1077

od. p., těžko se to při něm změní. Lb. Oheň
z p. svého jest horký. Byl. Někoho dary
v jiné p. přetvořiti. Mudr. Zvyk jest druhé
p. Prov. Němci z p. nebo raději z úmysla
Čechům nepřejí. Vš. Čáp z p. svého hubí
žáby. Rad. zv. Bychť já byl studeného p.
Háj. P. a schopnosť k Něčemu. V. Od p.
sobě podobní k sobě se táhnou. V. — P., při-
rozený, stydký úd, hanba lidská, das Gemächt.
Také na Mor. Brt. Ranil se do p. Us. — P.,
moc ve tvorech složená, skrze níž se plodí,
mění, působí všecky věci, příroda, die Natur.
Od p. daný, vštípený; z p. vzatý; od p.
způsobný, proti p., odporný p., vedlé běhu
p.; s p-nim se srovnávati; což jest od p.
(přirozeně se děje). V. Hlas p. Us. To jest
nám vtěleno od p. Sych. Dluh smrti nebo
p. zaplatiti (zemříti). V. -- P., krevní přá-
telstvo, zastr., die Blutsverwandtschaft. Jir. —
P., souhrn všech přirozených věcí, die Natur.
Zpytovatel p., umění, učení o p. D. — P.,
tvor, stvoření, Naturgeschöpf, n. Já bídné
p. Ojíř.

Přirozeniny, pl., f., Naturalien. Šm.

Přirozenost', i, f., přirozená vlastnost,
die natürliche Beschaffenheit, das Naturell.
P. rudy, Rohn., stepi. Puch. P. své povahy
nezmění. Vz Zvyk. Lb. Dle p-sti věci. Dch.
Člověk od p-sti jest mysli vratké a nestálé.
Sš. 1. 42. Vz Přirození. — P., jakosť v při-
rození věci se zakládající, die Natürlichkeit.
P. lásky otcovské, smrti. Jg. — P., příroda,
přirození, die Natur. Jest slepý od p-sti (od
narození). Ros.

Přirozenství, der Naturalismus. Šm.

Přirozený ; přirozen, a, o. — P., ku pře-
dešlému narozený, hinzugeboren. P-ný (co-
gnatus) zabitého zadáví ho. BO. A při tom
bieše Amfimachus z jeho synóv přirozených
najmilejší. Výb. II. 145., Troj. — P., ro-
zený, narozený, od narození, geboren. P.
Francouz, přítel (pokrevný). V. P. básník.
Nz. Všichni, kdož jsou p-ní zemane země. O.
z D. — k čemu. Páni, k zemi p-ní, jsú pod
králem. Št. N. 91. — P., za času Št. = ro-
dící, plodící, zeugend, gebärend. Vz Bdl.
Obr. LS. 58. — P., vrozený, co se rodí
s tvorem, něčemu vlastní, přirozený, ange-
boren, natürlich, von Natur. P. vada na těle,
povaha, vlastnosť, láska rodičů k dětem,
vlhkosť země, hřích (dědičný), obyvatel, řeč,
jazyk, studnicí!, V., vtip, náklonnosť, S. N.,
křehkosť lidská, Sych., dar, D., hlad, po-
vinnosť, následky, náboženství, trest, pán,
úd (stydký), nemoc, Jg., básnictví, pravda.
Us. P. právo, jus naturale, vz Právo; pečeť
n. díl (který některému členu rodu náleží),
vz Rodný; erb, das Geschlechtswappen;
šlechtictví, milostivost! panovníkova. J. tr.
P-ným během se světa se odebrati. V. P.
díl od otce mateře jsem mu popustil;
Dávám jemu vinu z svého pravého roze-
ného dílu od svého otce na hradu. Půh. II.
401., I. 371. To běh p. s sebou nese. U Sol-
nice. Během nepřirozeným se to stalo. Dch.
Přirozenou smrtí sešel. Jg. Vyjdeš pro p-nou
potřebu (na stranil). BO. Králi pánu svému
nejmilostivějšímu а koruny české dědici
p-nému. O. z D. Kdež z tohoto obojího
práva, přirozeného i psaného, lidé múdří

