1065

Přípluěk, ňku, m., das Kontingent.

Připlniti, íl, ěn, ění, zufüllen. — co:
víno. Rk.

Připlňka, y, f., die Nachfülle. Na vrtel
(věrtel) rovný dá se p. Na Ostrav. Tč.

Příplod, u, příplodek, dku, m., junges
Zuchtvieh, J. tr., Zu-, Nachzucht, f., Zuwachs,
m. P. stáda. BO. P. o dobytku; o rostlinách:
přírostek. J. tr. Příplodek: toho roku bylo
tolik telat, tolik jehňat atd. V. P. zvěři černé
atd. Um. les.

Připloditi, il, zen, ení; připlozovati, ver-
mehren, noch mehr erzeugen. — co. Us. Ne-
toliko nových slov nepřiplozoval na ozna-
čenou představ svých. Kos. Ol. I. 1(3. — se
komu. Letos mnoho dobytka se mu při-
plodilo. Ros.

Příplodkový, příplodný, Nachzucht-,
Vermehrungs-. L.

Příploský, abgeplattet. P. koule. Mus.

Připloštěný; -ěn, a, o, zugeflacht. —
kde. Země naše u úhlů p-ná jest. Mus. II. 113.

Připloštiti, il, ěn, ění, drobet ploským
učiniti, etwas flach machen, zuflachen. —
co čím.

Připlouti, pluji, pluj, pluje (íc), ploul a
plul, utí; připlynoutí, nul, utí; připlovati,
připlaviti, připlynoutí, připlývati, připla-
vávati, připlovávati, herbei-, zu-, anschwim-
men, anschiffen, zu Wasser ankommen, ge-
schwommen kommen. Jg. — abs. Připlynula
lodí. Jel. Kus dřeva připlývá. D. Odtud ne-
připlyne žádné milosrdenství. V. — kam:
k břehu. V. — Har. Voda připlynuje k městu
(přitéká). Jel. — P. na břeh. V. P. do Thes-
salie. Troj. — na čem:na lodích. Hil. — kam
jak. Boží náhodou do Marsilie p. Pass. 603.

Připlovati, vz Připlouti.

Připlozovati, vz Připloditi.

Příplsťnatý, ein wenig filzig. P. listy.
Rostl.

Připlznouti, znul a zl, utí = připlaziti
se, herbeikriechen. L.

Připněný=připiatý, angeheftet. Na Slov.

Přípnivý, subscandens. P. kmen. Rostl

Připnouti, vz Připíti.

Připočísti, čtu, čtl a četl (čtla, čtlo), čten,
ení; připočítati, mit-, ein-, hinzurechnen, zu-
zählen. — co, koho k čemu: dve k pěti,
Us., koho k bohům. D. — co zač. Toho
nemáš za hřích pripočítať (pokládati). Na
Ostrav. Tč.

Připočítání, n., die An-, Einrechnung.

Přípodhnutý, subrevolutus. P. trn. Rostl.

Přípodchlípený, subrevolutus. P. list.
Kosti.

Připodmluviti, il, en, ení, přilhati, etwas
mehr hinzureden, als wahr ist L.

Připodobení, n., podobnosť, podobení,
srovnání, die Vergleichung. P. vysvětlovací,
ozdobovací, okrašlovací. Nz. Vz Jako, Kom-
parace. — P., attrakce. Nar. §. 919.

Připodobiti, il, en, ení; připodobniti, il,
ěn, ční; připodobati, připodobnati (Št.), při-
podobněti, ěl, ěn, ění; připodobívati, připo-
dobnávati, připodobovati, připodobňovati —
podobným k něčemu činiti, etwas ähnlich o.
gleich machen; přirovnati, vergleichen. Jg. —
co, koho ke komu, k čemu. Ke komu
mne připodobníte? Br., V. Připodobnil ho

k opici. Ros. Připodobňuje se (srovnává se)
král spanilému, krásnému stromu. V. — Št..
Sych., Pass., Plk. — se ke komu v čem.
Abychom se v životě našem k synu božímu
připodobňovali. V. — koho, se komu,
čemu. Nepřipodobňujte . se světu tomuto.
Br. Jednota církve s Kristem připodobňuje
se jednotě, jež mezi otcem a jím bytuje.
Sš. Sk. 32. Spása v Kristu připodobňuje se
východu slunka, Sš. L. 30. — V., Šych.,
Kram., Měst. bož., Koll. — čím (kde).Již
samou duší jemu se připodobňuje. Byl. Člo-
věk obrozený připodobuje se životem svým
a všemi snahami svými Kristu. Sš. I. 70.
Církev vinnicí připodobňuje se na mnohých
místech písem svatých. Kom. Srbové řečí
svou nám se poněkud připodobňují. Kn.

Přípodobka, y, f., die Parabel.

Připodobnění, vz Připodobení.

