1083

Přísežník, a, m. = přísežný. Jest křivý
přísežník, neb jest třikrát přisahal. Slovúť
konšelé p-ci neb přísežní od přísahy, aby
spravedlnost zachovali. Ms. pr. hor. Ktož lež
svědčí na kameni neb skrzě kámen, ten jest
křivý p.; Má ho za křivého p-ka; V každé
přísaze Boha k svědectví volá p-ník. Hus. I.
91., 102., 104. Křivý p. BO. — P., spiklý,
der Verschworene. Jir., Kat. 64.

Přísežný, vz Přísažný. — P., eidlich.
P. vyjevení, die eidliche Angabe. J. tr.

Přishromážditi, il, ěn, ění, přishromaž-
ďovati, dazu sammeln. — co, čeho. Vz Při-.

Přischnouti, schnul a chl a sechl, utí;
přisychati, přisychávati, trocknen, antroc-
knen. Rána přischla (nekyše). Us. Tč., Plk.
— k čemu. Kůže ke kosti přischla. Br.

Příschodí, n., die Treppenflur. Rk.

Prisila (prysyla, pryzyla, V.), na Mor.
březalka, na Slov. brezuíka, das Brasilien-
holz, dřevo brasilské. Vz Prisilový.

Přisila, y, f., pomoc, posila, die Verstär-
kung, der Sukkurs. Čas. duch.

Přisílati, lépe: přisýlati. Vz Přislati.

Přísilek, lku, m., u zámečníků, der Wulst
(zum Verstärken angeschmiedetes Eisen). Šm.

Přisílení, přisilnění, n., die Verstär-
kung.

Přisiliti, il, en, ení; přisilniti, il, ěn, ění;
přisilovati, přisilňovati, die Kräfte vermeh-
ren. Na Slov. = nutiti. — koho k čemu.
Jg. Na Ostrav. také. Tč. — se oč = přiči-
niti se, sich bemühen. Ros.

Prisilový. P. dřevo, Blauholz, n., zarda-
lové, ebenové. Br. Vz Prišila.

Přísiněk, ňku, m., na Mor. časť domu
mezi síní a dvorem, kde v létě všichni do-
mácí se scházívají a jídají. Lpř. — P., ve-
dlejší síň, přístěnek, podsiněk, kobka u sa-
mých vrat, die Nebenhalle, das Nebenvor-
haus, řec. лѵиЬѵ. Vešel na p. Sš. Mt. 354 , 355.

Přisíti, vz Přiseti.

Přiskakovati, vz Přiskočiti.

Přisklepiti, il, en, ení, bewölben. — co.

Přísklípek, pku, m., der Vorkeller. Dej
mlíko do p-ka. Ve Slez. Tč.

Přiskoblák, u, m., der Enterhaken (v lo-
dnictví). Dch.

Přiskobliti, il, en, ení, entern. — co :
loď. Dch. Vz Přiháčiti.

Přiskočiti, il, en, ení; přiskákati, skákám
a skáči; přiskakovati = skokem přibyti, při-
běhnouti, zu-, herbei-, hinzuspringen; při-
pláceti, aufschlagen. Jg. — abs. Cena při-
skakuje n. padá. Kom. — ke komu. V., Výb.
II. 51. — čeho komu. Tomu trému ceny
přiskakuje. V. — čemu kde. Když obilí
v trhu přiskakuje. V. — na čem. Na obilí
přiskočilo. Kram. 1 na spravedlnosti hrubě
p-lo. Jg. — kdy. Já sem mu p-čil v té so-
botě. Na Ostrav. Tč. — kam. A když v to
a k tomu tito svědkové přiskočichu, roz-
vazujíce je, traten dazwischen. NB. Tč. —
čeho vedlé čeho. Ceny vedlé hojnosti roku
buďto přiskakuje aneb spadá. V. — komu
nač: na pomoc. Šm.

Přískok, u, m., der Ansprung. Jg., Šp.

