1080

Zlosť a nevěra lidská a jich obyčejové zlí
zplodili jsou přísahu a jiná práva. Kdyby
víra, spravedlnost' a dobrota v lidech s upřím-
ností byla, nebylo by ani p-hy ani soudu.
Nepřisáhej a nezaříkej, leč by tě předsta-
vení k přísaze povolali. Všeliká přísaha
těžká jest, a ode všech lidí, křesťanů, po-
hanů a židů těžce jest vždycky vážena. Vš.
Spravedlivý k p-ze pospíchati nebude, ale
raději se škody odváží, nežli by s užitkem
p-hu podstoupil, neb všeliká p-ha těžká jest;
Zdržuj a vystříhej se od p-hy. Vš. Staré
slovo jest: z těžka křivý p-hu provede.
Pravda p-hy nepotřebuje. Řeč pravá a pravdo-
mluvná přijímá se za p-hu. Pohnaný dada,
zač původ přisahá, má p-hy prázden býti.
P. před vzdáním soudu vykonaná buď. P.
někomu nalezená ne listovním, ale ústním
osvědčením vykonati se má. P-hu maje sobě
z práva nalezenou vykonej aneb v té při
padni. Z domnění chceš-li vyjíti, p-hou se
očisť. Přísaha vztahuje se k zevnějšímu vý-
konu dotýkání neb kladení prstů na nějaký
předmět (přisáhnouti); kletva zavírá v sobě
vniternou povahu přísahy záležející v tom,
že přisáhající vyzýval na sebe trest i po-
mstu boží v případě tom, že by křivě při-
sáhal. Kterouž p-hu oni stojíc a zdvihnouc
dva prsty udělati mají. Er. Křivá p. má ve-
likého Boha mstitele. Kdo zruší p-hu, zhubí
duši svou. Kdo proti svědomí a přísaze
činí, Bohu i světu v pokutu upadá. Hustá
přísaha, řídká pravda. Č. M. 352. Kdo křiv
jsa p-hu provede, žádný dlúho nedědí zde
na světě. Vš. II. 23. Cf. Přisáhati s adv.
P-hou Boha neoklameš. Pk. Babský pláč,
hospodského p., ten i ta nedaleko sahá. Slez.
Té. P-hu činili dopoledne než něco snědli;
odložena mu p. a poručeno, aby se o 8. hod.
ráno bez jídla a bez pití dal nahoru najíti,
neb to jest za pořádek. Žer. Záp. I. 24.,
Tov. k. 112. V postě p-hy nejdú. Půh. olom.
1437. Vz Gl. 274. — P. a její druhy v strčes.
právě. Vz Pr. 1869. str. 696. a násl., 735.
a násl. Pomocníci p-hy a očistníci v strčeském
právě, vz Pr. 1869. str. 710. a násl. P. po
písaři říkati se má; kdy strany k p-ze utí-
kati se mají; komu nemá se p. vydávati;
kterak se má p. vykonati, o tom vz Rb. str.
120.-121., 271. — Vz také: Vš. 568., Žer.
Záp. I. 13., 18., 24., 46., 96., 105., 116., 197.,
240., II. 172., Tk. II. 326.

Přisahač, e, m., der Schwörende, Schwö-
rer. Br. Všeteční p-či. Hus. I. 102. Ktož
p-čóm podává kříže nebo čtenie, jest jako
ten, jenž podává bláznu pochodně. Hus. І. 97.
Vz Přisahatel.

Přisahají = přisahám. Kat.

Přisáhání, n., das Schwören, der Schwur.
Zvyklosť častého přisáhání uvozuje lidi
v křivá přisáhání. Nebeř si v obyčej časté
přisahání, neb jest věc velmi nebezpečná
přisáhati. Šojcar má sám třetic p. na kříži
provésti, že ten dluh jest zaplacen. NB.
Tč. Vz Přísaha. Odvrhl sem p. ze svých
úst. Hus. I. 96. Zavrci p. od slov svých.
Hus. I. 96.

Přisahatel, e, m., der Schwörer. Dch.

Přisahatelka, y, přisahatelkyně, ě, f.,
die Schwörerin. Šm.

