1064

Připláknouti, připláchnouti, připlako-
vati, připlachovati, vz Plákati. — co : skle-
nice.

Připlaniti, il, ěn, ění, noch mehr ebnen,
ausrotten. Us. — co čím.

Připlápolati, herzuflackern; herzuflattern.
— kam. Kdo světlíka k sobě volá, ten
hned k němu připlápolá. Ve Slez. u Janovic.
Tč.

Příplaskonosý, etwas flachnasig. L.

Připláštění, n., die Bemäntelung.

Připláštěný; -ěn,a, o, bemäntelt. — čím:
šarlatem. Scip.

Připlaštiti, il, ěn, ění, etwas flach ma-
chen. L. — co čím: rukou.

Připláštiti, il, ěn, dní, připlášťkovati, be-,
vermänteln, zudecken. — co: zlosť. Koll. —
co, koho, se čím. Konfessí podvodně se-
psaná, že každý jí se zastříti a připláštiti
může. 2. Apol. 231.

Příplata, y, f., plech na hlavní desku
u pluhu přibitý, die Sohle am Pflughaupte.
Us. — P., záplata, der Fleck. Mark.

1. Příplatek, tku, m. =příplata u pluhu.
Rohn.

2. Příplatek, tku, m., přídavek, přirážka,
die Zuzahhmg, Zubusse, Zulage, der Zu-
schuss, Zuschlag. P. z milosti. Šm. P. z do-
mestikalní nadace, procentní, Procentenzu-
schuss, úřední, Funktionszulage. J. tr. P.
osobní, die Personalzulage, drahotní, der
Theuerungsbeitrag. Da.

Připlatiti, il, cen, cení; připláceti, 3. os.
pl. -ejí, el, en, ení; připlacovati, zu-, da-
raufzahlen. — čemu. Obilí připlácí (ceně
přiskakuje), Ros., masu připlatilo. Ml. —
komu zač: za škodu. Martim. — komu
nač. Připlatil jsem mu na jeho dům 1000
zl. Us. — čeho čím (přetrpěti zač, zakusiti
čeho, büssen, bezahlen). Čechové evangelia
svatého krví svých přátel připlatili. Kom.
Připlatil toho životem. L. — komu k čemu,
Rk.

Příplatní, Zubuss-, P. jáma, v horn., die
Zubussgrube. Šm.

Připlatovati, plát přidati, verblatten.
Reš.

Připlav, u, m., připlavení, die Auffahrt,
das Zuschwemmen. P. lodi. Dch. — P. =
přístav, stanovište lodí. Šm. — P. = pří-
plavka.

Příplava, y, f., die Fluth. Rk.

Připlavení, n. = příplav.

Připlavený; -en, a, o, zugeschwemmt.
Dch. P. dříví.

Připlavěti, ěl, ění, etwas falb, gelb wer-
den. L.

Připlavidlo, a, n., der Hafen. Troj.

Připlavisko, a, n. = připlaviště. Na Mor.
Boč. e ms. 1567.

Připlaviště, ě, n., přistavadlo, der Hafen.
Ros.

Připlaviti, il, en, ení, připlavovati =
vodou přinésti, přistavili, zuflössen, heran
flössen, herbeischiffen; přinésti, anschwem-
men, anströmen; připlaviti se, připlouti, her-
beischiffen, hinzufahren; p. se, připlynouti,
herbeigeschwommen kommen, anschiften. Jg.
— co: dříví. Us. Voda připlavila louku (za-
nesla zemí). Ros. — kam: k břehu, k zemi,

k městu p. (připlouti), Ros., do města (při-
plouti). Ros. — v čem: v lodičce až k moři
se připlavili. Har. — se (čím) kam. P. se
lodí k břehu. Reš. P. se k zemi, V., se k břehu.
Jel. — Jg.

Příplavka, y, f., co voda připlaví, ku př.
dřevo, chrastiny, země a t. d., das Ange-
schwemmte. P. náleží tomu, na Čí kamenec
se připlavila. Na Ostrav. Tč. — P., připlav,
připlaviště. Šm.

Připlaziti se, il, ení, herbeikriechen, her-
beischleichen. V. — kudy ke komu. Had
lesem k nám se připlazil.

Příplecek, cku, m. = hlaviště. Šp.

Připlemeniti, il, ěn, ění = přimnožiti,
přichovati, durch Zucht vermehren ; se, při-
byti, přirůsti, sich vermehren. Jg. — co
komu. Ros. Připlemenilo se mu mnoho do-
bytka. Ros.

Připleskati,připleskávati, připleštiti, při-
plíštiti, il, ěn, ění; připlesknouti, sknul а
skl, ut, utí, připleskovati = něčím ploským
přiraziti, flach schlagen; nerozvážlivě po-
věděti, hinzupatschen; u Olom. = špatně
mlátiti, schlecht, nicht taktmässig dreschen;
tleskati, Beifall klatschen. — (co čím) kam.
Maltu lžicí na zeď p. Us. Vždy k tomu něco
připleskne (nerozvážlivě přidá). — komu.
Připleskávali mu (rukama tleskali), když
zpíval. Us. Nepřipleskuj nám (říkají špatně
mlátícímu). U Olom. Sd. — komu v čem.
Kdo ti ve všem připleskuje, cosi tebe po-
žaduje. Ve Slez. Tč.

Připlesklý uos, die Stumpfnase. D.

Připlesněti, připlesnivěti, ěl, ění, be-
schimmeln. L. — kde čím.

Připlésti, pletu, tl, en, ení; připlétati, zu-,
hinzuflechten, zumischen. — co k čemu:
Boč., patu k punčoše. Že mi obec mú připletl
k svému dvoru. Puh. I. 302. Přidali mu kus
místa, aby připletl k zadku za domem svým
(plot). Boč. -- čeho. Připleť té punčochy.
Vz Při-. — se. Jak se to sem připletlo ?
Dch.

Připletek, tku, m., was angeflochten ist.
Hlas.

Připleti, pleji, plel, et, etí, připlévati,
dazu-, zujäten. Us. — co k čemu.

Připletiti se, il, cení = přivtěliti se. —
ke komu. Pleť Kristova obživuje toho, kdo
se ku Kristu p-til či přivtělil. Sš. J. 113.

Přípletka, y, f., das Haarband. U Klat.
Rk.

Připlíchati se = přivléci se, přibatoliti
se, watschelnd kommen. Pozdě večer p-chal
se kačer. Hk. exc. (Čech).

Připlichta, y, m., všetečka, kdo se do
všeho plete. Reš.

Připlichtiti, il, ěn, ění; připlichiovati =
přimíchati, zumischen; se, sich einmischen,
zudrängen, beigesellen. — co, se k čemu
čím. Nemá se svou řečí ke všemu p. Reš. —
se ke komu skrze co. To se k nám skrze
tovaryšení připlichtilo. V. — se v co, do
čeho. Rk.

Připlichtný člověk = připlichta. Plk. P-ní
Benýskové, jenž všudy chtí nos vstrčiti. Reš.

Připustiti, vz Připleskati.

Připlížiti se, heranschleichen. Dch. —
se kam.