Přískoupý, etwas karg. Jg.

Přiskrbiti, il, en, ení; přiskrbniti, il, ěn,
ění; přiskrbovati, přiskrbňovati, kärglich

ersparen, abdarben, kärglich thun. — co.
Ros. — v čem. V. — komu na čem: na
svém hrdle sobě p. D. — Jg.

Přískřínek, nku, m., přehrádka, skříně
v bočnici u truhel, die Schublade. Na Mor.
a ve Slez. Mtl., Pk. Cf. Přihrádka, Přítruhli.

Přiskřípnouti (přiškřípnouti), ul, ut, utí;
přiskřinouti, přiskřípiti, il, en, ení, anquet-
schen, klemmen, einzwängen. — si co kde:
prst ve dveřích. Us. Tč. — koho čím:
dveřmi. Jg. — komu co: sobě prst. D. —
se. Us. Nestrkej prstu, kde se svírá, sic
se priškřípneš. Prov. Mezi odřví a dvéře
prstu ne vstrčiti, aby se nepřiskřinul. Prov.

Přiskrovuiti, il, ěn, ění; přiskrovňovati,
= přihospodařiti, ersparen, durch Einschrän-
kung einbringen. Jg. — zač kdy kde.
Kdyžby se něco stavělo, již zase při dvoře
musilo by se za touž summu v tom roce p.
V. — čemu. Až mysl želu jeho p-vni (až
jej umenší, vermindert). Ráj.

Přískumný, theoretisch. P. cit (pravdy).
Pal. Mus. I. a. 93.

Příslabší, drobet slabší, etwas schwächer.
Bž. 237.

Příslabý. P. oči, etwas schwach. Us.
Přisláceti, el, en, ení, v Krkonš. = pře-
zdívati, aufheissen. — komu čeho: nemo-
torných (nadávati). — On mu přislácí smr-
koň, kejvoň atd. Ib. Vz Převzděv.
Přisladiti, il, zen, ení; přislazovati, süsser
machen — co čím komu: kávu cukrem,
medem. — se komu. Pilat chtě se židóm
p., einschmeicheln. St. skl.
Přísladkosť, i, f., die Süsslichkeit. Ros.
Přísladký, süsslich. Ros.

Přisladlý = přísladký.

Přisláněti, vz Přisloniti.
Přislaný, etwas salzig. Slzy jsou p-né.
Us. Tč.

Příslatek, příslabek, bku, m. = přezdívka.
U Vysokého. Cf. Příslepek.

Přislati, přišlu, přisýlati, přisýlávati,
zuschicken. — co komu. Us.

Přísledek, dku, m., též píseň přísledková
či hymnus, jejž v jistých dobách roku cir-
kevního při mši svaté říkati přijde po pře-
čtené epištole před evangeliem, sekvencie,
die Sequenz, sequentia. V římském missalu
užívá se nyní jen těchto pěti: p. velikono-
čního (victimae paschali), svatodušniho (veni
sancte spiritus), bohotělného (lauda Sion),
sedmibelestného (stabat mater dolorosa) a
při mši rekviové (dies irae). Sš. Hc. 10. (Hý.).
Přísledkový, Sequenz-. P. píseň, melo-
die. Sš. Hc. 10. Vz Přísledek.

Příslech, u, m., přislechnutí, přislýchání,
die Zu-, Anhörung. Sm.

Přislechnouti, chnul a chl, ut, utí; při-
slyšeti, el, en, ení: přislýchati,přislýchávati,
zuhören. — abs. Přislechni, co tam šeptají.
Us. — čeho. Rvač.

Příslemek, mku, m., přítěska stropová,
der Firstenpfahl, die Schliesse, der Anpfahl
in der Firste. Hř.

Příslepek, pku, m., přezdívka, v Krkonš.
Cf. Příslatek, Příslípati. Der Schimpfname.
Přislepiti, il, en, ení, ein wenig blenden.
— koho čím.