Přisáhati, přisahati; přisáhnouti, přisa-
hnouti, hnul, utí; přisíci (zastr. přisieci, pří-
sahu, přisiehu), přisáhl (zastr. přisehl), sažen
(zastr. sežen), ení; přisahovati = k něčemu
sáhati, zulangen. Když jiní jedli, také jsem
přisáhl. Ros. — P., jménem božím se zaříkati,
Boha k dotvrzení slov svých za svědka bráti,
schwören. — abs. P. jest Boha neb stvořenie
jeho na svědectvie vzieti. Hus. I. 93. Dluž-
ník, věřiteli od polu se znaje a polovici po-
píraje, má přisíci. Brikc. Kdo p. nechce, při
ztratí. Tři mají přisíci a čtyři mají věrovati.
Půh. 11. 229.—jak. Trojanští a Řekové
p-li podlé roty jim vydané. Troj. 442. Má
p. na kříži s kleskú; Pro těch 20 mark gr.
jmá jí p. s kleskú; P. bez klesky. Půh.
I. 201., 205., 314. A tak, ktož p-há k svému
úmyslu a ne k úmyslu toho, jemuž p-há,
dva hřiechy učinie. Hus. I. 94. Tu má na-
před puovod vedlé práva p. Zř. F. 1. C. 34.

— komu (pod čím, jak). P. Bohu. V. Pří-
sahal jim pod vším božstvím. Biancof. 95.
P-hám pod svým svědomím. M. J. z Pr. 12.

— (se) skrze koho: skrze Boha p. V.,
Br. Přisahám skrze Herkuleše. Jel. Přisah
se skrze svaté. Jel. Proto že Bóh nižádného
neměl, skrze něhož by přisáhl, přisáhl jest
skrzě sám sě; Aby nižádný přisáhl hlasitě,
jedné aby řekl: Skrzě Boha přisahám; Při-
sahá, skrzě koho p. nemá; Skrzě stvořitele
p. a ne skrzě stvořenie; Lidé skrze větčieho
nad sebú přisahají. Hus. I. 93., 94., 95., 104.,
193. — k čemu: k boji. Ms. pr. pr. P.
k čemu. Kom. K svému dědictví. J. tr.
K udaným okolnostem. Řd. P. k pravení
pravdy. CJB. Kterak mají p. k svědomí páni
a vládykové, das Zeugniss beschwören. Zř.
F. I. S. 20. — na čem. Leč mu přisahnu
na svatých; na tom přisahám. Ms. pr. pr.
P. na evangeliu. Zříz. Ferd. P. na křivdě.
St. skl. Na tom bych mohl přisieci. Žk. 343.
Úřad ten jemu to praví, a druhdy na tom
přisahá. Hus. 1. 422. Je sě na tom přisahati.
Dal. 72. Já N... na tom přisahám. Tov. k. 115.
A přisahají na tom mému Bohu. Kat. 2962.
P-hám na tom pánu Bohu. Tov. 39. Poče
p. na Boze. St. skl. IV. 178. Ti mají přiséci
bez klesky na kříži; Moji lidé p-li na božích
mukách. Půh. I. 216., II. 494. Přisahám na
božiem těle; P-há každý na křtu skrze
duchovnieho otce n. matku; Brání Kristus
marně přisahati na stvoření rozumném, du-
chovniem i tělestném; Přisahati na stvořeních
neb skrzě stvořenie neslušíc; P-jí lidé na
kříži, na čtení, na slunci a jiných věcech;
Ktož p-há na stvoření, p-há i na stvořiteli.
Hus. I. 94., 100., 103., 104. Přisahá na něm
a na všem na tom. M. Na tom p-hám. že
mi jest to známo a vědomo, že tento v tomto
práv jest; Já Jiřík na tom p-hám; Já N. na
tom p-hám, že chci věren a poddán býti
nejjasnějšímu . . . Tov. 68., 45., 24. Na tom
p-hám, že Petr z Rudy drží bezpravně dě-
diny Janovy z Blata. O. z D. — J. tr., Aesop.

— při kom: při živém boze. Ms. pr. pr. —
za co. Mohu za to přisíci, což se stalo.
Ms. pr. pr. P. za vraždu. Br. P. za pravdi-
vosť svého udání, za svou škodu, J. tr., za
obsah listiny. Řd. Smí-li za to přiséci, že
jsú jeho herynci byli; Za to jemu p-li i věro-