Připodobněný; -ěn, a, o,podobný, ähnlich.
V.

Připodobniti, vz Připodobiti.

Přípodobný; -ben, bna, o, podobný, ähn-
lich. Aqu. — P., pravdě podobný, wahr-
scheinlich. Krok.

Připodobovati, vz Připodobiti.

Připodsívati, hinzusieben. — co, čeho.
Vz Přibrati, Při-.

Přípodvinutý; -ut, a, o, subrevolutus.
P. list. Rostl.

Připohnati, vz Pohnati. — koho k čemu.
P-hnal k listu Víška otce Vokova. Půh. I. 299.
K nim (listóm) p-hnal. Půh. I. 300.

Připochlebiti, il, ení; připochlebniti, il,
ění; připochlebovati, připochlebovávati =
trochu pochlebiti, ein wenig schmeicheln. —
komu. Plác— se komu, ke komu=při-
vinouti se pochlebuje, lásku si získati, sich ein-
schmeicheln. Jg. P. se k lidem. Br. Ke všem
se p. umí. V. Na oko se k tobě připochlebuje.
Rad. zv. Připochlebiv se císaři. V. Ku kte-
rémuž (Komenskému) se někdy p-biti chtěl.
Pal. Radh. I. 274. — čím. Uměl se připo-
chlebiti cizím statkem Davidovi. Br.

Připochlebniti = připochlebiti.

Přípochlebnosť, i, f., die Schmeichelei.

Přípochlebný, einschmeichelnd. Jg.

Připochlebování, n., die Einschmeiche-
lung. Bern.

Připochlebovati, vz Připochlebiti.

Připochvený; -en, a, o, přistrojený, an-
geschirrt. P. kůň. Šm.

Připochviti, il, en, ení, připochvovati,
anschirren. — co, koho: koně. Šm.

1. Přípoj, e, m. = připojení, der Au-
schluss. Dch. P. vozů na dráze. Dch.

2. Přípoj, e, m., banda, spolek, der An-
hang, die Bande, Gesellschaft. Slov. Bern.

Přípojek, jku, m. = připojení. D. Vz Při-
pojiště. — P., propověď, která bez pomoci
jiných zásad z pravdivé jakési propovědí
plyne, corollarium, der Zusatz. Mark. Log. 122.

Připojenec, nce, m., der Verbündete,
Adjunkt.

Připojení, n., die Vereinigung, Anfügung,
Ansetzung, Einverleibung, der Anschluss,
das Beiwerk. V. P. k lidu božímu. Br.

Připojenina, y, f. = přípojek.

Připojenství, n., připojení v úřadu atd.,
die Adjunktur. D.



