1073

Připuzení, n., die Antreibung, Nöthigung.
Petr vida nemožnosť p. živého ducha k obco-
vání s těmi strašáky, odvážil se sestaviti
Rusům novou azbuku. Šf. III. 195. Nečiní
žádného p. ani bezděctví. M.

Připuzovati, vz Připuditi.

Přípýřitý, subpubescens. P. list. Rostl.

Přípyšný, etwas stolz. Bl.

Přiráčiti, belieben, geruhen. — se k čemu.
Trvalo to dlouho, než se k tomu přiráčil.
Na Mor. Vk.

Přírada, y, f., der Beirath. Dch.

Přiřadění, přiřaďovaní, n., vz Parataxe.
Přiřaditi.

Přiřaděný; -ěn, a, o, coordinirt.

Přiradikati = přivésti. Klda. (Mtl.)

Přiřaditel, e, m., der Anreiher. Jg.

Přiřaditelka, y. přiřaditelkyně, ě, f.,
die Anreiherin.

Přiřaditi, il, děn, ění; jpřiřaďovati, an-
reihen, beiordnen. — co, se k čemu. Dch.,

Jg.

Přiřaďovací, Anreih-. P. jehla. Sm.

Přirachotiti (se), il, cení, daher getrollt
kommen. D., heranrumpeln. — abs. Vůz
p-til. Ve Slez. Tč.

Příramek, mku, m., náramek, čásť oděvu
na ramenách, der Schulterfleck, das Arm-
band, das Schulrerblech. Jg. — P., čásť kola
mlýnského, která váže čtvrti kola u ramen
dohromady, der Armschader. Jg. — P., der
Achselbesatz am Hemd. Mor. — P., die
Backe des Ofens. Šp.

Přiramovati, při hrabati, hinzuscharren.
Ros. — co čím.

Příraní, n., der Vormorgen. Za p. chodí
se na kosbu. Na Ostrav. Tč.

Přiraniti si, přiřanívati si, z rána, časně
vstáti, přivstati si, früh zeitlich aufstehen,
zeitlich sich aufmachen. — abs. Lidé si záhy
p. musili. chtěli-li čistou mannu nalézti. Sš.
J. 83. — ke komu. Lid přiraníval si, při vstá-
val si k němu skoro ráno. Sš. L. 195. V do-
brém skutku nebraň, sám k tomu si přiraň.
Č. M. 21. — si kdy. Nа květnou neděli
přiranívají si děvčata před východem slunce
vodu nosíce. Č. Sl. ps. III. 230.

Příranní, přirannější, etwas früh.

Přiřásniti, il. ěn, ění, mehr falten. Ros.
— co: sukni.

Příraz, u, m., der Zuschlag. Spojení na
p.. die Gezimmerverbindung. Hrn. O p-ze
v tělocviku vz KP. I. 508.

Přiraziti, il, žen, ení; přirážeti, el, en.
ení, na Slov. přivažovati = přitlouci, přibiti,
připojiti, anstossen. anschmeissen, anschla-
gen; přidati, připočísti, zuschlagen, zuge-
ben, zustossen; přiskakovati, vor-, aufschla-
gen ; vláčeti, die Saat eggen; přistati, při-
jeti, přijíti, anrücken, ankommen, anlanden;
přiběhnouti, přitéci, herbeirennen, hinzu-
springen; přidati se, připojiti se, k něčí
straně přistoupiti, Einem beitreten, sich zu
ihm schlagen. Jg. — abs. Priražte! (velí
porybný, má-li se při lovení ryb zátah n.
vláčení skončiti). Šp. — co : dvéře, daně,
Ros., sklenice (zavdati si), cvočky p. D. —
co, koho, se kam. Přirazil ho strom k zemi,
někoho ke stěně. Ros. Vítr návi ke skále
přirazil. Us. Když 5 k 10 přirazíme, činí 15.

