1082

P. horní. Jg. Vz Rb. 271. P. purkrabin. Pč.
45. Soud p-ných, Geschwornengericht. Vz
Porota. A slovúť přísežní od přísahy, kterúž
nám činí. CJB. 279. 8 radou perkmistra a
přísežných hor na nejpilnější náklady horní
vynaložiti. Nar. o h. a k.

Přisbírati, noch mehr sammeln; se, sich
dazu versammeln, einfinden. — co, čeho :
klasů, hroznů. P-ral tři jablka. Ros. Vz Při-
brati, Při-. Mám málo plevela, musím ještě
trochu p. Us. Tč.

Prise, fr. a něm., šňupec tabáku; korisť;
zajatá loď. Rk.

Přiséci, vz Přiseknouti.

Přisečení, n., die Zuhauung. Us.

Přisečený; -en, a, o, dazu gehauen.

Přísečná, é, f., Prisnitz, ves v Budějovsku.

Přísečnice, dle Budějovice, něm. Press-
nitz, ves v Žatecku. Vz 8. N. — P., Pří-
schednitz, ves u Zbirova. PL., Tf. 392.

Přisečno, a, n., ves u Chotěboře. PL.

Přísečtveřený, subquaternus. P. stopečka
cesminy. Rostl.

Přisedač, přisedatel, e, m., kdo přisedá,
der Beisitzer. Bern.

Přisedačka, y, přisedatelkyně, ě, f.,
die Beisitzerin.

Přisedati, vz Přisednouti.

Přísedavý, při jiném sedící, ansitzend.
P. prašníky. Rostl.

Přísedec, dce, m. = přísedící, der Bei-
sitzer. Slov. Bern. Nébrž povolali také p-ců
mimořádných. Sš. Sk. öl.

Přisedění, n., das Beisitzen.

Přiseděti, ěl, zení, na Slov. dění; fut.
budu p.; přisedati. — P., blízko seděti, nahe,
dabeisitzen, beisitzen; sousedem býti, stý-
kati se, angriinzen, nahe wohnen; náležeti
k čemu, anhängen, dazu gehören. Jg. Blízko
přísedící. V. — komu, čemu. Ty země
blíže Cheruskům přiseděly. V. Města Římu
přísedící. Plk. Kterýmžto dvěma věcem (šle-
chetnosti a pokoře) přisedí — příjemnost'
v jednání věcí obecných (náleží, lpí). Jel.
Veleknězi s úřadu složení radě vysoké (vele-
radě) přisedali ; Trůnu božímu přisedí. Sš.
8k. 4ö., J. 12. Ač jej (vládyku) zastúpi
v Pražšcě, tehda, požeň komorník sám a
opět trhem, kterémuž najblíže s ženú v ty
časy přisedí. Kn. rož. 17. A Pražané též
mají činiti a vysiati majíc srozumění s hejt-
many kraje kouřimského aneb slánského,
poněvadž ty dva kraje Praze přisedí. Fř. F. I.
— k čemu. Lidé, kteří nejblíže k těm dě-
dinám přisedí. Zříz. Ferd. Kohož pohoní,
ježto k tomu právu nepřísedí, nemá odpoví-
dati žádnému zde. Půh. II. öö. P. k právu,
zur Gerichtsbarkeit gehören. Plk. Nepohonil
mé trhy v těch miestech, k nimž přísezu.
Kn. rož. 19. Ktožby koli člověka zabil, ten
vražedlník z toho mordu aneb z hlavy na
svém právě neb soudu, ku kterémuž příleží
a přisedí, a ne na jiném naříkán a viněn
býti má. Vl. zř. 433. — kde. Protože v jiném
právě přisedí (ansässig ist). Sob. 83. Velké
škody z povodně se staly těm, kteří blíže
vod přiseděli. V.

Přísedící, beisitzend. P. rada. V. P. u prá-
va, der Gerichtsbeisitzer, der Assessor. D.,
J. tr. P. zemskému výboru. Pr.

Přísedka, y, f., kameni k sloupům pri-
stavené, aby nepadly, das Gestell, der Bei-
satz. Res.

Přisedlati, osedlati, satteln. L.

Přisedlý list n. květ, bez řapíku n. stopky
na své mateřské ose sedící. Čl. Kv. XXV.

Přísední, ího, m., der Assessor. Vz Pří-
sedící. J. tr. Soud p-dních, der Assissen-
hof. J. tr.

Přísednice, e, f., sousedka, die Bei-, Mit-
sassin. Dal.

Přísedník, a, m. = přisední. Soudcové
a p-ci soudu. Sš. J. 163. — P., soused, der
Mitsass. Jg.

Přisednouti, ul, utí; přisísti (zastr. při-
siesti, přisedu), sedl, dení; přisedati, při-
sedávati, sich hinzusetzen; na něco sednouti.
sich worauf setzen. — abs. Přisedni blíže.
D. — kam: k ženě. Koc. Ješto přijde ra-
ději přisednouti s Filippem na vůz ku ko-
morníkovi. Sš. Sk. 104. Přisedati k někomu
také = nabádati ho, anreizen. Puh. exc. —
co komu. Přisedls mi sukni (na ni sedl),
Plk., kabát. Šm.

Přisehnouti, ul, ut, utí, ein wenig bücken
beugen.- co: větev.— čeho: hlavy. Kom.,
Br. — se nač k čemu: na kolena k pití-
Jud. — Jg.

1. Příseka, y, f., vlastně vysekání kusu
lesa, slula povinnosť vysekávati husté lesy
vnitř země za příčinou vzdělávání země.
8. N.

2. Příseka, y, f., ves a) u Ledče, b) u Uhel.
Janovic, c) něm. Prissnek, v Jihlavsku. PL.
— Tk. 1. 402., 406., 407., III. 71., 73.

Přiseknouti, ul, ut, utí; přiséci, přisíci
(zastr. přiseku), sekl, sečen, čení; přisekati,
přisekávati, mehr hauen, zuhauen. — co.
Přisekni ještě jeden kus. Us. Kameník při-
sekává tabule. Rohn. — čeho: dříví (neur-
čitým počtem), Ros., trávy. — co komu.
Přisekl si prst mezi dvéře — přiskřípl. Slov.
Plk. — co čím: přisekl kůl sekerou.

Přísenice, Prisenitz, ves v Brněnsku. PL.

Přísep, spu, m., angespültes Erdreich. L.

Přiseráček, čka, m., der Zuscheisser
o dětech. Reš.

Přisestřiti, il, en, eni, als Schwester zu-
gesellen. — se komu. Kde se krása p-la
ctnostem. Koll.

Přiseti, přisíti, sáti, seji, sel, síl, sál, setí,
na Slov. satí; přisívati, přisévati, zusäen.
Řídce sil, musí přisívati. — kde : na cizích
polích, auf fremdem Acker säen. Ros.

Přisetí, n., das Zusäen.

Přísevek, vku, m., die Zusaat, Mus.

Přisezení, n., das Beisitzen, der Beisitz.

Přisezu = přisedím. Výb. I. 112.

Přisež, e, f. — přisežení. Jáť přísahu při-
sež. BO.

Přisežení, n. = přísaha. Křivé p. jest
přisahajíc mluviti křivdu s úmyslem zkla-
mánie neb přisahajíc mluviti křivdu bez
úmysla zklamánie. Hus. I. 95. Než přijde-li
k p. (zur Eidesleistung), tu sám (pohnaný)
stůj, jakž výše dotčeno jest. Zř. F. I. J. 4.

Přísežně, eidlich. L.

Přísežnictví, n., das Geschworeneramt.
Rk.