1069

Přípovědník, a, m., der Versprecher. —
P., kdo se připovídá na svůj dluh jakožto
věřitel, der Kummerer. Brikc.

Přípověsť, i, f. m.: přípověd-ť (cí. Po-
vesť) = přípověď. Hý.. Jir. Anth. II. 270.
Ale chléb, podlé p-sti, s solí káži položit
před tě s dobrou volí. (Paprocký).

Připovězený; -en, a. o, lépe: připově-
děný, versprochen. Jg.

Přípovídka, y, f., propověď, přísloví, der
Spruch, das Sprichwort. Přísloví a p-dky
jako i podobenství řeč okrašlují. Kom. Vtip-
ných p-dek plni jsou. Koní. Statek zle na-
bytý, hůře bývá od-bytý: symbolum neb pří-
povídka. Lom. — V., Háj., Kron. tur.

Připovíť = připověděti, zastr. Dh. 119.

Připozditi se, il, dění; připozdívati se,
sich verspäten, spät werden. Když se den
připozdil. Ben. V. Připozdívá se (šeří se,
soumrká se). — Jg.

Připozorniti, il, ěn, ění, připozorňovati,
aufmerksam machen. — koho nač. Ve Slez.
Tč.

Připracovati, hinzu arbeiten. — co
k čemu.

Přípřah, u, m., přípřež, das Vorgespann.
Us. Berg. exe.

Připřahač, e, m., der Vor-, Anspanner.

Připřáhati, připřahati, připřáhnouti, při-
přáhnouti, hnul, ut, utí; . (zastar. připříci,
připřahu), přáhl, přažen, ení a přežen, ení;
připřahávati, -hovati, an-, vorspannen; dazu
oder beispannen.- koho ke komu, k čemu.
Koně k vozu p. Us. Připřáhl plavého hřebce
k ryšce. Sych. K řeči něčí připřáhnouti a
mluviti. Čr. — koho do čeho: do práce,
do roboty (přinutiti, dohnati, antreiben, ein-
spannen). Plk. — komu. Dobře mu připřáhl
(pomohl, řečí přispěl). Ros. Jemu dobře při-
přáhali poslové Hor Kuten. Sl. 173.

Připrahlosť, i, f., die Angebranntheit. Sal.

Připrahlý, dürr, angebrannt.

Připrahnouti, hnul a hl, utí, přichytiti,
přismažiti se, přistírati se, přismouditi se
(Šm.), ein wenig anbrennen, dürr werden.

Příprašek, šku, m., sníh skrovně na-
padlý. Us. u Vysok. Cf. Poprašek. — P.,
příslabek, přezdívka. Us. v Krkonš.

Připrášiti, il, en, ní, bestäuben. L. — co.
— se (kdy). Do rána se nám p-šilo (trochu)
sněhu. Us. Hý.

Připřáteliti se, il, ení, zugesellen. — se
komu. Us. — se ke komu. Us. Tč.

Připrati, peru, pral, án, ání, připírati =
přitlouci, zuschlagen. Ros. — P., více práti;
zuwaschen. — co, čeho: prádla.
. Příprava, y, f., přípravka, přihotovení,
chystání, das Zubereiten, Zurichten, die Zu-,
Vorbereitung, Zurüstung, Bereitschaft, Vor-
kehrung, Anstalt. P-vy k něčemu dělati,
Činiti; p-vy- zříditi, nastrojiti; býti beze vší
p-vy (nebyti připraven); přišli bez p-vy
k přijímání; příprava k smrti, k zpovědi, ke
zkoušce, k zaopatření chudých. D., Sych.
Krhavosť jest slepoty příprava. Kom. P. du-
chovná, mravná; Ale dosud trvala doba
p-vy u něho; Věci ty potřebnými p-vami
a výminkami. Sš. J. 28., I. 3., Sk. 30. P.
válečná. P-vy nejdou z místa, schreiten nicht