brali jako ze studnice hluboké. Zř. F. I. A.
1. Lidem jest přirozené toho žádati. Kom.
P. působnosť, dědic. J. tr. — k čemu. Jsa
p-zen k království, v nedostatce zhasne.
BO. — P., původnímu způsobu přiměřený,
bez proměny vnější, uměním a nucením nezji-
načený, natürlich. P. vývoj lidstva; Nebyl
oblesk duše p., jímž ozářela tvář jeho; Ve
svátostech k živlu p-nému se milosť boží
pojí. Sš. I. 63., Sk. 73., J. 83. (Hý.). P..
řada číselná; p. logarithmy. Stč. Alg. 2., 72.
P. člověk. Tak zhruba teše, až se p. člověk
před tím děsiti musí. D. Prov. P. země
(patria). BO. P. způsob jednání, svoboda,
zákon, soustava rostlin, posloupnost!, dítě
(nemanželské), bratr (vlastní) díl, den (od
východu až do západu slunce), rok (od jara
do jara, nebo od podzimku do podzimku);
p. léta mající (zletilý), vlasy, barva tváři
(nelíčená), víno, postava (nenucená), sloh
(nekroucený, neumělý), Jg., léčení. S. N. Hra
jeho jest přirozená. Us. — P., na přírodu,
na moc ve věcech působící vztažený, natür-
lich, Natur-. P. úkaz, kouzla. Jg. Mluví
o běhu přirozeném. Br. — P., ku přírodě
jakožto souhrnu všech věcí náležející, na-
türlich, Natur-. Komnata přirozených věcí
(přírodovna), Sych., umění p. (fysika). Známosť
věcí přirozených. D. Obraz p. — P., uro-
zený, wohlgeboren, zastr. Jir., St, skl. 2. 209.
Přírozevřený, subdivergens. P. křídlo.
Rostl.

Přírozkladitý, subdivaricatus. P. větví.
Rostl.

Přírozšířený, subdilatatus. P. list. Rostl.

Přirozuměti, ěl, ěn, ění, přirozumívati,

hinzu denken, mehr darunter verstehen. Hil.

Přírozvilinatý, subramentosus. P. řapík.

Rostl.

Příruba, y, f., die Flantsche. P. jalová,
die Blindflantsche. Šp.

Příručí, ího, m., der Adjunkt. Lesní p.
Dch. — P., das Besteck. Šm.

Příručík, a, m. = pobočník. - P., der
Legat. Nt., Šm.

Příručka, y, f., rukověť, die Handhabe,
der Griff. — P., příruční kniha (novější),
Handbuch, n. Sych.

Příruční, -ný. Hand-. P. kniha, das Straz-
zenbuch, J. tr., Sedl., věc, Ráj, kůň. — P.,
ího, m., der Adjunkt (vz Příručí); der Ad-
jutant; der Amanuensis. —- P., příhodný,
příležitý, handlich, gelegen. — komu. Ten
statek jest mu p. Ros.

Příručnictví, n., u vojevůdce neb v pro-
vincii, die Legation. Nt.

Příručník, a, m. = příruční.

Příručnosť, i, f., das Zurhandsein. Ros.

Příruji, vz Přírovati.

Přiruměněti, ěl, ění, braunroth werden.

Přiruměniti, il, ěn, ění, bräunlich mа-

chen, rösten. L.

Příruměný, bräunlich. L.

Příruňatý, subtomentosus. P. list. Rostl.

Přírůst, u, m., der Zuwachs. Modlitba

o p. darů. Sš. Sk. 52.

Přírůstek, vz Přírostek.

Přirůsti, rostu, rostl; na Slov. přirost-

nouti; přirostati, přirůstati, přiřostávati, an-