecha se na kůži připíná. Jel. — se k čemu.
Pijavice k noze se připíná. Ros. — Jel.,
Plk., Sk. -Jg.

Připití, n., das Zutrinken. Us.

Přípitný, Trink-. P. píseň, Rk., průpověď,
Trinkspruch, m. Dch.

Připitý; -it, a, o, zugetrunken. Vz Připiti.

Připiznouti čím kam. Připiznůl pjasťů
na stůl, jak to vyklodol, mit der Faust zu-
schlagen, aufhauen. Na Ostrav. Tč. Cf. Piz-
nouti.

Připlácati; připlácnouti, cnul a cl, ut,
utí, zuschlagen mit etwas Flachem. — co
na co, k čemu.

Připlácení, n., die Zuzahlung.

Připláceti, el, en, ení, přilátati, an-
flicken. Proch. — P., vz Připlatiti.

Příplach, u, m., povodeň, die Uiber-
schwemmung. Us.

Připlakati, připlakávati, hinzuweinen. —
k čemu. Kdo ke všemu připlakuje, zlé jen
v srdci svojim kuje. Ve Slez. Tč.