Předchozí (1068)  Strana:1069  Další (1070) |
|
|||
1069
|
|||
|
|||
Přípovědník, a, m., der Versprecher. —
P., kdo se připovídá na svůj dluh jakožto věřitel, der Kummerer. Brikc. Přípověsť, i, f. m.: přípověd-ť (cí. Po-
vesť) = přípověď. Hý.. Jir. Anth. II. 270. Ale chléb, podlé p-sti, s solí káži položit před tě s dobrou volí. (Paprocký). Připovězený; -en, a. o, lépe: připově-
děný, versprochen. Jg. Přípovídka, y, f., propověď, přísloví, der
Spruch, das Sprichwort. Přísloví a p-dky jako i podobenství řeč okrašlují. Kom. Vtip- ných p-dek plni jsou. Koní. Statek zle na- bytý, hůře bývá od-bytý: symbolum neb pří- povídka. Lom. — V., Háj., Kron. tur. Připovíť = připověděti, zastr. Dh. 119.
Připozditi se, il, dění; připozdívati se,
sich verspäten, spät werden. Když se den připozdil. Ben. V. Připozdívá se (šeří se, soumrká se). — Jg. Připozorniti, il, ěn, ění, připozorňovati,
aufmerksam machen. — koho nač. Ve Slez. Tč. Připracovati, hinzu arbeiten. — co
k čemu. Přípřah, u, m., přípřež, das Vorgespann.
Us. Berg. exe. Připřahač, e, m., der Vor-, Anspanner.
Připřáhati, připřahati, připřáhnouti, při-
přáhnouti, hnul, ut, utí; . (zastar. připříci, připřahu), přáhl, přažen, ení a přežen, ení; připřahávati, -hovati, an-, vorspannen; dazu oder beispannen.- koho ke komu, k čemu. Koně k vozu p. Us. Připřáhl plavého hřebce k ryšce. Sych. K řeči něčí připřáhnouti a mluviti. Čr. — koho do čeho: do práce, do roboty (přinutiti, dohnati, antreiben, ein- spannen). Plk. — komu. Dobře mu připřáhl (pomohl, řečí přispěl). Ros. Jemu dobře při- přáhali poslové Hor Kuten. Sl. 173. Připrahlosť, i, f., die Angebranntheit. Sal.
Připrahlý, dürr, angebrannt.
Připrahnouti, hnul a hl, utí, přichytiti,
přismažiti se, přistírati se, přismouditi se (Šm.), ein wenig anbrennen, dürr werden. Příprašek, šku, m., sníh skrovně na-
padlý. Us. u Vysok. Cf. Poprašek. — P., příslabek, přezdívka. Us. v Krkonš. Připrášiti, il, en, ní, bestäuben. L. — co.
— se (kdy). Do rána se nám p-šilo (trochu) sněhu. Us. Hý. Připřáteliti se, il, ení, zugesellen. — se
komu. Us. — se ke komu. Us. Tč. Připrati, peru, pral, án, ání, připírati =
přitlouci, zuschlagen. Ros. — P., více práti; zuwaschen. — co, čeho: prádla. . Příprava, y, f., přípravka, přihotovení, chystání, das Zubereiten, Zurichten, die Zu-, Vorbereitung, Zurüstung, Bereitschaft, Vor- kehrung, Anstalt. P-vy k něčemu dělati, Činiti; p-vy- zříditi, nastrojiti; býti beze vší p-vy (nebyti připraven); přišli bez p-vy k přijímání; příprava k smrti, k zpovědi, ke zkoušce, k zaopatření chudých. D., Sych. Krhavosť jest slepoty příprava. Kom. P. du- chovná, mravná; Ale dosud trvala doba p-vy u něho; Věci ty potřebnými p-vami a výminkami. Sš. J. 28., I. 3., Sk. 30. P. válečná. P-vy nejdou z místa, schreiten nicht |
vorwärts; p. parou, die Dampfappretur. Dch.