	1065

	Přípluěk, ňku, m., das Kontingent. Připlniti, íl, ěn, ění, zufüllen. — co: víno. Rk. Připlňka, y, f., die Nachfülle. Na vrtel (věrtel) rovný dá se p. Na Ostrav. Tč. Příplod, u, příplodek, dku, m., junges Zuchtvieh, J. tr., Zu-, Nachzucht, f., Zuwachs, m. P. stáda. BO. P. o dobytku; o rostlinách: přírostek. J. tr. Příplodek: toho roku bylo tolik telat, tolik jehňat atd. V. P. zvěři černé atd. Um. les. Připloditi, il, zen, ení; připlozovati, ver- mehren, noch mehr erzeugen. — co. Us. Ne- toliko nových slov nepřiplozoval na ozna- čenou představ svých. Kos. Ol. I. 1(3. — se komu. Letos mnoho dobytka se mu při- plodilo. Ros. Příplodkový, příplodný, Nachzucht-, Vermehrungs-. L. Příploský, abgeplattet. P. koule. Mus. Připloštěný; -ěn, a, o, zugeflacht. — kde. Země naše u úhlů p-ná jest. Mus. II. 113. Připloštiti, il, ěn, ění, drobet ploským učiniti, etwas flach machen, zuflachen. — co čím. Připlouti, pluji, pluj, pluje (íc), ploul a plul, utí; připlynoutí, nul, utí; připlovati, připlaviti, připlynoutí, připlývati, připla- vávati, připlovávati, herbei-, zu-, anschwim- men, anschiffen, zu Wasser ankommen, ge- schwommen kommen. Jg. — abs. Připlynula lodí. Jel. Kus dřeva připlývá. D. Odtud ne- připlyne žádné milosrdenství. V. — kam: k břehu. V. — Har. Voda připlynuje k městu (přitéká). Jel. — P. na břeh. V. P. do Thes- salie. Troj. — na čem:na lodích. Hil. — kam jak. Boží náhodou do Marsilie p. Pass. 603. Připlovati, vz Připlouti. Připlozovati, vz Připloditi. Příplsťnatý, ein wenig filzig. P. listy. Rostl. Připlznouti, znul a zl, utí = připlaziti se, herbeikriechen. L. Připněný=připiatý, angeheftet. Na Slov. Přípnivý, subscandens. P. kmen. Rostl Připnouti, vz Připíti. Připočísti, čtu, čtl a četl (čtla, čtlo), čten, ení; připočítati, mit-, ein-, hinzurechnen, zu- zählen. — co, koho k čemu: dve k pěti, Us., koho k bohům. D. — co zač. Toho nemáš za hřích pripočítať (pokládati). Na Ostrav. Tč. Připočítání, n., die An-, Einrechnung. Přípodhnutý, subrevolutus. P. trn. Rostl. Přípodchlípený, subrevolutus. P. list. Kosti. Připodmluviti, il, en, ení, přilhati, etwas mehr hinzureden, als wahr ist L. Připodobení, n., podobnosť, podobení, srovnání, die Vergleichung. P. vysvětlovací, ozdobovací, okrašlovací. Nz. Vz Jako, Kom- parace. — P., attrakce. Nar. §. 919. Připodobiti, il, en, ení; připodobniti, il, ěn, ční; připodobati, připodobnati (Št.), při- podobněti, ěl, ěn, ění; připodobívati, připo- dobnávati, připodobovati, připodobňovati — podobným k něčemu činiti, etwas ähnlich o. gleich machen; přirovnati, vergleichen. Jg. — co, koho ke komu, k čemu. Ke komu mne připodobníte? Br., V. Připodobnil ho	k opici. Ros. Připodobňuje se (srovnává se) král spanilému, krásnému stromu. V. — Št.. Sych., Pass., Plk. — se ke komu v čem. Abychom se v životě našem k synu božímu připodobňovali. V. — koho, se komu, čemu. Nepřipodobňujte . se světu tomuto. Br. Jednota církve s Kristem připodobňuje se jednotě, jež mezi otcem a jím bytuje. Sš. Sk. 32. Spása v Kristu připodobňuje se východu slunka, Sš. L. 30. — V., Šych., Kram., Měst. bož., Koll. — čím (kde).Již samou duší jemu se připodobňuje. Byl. Člo- věk obrozený připodobuje se životem svým a všemi snahami svými Kristu. Sš. I. 70. Církev vinnicí připodobňuje se na mnohých místech písem svatých. Kom. Srbové řečí svou nám se poněkud připodobňují. Kn. Přípodobka, y, f., die Parabel. Připodobnění, vz Připodobení. Připodobněný; -ěn, a, o,podobný, ähnlich. V. Připodobniti, vz Připodobiti. Přípodobný; -ben, bna, o, podobný, ähn- lich. Aqu. — P., pravdě podobný, wahr- scheinlich. Krok. Připodobovati, vz Připodobiti. Připodsívati, hinzusieben. — co, čeho. Vz Přibrati, Při-. Přípodvinutý; -ut, a, o, subrevolutus. P. list. Rostl. Připohnati, vz Pohnati. — koho k čemu. P-hnal k listu Víška otce Vokova. Půh. I. 299. K nim (listóm) p-hnal. Půh. I. 300. Připochlebiti, il, ení; připochlebniti, il, ění; připochlebovati, připochlebovávati = trochu pochlebiti, ein wenig schmeicheln. — komu. Plác— se komu, ke komu=při- vinouti se pochlebuje, lásku si získati, sich ein- schmeicheln. Jg. P. se k lidem. Br. Ke všem se p. umí. V. Na oko se k tobě připochlebuje. Rad. zv. Připochlebiv se císaři. V. Ku kte- rémuž (Komenskému) se někdy p-biti chtěl. Pal. Radh. I. 274. — čím. Uměl se připo- chlebiti cizím statkem Davidovi. Br. Připochlebniti = připochlebiti. Přípochlebnosť, i, f., die Schmeichelei. Přípochlebný, einschmeichelnd. Jg. Připochlebování, n., die Einschmeiche- lung. Bern. Připochlebovati, vz Připochlebiti. Připochvený; -en, a, o, přistrojený, an- geschirrt. P. kůň. Šm. Připochviti, il, en, ení, připochvovati, anschirren. — co, koho: koně. Šm. 1. Přípoj, e, m. = připojení, der Au- schluss. Dch. P. vozů na dráze. Dch. 2. Přípoj, e, m., banda, spolek, der An- hang, die Bande, Gesellschaft. Slov. Bern. Přípojek, jku, m. = připojení. D. Vz Při- pojiště. — P., propověď, která bez pomoci jiných zásad z pravdivé jakési propovědí plyne, corollarium, der Zusatz. Mark. Log. 122. Připojenec, nce, m., der Verbündete, Adjunkt. Připojení, n., die Vereinigung, Anfügung, Ansetzung, Einverleibung, der Anschluss, das Beiwerk. V. P. k lidu božímu. Br. Připojenina, y, f. = přípojek. Připojenství, n., připojení v úřadu atd., die Adjunktur. D.