1078

wachsen; přibyti, zunehmen, zuwachsen. Jg.

— abs. Voda přirostla. Us. — k čemu. :
Ořech často k ořechu příroste. Us. — ko-
mu. Aniž také zdá se při samých otázkách
větší důraz řeči přirůstati. Sš. I. 95. Ale
i větší důraz tím způsobem vědám přirůstá,
Sš. J. 13. — čemu odkud. Z toho přirůstá
řeči Páně ozvláštní důraz. Sš. J. 51. Ruka
mu zase přirostla, Ros. — čeho. Přirostlo
sladu, vody, stromu (přibylo), Ros., dluhu.
Při spatření tom srdci bolesti p-stlo. Lesl.
leg. 145.

Přirvati, přirývati, = rva ukrátiti, kurz
abreissen. — komu co : křídla p. královně
včel. L. — koho = ošiditi. L. — se v čem

= vězeti, stecken bleiben. Hrot se v kostech
přirval. L.

Přiryhovati, vz Rýhovati.

Prirychlý, etwas schnell, zeitig. Us.

Přirychtovati, šp. z něm. m.: připra-
viti, přistrojiti.

Přiryknouti, knul a kl, utí, přirykati,
brüllend antworten. L.

Přirymovati, zureimen. — co čemu. Tč
vlasti p-val slasti. Kos. Ol. I. 194.

Přiryšavělý,přiryšlavělý, ein wenig röth-
lich.

Přiryšavěti, pryryšlavěti, röthlich wer-
den. Ros.

Příryšavý, přiryšlavý, röthlich. Ros.

Přiryšiti, il, en, ení, schneller herbeija-
gen. Ros.

Přiryti, vz Rýti; přirývati. — čeho, co.
hinzu- o. verschaufeln. Vz Přibrati. Přiryl
jsem Jeden záhon. Přiryl jsem všecko kvítí.
Us. Tč. — čím: rýčem.

Přiryti, n., das Zuwühlen, Hinzugraben.

Přirývati, vz Přirvati a Přiryti.

Přirzavěti, ěl, ění, trochu zrzavěti, etwas
rostig werden. Jg.

Přiržati, rži, al, ání, přirýžati, zuwiehern.

Přisáčiti, il, en, ení, přišívati, aufhetzen.
Puch. exc.

1. Přísada, y, f., přesada, pláň, (zastr.),
der Setzling. MV.

2. Přísada, y, f., přisádka, přídavek k ně-
čemu, der Zusatz, Vorschlag, Beisatz. Tento
peníz má mnoho přísady (mědi přidané ke
stříbru, Legirung, f.). Ros. Zrno a p. mince,
die Hältigkeit der Münze. J. tr. Aby se p-dy
a zrna umenšiti nemohlo. Arch. IV. 437.
Groš pražský beze vší p-dy. V. Aby se ti
zlatí s přísadou takovou dělali, jakž jest to
od starodávno bývalo. Zř. F. I. P. kovu,
vína. Něco přísad zprostiti. Sych. K barvení
rozličných přísad potřeba. Us. P. k rudám,
k zlatu. Vys. Vz S. N. — S tou p-dou, mit
dem Beisatze, je šp., vz Dosad, — P. obilná,
obnože, der Nebenhalm. D. — P., zelná sa-
zenice, der Schössimg. Na Mor. a ve Slez.
Tč.. Klš., Brt. Pokradne-li kdo p-du z pole,
po sedm roků tam nic neroste. Kda.

Přisadidlo, a, n., der Ansatz. Bur.