P. důlní. — P., přídavek, der Zusatz beim Metall, die Legirung. P. železa, mědi (pří- sada). L. — P., okázalosť, slavný průvod, ornatus, die Pracht, der Schmuck, Putz. Všichni lidé se jeho kráse diviechu a jeho královské p-vě. Výb. II. 117. 29. Sám nej- větší se p-vú ozdobiv. Ib. 118. 31. Přišel o slavné královské p-vě. Troj. P-vu a zvo- nečky, jimižto hrdla královských veblúdóv obyčej jest okrašlovati. BO. — P. pokrmů = strojení, a to co se do nich dává, aby byly chutné, die Zurichtung, Zuthat, Würze. Bez p-vy nelze ustrojiti dobrého jídla. Us. To pivo má p-vu (není z pouhého sladu a chmele), ist gefälscht. — P., nářadí, das Werkzeug, die Geräthschaft. P-vy k zapá- lení. D., Trip. P. zvěrolékářská, Thierarznei- präparat, n. Dch. P. domácí, das Hausgeräth. Da. exc. P-vy k dobývání kyseliny; p. stu- žovací, vejcovací (Ovalwerk), vypuklovací. Techn. Pluh beze vší p-vy, Us., se vší p-vou. Půh. I. 338. —P., látka, der Stoff. D., Ráj, Aqu. — P., v hudbě, der Vorhalt. Hd. Přípravek, vku,m., den přípravný, der
Vorbereitungs- o. Rüsttag, ла^абгпп]. Р. paschy. Sš. J. 286. P. židovský. Sš. J. 291. Připravení, připravování, n., die Vor-
bereitung. Připravenina, y, f., něco připraveného,
etwas Zubereitetes; lučebnina, chemisches Präparat, Šm. P. z jehličí smrkového, Fi- chtennadelpräparat. Dch. Připravený; -en, a, o, bereit, zubereitet.
— k čemu: k boji, k vraždě. Chč. 445.,448.
— nač. Na to jest lid p-ven. Chč. 445. Vz
Připraviti.—v co. Paní v černé šaty p-ná. NB. Přípravidelný, subregularis. P. koruna.
Rostl. Připravítel, e, m., der Anrichter, Zube-
reiter. Připravitelka, y, připravitelkyně, ě,
f., die Zubereiterin. Připravitelný, zubereitbar. Ros. Připraviti, il, en, ení;připravovati =při- hotoviti, přichystati, přistrojiti, anschicken, zubereiten, vorbereiten, zuschicken, veran- stalten, zurichten, vorkehren, vorrichten, An- stalt machen; k jisté potřebě zhotoviti, zube- reiten, ausarbeiten, zurecht machen; něčím za- dělati, ustrojiti, Speisen u. Getränke zube- reiten, zurichten; přivésti, přihnati, pohnouti, bringen, bewegen; zbaviti, oloupiti, um etwas bringen; p. se =přihotoviti se, sich wozu vor-, zubereiten, sich fertig machen o. halten; obléci se, přistrojiti se, sich anziehen o. aufputzen; zbaviti se, sich um etwas bringen. Jg. --(ko- mu) co: cestu, kvas, hody, V., kůži (vydělati), pokrm, nápoj, jídlo, hostinu, D., kovy (pří- sadu přimísiti), Ĺ., Šm., rybu. Jel, len, oběd, štiku po polsku. Us. P. hostinu paschalnon. Sš. Sk. 35. Bůh tobě věčné muky připra- vuje. Pass. 687. Jala se pokrm připrávěti. Živ. Jež. 14. stol. Kázal p. veliký hod všem kniežatóm. BO. —- co, koho, se k čemu: ku právu, k soudu (obeslati, pohnati); lůže k ležení (stláti). V. P. se k svatbě. Kat. 243.
P. někomu něco k lehkomyslnosti (za lehk.
pokládati). Bart. P. koho k hrobu, Arch. I.
|
||
|
|||
Předchozí (1068)  Strana:1069  Další (1070) |