Ros. Útraty k něčemu p. Řeka k městu
přiráží. V. P. se k někomu (k jeho straně
přistoupiti), p. se k nepřátelům. V., Výb.
II. 57. Přirazila se k tomu nátcha. D. Tudy
nejlépe p-zíme se k domněnce. Sš. Mt. 362.
Nevod ku kraji p. — přitáhnouti. Šp. P.
někoho na stěnu. Ros. P. úroky k hlavní
summě, zum Kapital schlagen. Aby voják
p-zil k vojsku, einrücken, j. tr. Veliká vlna
p-la ho k břehu. Dch. — na koho v čem:
v činži přirážeti, im Zinse steigern. Dch. —•
(co) čím. P. dveřmi, Ros., co hřebíkem, V.,
pole, osení branami, Sych., něco pěchem.—
co na čem. Třetinu na zboží p. Ros. Na
obilí přiráží, D., Sp.; na živnosti p. Plk. —
čemu: žitu přiráží. D.. Přirážeti někomu, vz
Zatrhovati. -- s čím kam: s lodí k ostrovu
(přistati), k břehu, Kram., na skálu.

Příražec, žce, m., u truhlářů, das Zangen-
brett. Šm.

Příražek, žku, m., co přiraženo, přidáno,
der Auf-, Zu-, Vorschlag des Gewichtes. D.
— P., pole jednou vláčené, einmal geegtes
Feld. — Na Mor. výražek, výražková mouka,
D. - Jg.

Přiražení, n., die Anstossung, das An-
schlagen, der Zu-, Aufschlag. P. se k ne-
přátelům, die Anschliessung. V.

Přirážení, n., das Zuschlagen ; die Zu-
rechnung. P. úroků. Stč. Alg. 96.

Přiražený; přiražen, a, o, zu-, angeschla-
gen atd., vz Přiraziti. P. pole = jednou vlá-
čené, einmal geeggt. Us. — čím k čemu:
květ deštěm k zemi p. Us.

Přirážka, y, f., přiražek, žku, m., der
Auf-, Zuschlag, co se přiráží, k ceně n.
summě nějaké n. oč se tato zvýší. P. k dani =
zvýšení daně o jistou částku. S. N. P. ko-
řaleční, na kořalce, Branntweinaufschlag.
J. tr. Povolené p-ky k potravní dani. Us. P.
pivní, J. tr., okresní, zemská, obecní, vá-
leční, silniční. Sp. — P., vláčení, das Saat-
eggen. Us. — P. v Ikadlcovství na stavě ona
část; veškera, jež ze spodku, z vrcholku, ze
dvou mečíků a z horního spojníku se skládá,
jinak slovo bidlo. P. slouží k přirážení n.
k zatloukání útku do osnovy na příč háze-
ného. Us. P. podobna jest čince, jenom že
činka jest čtyřhranná, p. však kulovatá. Us.
u Žirovnic. Vlk.

Přiražkový, výražkový. P. mouka, das
Vordermehl. Slov.

Příražnice, e, f. die Schlagleiste. Šp.

Přirčení, přiřčení, n., přislíbení, při-
povědění, das Versprechen, Angelöbniss, die
Zusage, Verheissung. P. nedržeti. Br., p.
splniti, p. svému dosti činiti; k svému p.
nestáti. V. Stalo se to p. v náhle u přítom-
nosti krále a pečetím utvrzeno. Let. 107. P.
něčí vzíti. Tov. 6. — Pal. IV. 2. 424. —
P., přisouzení, přísudek. D. P. dědictví,
trestu. Plk. — Cf. Přiřeknouti.

Přiřéci, zastr., vz Přiřeknouti.

Přiřečan, a, m., der Flussanwohner.

Přiřečení, n., vz Přirčení.

Přiřečený; -en, a, o, vz Přiřeknouti.

Přířečí, n., die Flussgegend.

Přířečný, am Fluss gelegen. Us.

Přiřediti, přiříditi, il, ěn, ění, mehr ver-
dünnen. Ros.