vorwärts; p. parou, die Dampfappretur. Dch.
P. důlní. — P., přídavek, der Zusatz beim
Metall, die Legirung. P. železa, mědi (pří-
sada). L. — P., okázalosť, slavný průvod,
ornatus, die Pracht, der Schmuck, Putz.
Všichni lidé se jeho kráse diviechu a jeho
královské p-vě. Výb. II. 117. 29. Sám nej-
větší se p-vú ozdobiv. Ib. 118. 31. Přišel
o slavné královské p-vě. Troj. P-vu a zvo-
nečky, jimižto hrdla královských veblúdóv
obyčej jest okrašlovati. BO. — P. pokrmů
= strojení, a to co se do nich dává, aby
byly chutné, die Zurichtung, Zuthat, Würze.
Bez p-vy nelze ustrojiti dobrého jídla. Us.
To pivo má p-vu (není z pouhého sladu a
chmele), ist gefälscht. — P., nářadí, das
Werkzeug, die Geräthschaft. P-vy k zapá-
lení. D., Trip. P. zvěrolékářská, Thierarznei-
präparat, n. Dch. P. domácí, das Hausgeräth.
Da. exc. P-vy k dobývání kyseliny; p. stu-
žovací, vejcovací (Ovalwerk), vypuklovací.
Techn. Pluh beze vší p-vy, Us., se vší p-vou.
Půh. I. 338. —P., látka, der Stoff. D., Ráj,
Aqu. — P., v hudbě, der Vorhalt. Hd.

Přípravek, vku,m., den přípravný, der
Vorbereitungs- o. Rüsttag, ла^абгпп]. Р.
paschy. Sš. J. 286. P. židovský. Sš. J. 291.

Připravení, připravování, n., die Vor-
bereitung.

Připravenina, y, f., něco připraveného,
etwas Zubereitetes; lučebnina, chemisches
Präparat, Šm. P. z jehličí smrkového, Fi-
chtennadelpräparat. Dch.

Připravený; -en, a, o, bereit, zubereitet.

— k čemu: k boji, k vraždě. Chč. 445.,448.

— nač. Na to jest lid p-ven. Chč. 445. Vz
Připraviti.—v co. Paní v černé šaty p-ná.
NB.

Přípravidelný, subregularis. P. koruna.
Rostl.

Připravítel, e, m., der Anrichter, Zube-
reiter.

Připravitelka, y, připravitelkyně, ě,
f., die Zubereiterin.
Připravitelný, zubereitbar. Ros.
Připraviti, il, en, ení;připravovati =při-
hotoviti, přichystati, přistrojiti, anschicken,
zubereiten, vorbereiten, zuschicken, veran-
stalten, zurichten, vorkehren, vorrichten, An-
stalt machen; k jisté potřebě zhotoviti, zube-
reiten, ausarbeiten, zurecht machen; něčím za-
dělati, ustrojiti, Speisen u. Getränke zube-
reiten, zurichten; přivésti, přihnati, pohnouti,
bringen, bewegen; zbaviti, oloupiti, um etwas
bringen; p. se =přihotoviti se, sich wozu vor-,
zubereiten, sich fertig machen o. halten; obléci
se, přistrojiti se, sich anziehen o. aufputzen;
zbaviti se, sich um etwas bringen. Jg. --(ko-
mu) co: cestu, kvas, hody, V., kůži (vydělati),
pokrm, nápoj, jídlo, hostinu, D., kovy (pří-
sadu přimísiti), Ĺ., Šm., rybu. Jel, len, oběd,
štiku po polsku. Us. P. hostinu paschalnon.
Sš. Sk. 35. Bůh tobě věčné muky připra-
vuje. Pass. 687. Jala se pokrm připrávěti.
Živ. Jež. 14. stol. Kázal p. veliký hod všem
kniežatóm. BO. —- co, koho, se k čemu:
ku právu, k soudu (obeslati, pohnati); lůže

k ležení (stláti). V. P. se k svatbě. Kat. 243.

P. někomu něco k lehkomyslnosti (za lehk.

pokládati). Bart. P. koho k hrobu, Arch. I.