Přisaditi, il, zen, ení; přisázeti, el, en,
ení; přisuzovati = blízko něčeho posaditi,
zu etwas hinsetzen, nahe bei etwas hinset-
zen ; něco k něčemu přistaviti, přiložiti, bei-,
zu-, ansetzen; přidati, přimísiti, zusetzen,

hinzufügen, hinzuthun. Jg. — abs. Obili
přisazuje (cf. přísada = obnož). Jg. —- co,
koho ke komu. k čemu. K jednomu
druhého p. Us. Dítě k prsoum, Jg., hrnec
k ohni, Ros., k minci třetí díl mědi p. V.
K jinochu se přisazuješ = posazuješ. Troj.
K prsóm přisazeni budete. BO. — co, koho
kam. Někoho do rady své k soudu přijíti
(přijati) a přisaditi. Ctib. — kde: v hutích
(přísadu dáti, aby se ruda roztopila), an-
setzen, vorschlagen. D. — co komu. Cejch
nm p-dili. Bart, — se kde = usaditi se.
Šm.

Přisadní, -ný, hinzugesetzt, Beisatz-. P.
kolo v hodinách. Sedl.

Přísaha, y, f. P., strsl. prisęga, kor. sęg.
P., pří + saha od sáh-ati; sr. lit. segti, segiu
(schnallen, umbinden), prisëkti (schwören).
Mkl. aL. 41., B. 38. (Hý.). P. vztahuje se
k zevnějšímu výkonu dotýkáni n. kladení
prstů na nějaký předmět (přisáhnouti). Pr.
Dotýkali pak se rukou kříže, bible, ostatků
svatých nebo prsou. P. jest osvědčení, jímž
dovoláváme se Boha na svědectví pravdy
našich výpovědí aneb splnění slibů. S. N.
Vz tam více. P. jest slavné dokládáni se
Bohem na ztvrzení nějakého výroku. Pkt.
P. jest, jíž Bóh sám sě béře za svědka.
Hus. I. 93. P. = slavné odvolání-se na
Boha, jakožto vševědoucího svatého a spra-
vedlivého svědka nějaké výpovědi k jejímu
potvrzení, der Eid, juramentum. MP. 106.
Dle obsahu jest p. 1. potvrzovací či po-
tvrdná, Sš. Mt. 82., jež se odnáší k něja-
kému tvrzení, der Bekräftigungseid, j. asser-
torium; 2. přípovědná či slibná, Sš. Mt. 82.,
jež se odnáší k učiněné přípovědi, der Ver-
sprechungseid, j. promissorium. Druh potvr-
zovací p-hy jest též 3. p. očistná, či vý-
pověď, při které Bohem se dokládám, že
zločinu na mne uvaleného prost jsem, der
Reinigungseid ,j. purgatorium. — Dle formy
pak jest přísaha 1. tělesná, jež se činí po-
zdvižením palce pravé ruky a obou nej-
bližších prstů, aneb dotýkáním-se evangelia,
der körperliche Eid, j. (solemne) corporale,
a netělesná, a 2. soudní, der gerichtliche
Eid, j. judiciale a mimosoudní, der ausser-
gerichtliche Eid, j. extrajudiciale. — Křivá
p. = přísežné potvrzeni vědomé liché vý-
povědi, der falsche Eid, Meineid, perjurium;
zrušená p. = úmyslné rušení přísežné pří-
povědi, der Eidbruch. Dovolenosť, dobrota,
účel, lehkomyslné užívání, pravdivosť, spra-
vedlnost', potřeba, svatost' p-hy. MP. 10tí
až 109. (Hý.). P. křivá, nepravá, falešná,
V., p. povinnosti k dědičnému pánu, mě-
šťanská, pro lesť (Voreid), D., na korouhev,
korouhevní, rozhodná, Haupt-, zrušená, oči-
šťovací, vyjevovací (Manifestationseid), vy-
konaná, služební, J. tr., rozhodovací, svěd-
ková, doplňovací, oceňovací, Ŕd., bez zmatku,
se zmatkem, rytířská, sirotčí, svědkův, po-
třebná, odhadní, Pr., očisty. Výb. I. P. matce
boží, vz Žer. Záp. I. 3., 215., 268., 269.,.273.
P. slavná, dobrovolná, vynucená, ujišťovací,
připovídací, přípovědná, slibná, potvrzovací,
potvrdná, vz S. N. P. na rozžatou radlici
(Eisenprobe, Gottesurtheil). Šm. P. od práva
nalezená, právem uložená. Th. P. krále, do