1070

141., ke škodám, Vš., Tov., Půh. I. 226.,
235., II. 78., 90., 263., 388., k právu, Půh.
II. 471., k velikým nákladům, Půh. II. 128..
73.. 344., 225., k velikým ztrátám, Půh. II.
27(5., k bezpotřebným pracem: Půh. II. 397.
Kteréhož chtěl k fojtovi městskému p. NB.
Tč. On jest mě k tomu p-vil = namluvil.
Pč. 47. P. se k vojně, D., k boji, Plk.,
k přijímání velebné svátosti, D., ke zkouškám.
Ml., k tažení, Us.; p. co k jídlu, D., zboží
k odeslání do Plzně, Ml., stráž k někomu,
Troj., byt k obývání. Šm. Les (= dříví), jejž
byl p-vil k svému dielu. BO. — Kom. — koho,
se oč (zbaviti): o peníze, o statek, o zrak,
o oči, o dědictví, o úřad, o rozum, o všecko.
V. P. se o štěstí, o radosť, o přízeň, o milosť.
D. Ty mě o mé potěšení p. chtějí. Us.
P-vils mě o věneček. Er. P. 177. P-vil nás
o statky. Let. 175. Víme, že nenadálý úžas
člověka o přítomnost' ducha připravuje; Ač
nechceme-li se o předmět naděje p.; Hříšníci
ti o spásu se připraví. Sš. Sk. Gl., I. 91.,
104. P. koho o život, V., D., Svěd., o hrdlo,
V.. Žer., NB. Tč., o robotu, o česť. V., NB.
Tě. P-vil ji o 20 kop; p. koho o dar. Půh.
II. 172., 182. Pannu o poctivosť p. (zmrhati).

V. Jistec sám o vklad se připravil. Zř. F. I.

— koho, se v co. V sváteční roucho se
p. (obléci). Br. Vojáka v brnění, Jg., se
v odění p. Troj. P.se v roucho, Čhč. 301.,
v svój stroj. Výb. II.43.— co komu v čem:
v sladké jížce. Chč. 303. — co, koho, se
nač: na cestu, něco na místo, Us., někoho
na mizinu, na zkázu. D. Byl na to připraven.
Háj. Připrav na stůl. D. Všichni se spolu
při-vili na válku. BO. — co kde: na obec-
ním místě. Us. P. něco v dílně. Toms. A p-ví
(anděl) cestu přede tváří mou. Sš. J. 27.
Před súdem připrav svú pravdu. BO. —
skrze co. Skrze ty závady a upomínání
p-vil mě ku práci. Půh. II. 120. Skrze
to p-vil mě, že jsem škoden. Půh. II. 189.

— co pro koho: dum. D. Pokud člo-
věčenstvo pro spásu v Kristu p-vali. Sš. J.
76. Jakž je (biče) v spěchu ciesař bieše
kázal z hněvu připraviti pro tu děvu. Kat.
2251. — co, koho odkud: z místa, někoho
z postele s velikým domlouváním. Us. Kdy-
bych já jen tu vodu mohl ze sebe p. Toms.
P. mysl z míry, z váhy. Bs. P. něco od
sebe. Jg. — koho, se do čeho (kam):
někoho do vězeni, Plk., Er., se do zbroje,
Jg., se do smutku, Cyr., koho do škody.
J. tr. P. někoho do hrobu = ustrojiti
a p., v jiném smyslu lépe: sprovoditi do
hrobu. Vz Sprovoditi. Brs. — koho čím:
strachem k čemu (postrašiti). D. Člověk sám
odporem svým se o spásu p-vuje. Sš. I.112.
Sám se svým ožíráním o hrdlo p-vil. Žer.
1591. Úkladem o statek se p. Dsky I. 223.
P. se o něco svú řečí, Kat. 439., Půh. I.
260., listem k škodám. Půh. II. 201. Ktož
jiného p-ví k hříchu přikázáním. Hus. I. 421.
Právem (Zříz. Ferd., Tov.), zatykacím listem
někoho k soudu p. (obeslati). Vš. Aby ho
k tomu mocí svou připravil (dohnal). Vš.
A kdyžby se jeden nechtěl děliti, tehdy ho
druhý má právem k tomu připraviti. Zř. F. L,

Vl. zř. 521. Zlato mědí p., legiren, versetzen.
Us. Šm - koho kam : před právo, před

soud (pohnati). V., J. tr. Někoho pod svou
moc p., V., něco pod zem p. D. I p-vil jest
žalobníka před nás. NB. Tč. — co, koho oč,
k čemu atd. jak. Žena na oko se připra-
vuje (fintí). Štelc. P. rybu na modro, sko-
povinu na kyselo. Sych. Mě bez viny k ško-
dám p-vil. Půh. I. 150. Tu mě k škodám
p-vila nespravedlivě. Půh. I. 165. Dal p. na
studeno několik pečení. Har. I. 159. Aby
se lid p-vil ku přijetí zákona očistěním sebe
a oděvů svojich; A pod zástěrou modlitby
vdovy o majetství p-vujíce; Židé vlastní
svou vinou o spásu se p-vili; K velikým
tajemstvím a slavnostem, bez hluku a tluku
p-vati se máme. Sš. Sk. 89., I. 40., 110.,
J. 123. (Hý.). — co kdy. Před modlitbou
připrav duši svou. Sš. Sk. 37. — že, aby.
Vz Činiti. Nikdy jsem ho nemohla p., aby
to učinil. Půh. II. 284. Připravím to, že
musíš jíti. Pass. Připravím to, abys jíti musil.
Us. Tu mé p-vil, že jsem z desk vyložila.
Půh. I. 297.

Přípravka, y, f., vz Příprava.

Přípravna, y, f., průpravna, die Vorbe-
reitungsschule. P. učitelská, Paedagogium,
n. Dch. Cf. Přelívárna.

Přípravně se míti — připraveně. Dal. 140.

Přípravník, a, m., der Vor-, Zubereiter.
Ros.

Přípravný, -vní, k přípravě se vztahu-
jící, Vorbereitungs-. P. práce (přední). D.
Křestem p-ným křtíti; Křest Janův byl jen
křtem p-ným, úvodným a označným; Ale
již měla p. doba u Pavla konec míti. Sš. J.
57., Sk. 29., I. 3. P. škola, cf. Přípravna.
Kterak se odpoví k p-né otázce,- spisy p-ného
vyšetřování, Vorakten, p. vědecké vzdělání
k úřadu; p. soudce, der Instruktionsrichter;
p. řízení, das Instruktionsverfahren ; p. stu-
dium, das Vorstudium. J. tr. — P., úpravný,
připravený, bereit, zubereitet, gerüstet. P.
pokoj. Ctib. Mnoho lidí přípravných s sebou
měli. Dal. Přijde v čas nalezna vás přípravny
a hotovy. Št. N. 28. Dva zástupy lidí, jeden
jízdný, dobře oděný a p-ný; Přijel Čechům
na pomoc velmi slavně a p-ně i nákladně.
Let. 30, 206. — k čemu. Čakajte hotovi
jsúc a p-ny k nebeské svatbě. Ši. N. 28.

Připravovací, Vorbereitungs-. P. vědo-
mosti, Um. les, škola, třída.

Připravovač, e, m., upravitel, strojič,
strůjce, der Anrichter. P. sukna, der Tuch-
bereiter, Appreteur. Us. Dch.

Připrapování, n., die Vor-, Zubereitung.

Připravovatel, e, m., der Vor-, Zube-
reiter. Us. Vz Připravovač.

Připravovati, vz Připraviti.

Přípravovna = přípravna.

Připražiti, il, en, ení, etwas rösten. L.

Připrdilka, y, připrdílek, lka, m. der
Zufurzer.

Připrdnouti, dl, ut, utí; připrděti, ěl,
ěn, ění, zufurzen. — komu kde. Připrděno
mu v koupeli (poskytnutá pomoc za nic ne-
stála). Prov.

Připremovati, Bräme zugeben. Ros.

Připření, n., namáhání, die Anstrengung.
Vz Připříti. Zvláště po obědě chraň se, tu-
hého (při psáni n. čítáni) mozku p. Tabl.
lid. 190.