1088

Prism-a, ata, n., dle. Slovo. z řec., hranol.
P. v geometrii a krystallografii tvar ohrani-
čený pozpodu a svrchu dvěma mnohoúhel-
níky (3-, 4-, 5- i víecúhelnými) shodnými
i rovnobežnými, po stranách pak tolika rovno-
běžníky, kolik má zpodina stran. V optice
slove p. každé průhledné ústředí, ohraničené
dvěma pravidelnými (obyč.ploskými) plo-
chami k sobě nakloněnými. Šfk. Vz S. N.

Přismahlosť, i. f.. die Bräunlichkeit.

Přismahlý, bräunlich, angebrannt. Ros.

Přismahnouti, hl, utí. ankochen, anbren-
nen, bräunlich werden. -- abs. To jídlo
přismahlo. Us.

Přismáti se, přismívaťi se, zulächeln, an
lachen. — se komu. D.

Prismatoid, prismoid, u, m., tvar ohra-
ničený zpodinami sice rovnoběžnými, stejně
stran majícími, ale neshodnými, ani ne po-
dobnými ; hrany postranní nejsou rovno-
běžné. Šfk.

Přismažiti, il, en, ení, noch dazu rösten,
backen. — co. Přismaž ještě kus ryby. Us.
— čeho. Ten těch ryb přismažil. Vz Při-. —
se, anbrennen. Pečeně se přismažila (při-
smahla). Byl.

Přismeknouti, knul a kl, ut, utí; při-
smýkati, zuschieben. —- co: mísu. Ros. —
komu (smyčku drobet zadrhnouti, die Schlin-
ge zuziehen). Ros. — na koho = přištvati,
hetzen, reizen. Ros. — Jg.

Přísměšek, šku, m., satyrisehes Lächeln.
Srn.

Přísměšný, etwas lächerlich. Jg.

Přismířiti, il, en, ení, ein wenig beru-
higen, versöhnen. --- koho čím.

Přismívati se, vz Přismáti se.

Přismoliti, il, en, ení. přismolovati, an-
pichen. — co k čemu. Us. Tč.

Přismouditi, přismuditi, il, zen, ení; na
Slov. děn a dění, přismoudnouti, anbrennen,
versengen. — abs. Mléko přismudlo. Us.
Tč. — co: jídlo, kaši. Us. Vz Přismudnouti.

Prismový kruh jest druh sextantu místo
zrcadel prismaty opatřený. Šfk.

Přismraditi, il, ěn, ění, smradu přidali.
etwas stinkend machen. Us. — co.

Přismradnouti, přismrádnouti, ul, dl,
utí, etwas ranzig, stinkend werden. — kdy.
V horku maso snadno přismradne. Us.

Přismrkač, přismrkavač, e, m., der
Zuschneuzer.— Frejovní p-či, die Karessirer
(opovržlivě). Reš.

Přismrknouti, knul a kl, utí, přismrkati,
přismrkávati, přismrkovati = k něčemu po-
smrkávati, wobei sich schneuzen. — P. =
kositi se kam. On tam p-kává. Ros.

Přísmrtný, při smrti stalý, beim Tode
sich ereignend, Sterbens-, Todes-. P. pože-
hnání. Jg.

Přismuditi, vz Přismouditi.

Přismudlina, v, f., das Angebrannte.
Plk.

Přismudlý, přismoudlý = připálený,
angebrannt, versengt. Aqu.

Přismudnouti, přismoudnouti, ul a dl, utí,
ein wenig anbrennen. Mléko přismudlo. Us.

Přismuduutí, n., die Anbrennung. D.

Přismudnutý = přismoudlý, angebrannt.
Slov.

Přísmutný, etwas traurig, betrübt. Us.
Přismuzení, n., přismudnutí, die An-
brennung. Puch.

Přismýkati, vz Přismeknouti.
Přismyknouti, knul a kl, ut, utí, smyčkou
upevniti, anschlingen. Šm. — co. Cf. Při-
smeknouti.

Přísně, přístně, krutě, tvrdě, streng, rauh,
hart, ernsthaft. Kom., Har. P. slovy domlou-
vati. V. P. někomu rozkázati, Us., poručiti,
D., p. zavázati, p. s kým zacházeti, D., p.
někoho trestati. Us. — P., vlastně, právě,
skutečně, eigentlich, in der Wahrheit. Kat. 197.
Přísuědý, bräunlich. P. vlasy. Us. Tč. —
Ros.
Přísník, a, m., der Strenge. Nej.
Přisníti se, il, ění = ve snách se zjeviti,
im Traum erscheinen; zdáti se, träumen, —
se komu. Ros. Priď že mi šohajko, lebo
sa mi přisni. Mt. S. — kdy Ten sen se mi
nad samým dnem přisnil.Slov.
Přísnomyslný, ernst. Šm.
Přísnost', přísínosť, i, f., vážnosť, zuři-
vosť, krutosť, přikrosť. P. jest bezohledná
důslednost' ve vykonávání svých záměrů.
Hš. Vz S. N. Die Strenge, Rauhigkeit, der
Ernst. P. a krutosť práva. V. Co pořídíš
tou přísností ? Syeh. Všechna p. jeho z pouhé
k nim lásky pocházela. Sš. 1. 403. P. ži-
vota. Jel. P. práva často s sebou velikou
příkrosť nese. Kom. Soudce slušnosti více.
nežli přísnosti práva šetř. Kom. P. zimy.
Strany přísloví vz Čára, Oprať, Uzda. --
P., opravdovosť, der Ernst. Vyb. I. 782.
Přísnota, y, i. = přísnosť. Krok.
Přísnotice, ves u Slavkova na Mor. PL.
Přísnotvárnosť, i. f.. přísná tvář, ernst-
hatte Mienen. Jg.

Přísnotvárný, ernst, ernsthaft. P. vy-
rčení. Koll.

Přisnouti, snul, ut, utí, hinzu anzetteln,

anschweifen (in der Bortenwirkerei). Šm. —

co: chybná pásma p. U Frýdka. Tč. Vz

Přisnovati, Snouti.

Přisnovati = přisnouti.

Přísnovek, přísnůvek, vku, m., pří-

snůvka, y, f.. die Zugabe zum Aufzug

(beim Weber). Přisnuj přísnůvku na košulu.

U Frýdka. Tč. V Prýmkářství: der Anschweif.

Šm.

Přísný, přístný (zastr. přestný), přesný.
Přístný, obyč. přesný, nekvašený, ungesäuert.
Vz Přesný. — P., krutý, příkrý, tvrdý, hart,
rauh, streng, herb. P. právo, člověk ; přís-
nými slovy na někoho se utíkati. V. P.
hrození. Jel., kázeň, trest, Sych., živobytí,
poručení, otec, D., spravedlnost, pořádek,
Sych., zimnice, Háj.; přísnou řečí odpově-
děl, Troj., p. zápověď, slovo, Har., zima,
soudce, Jg., obličej. Us., rozkaz. J. tr. P.
právo, vz Právo. Vláda přísná všem nená-
vistná. Pk. — jak: na pohledění. Br. --
čím. Člověk smýšlením, jednáním, slovy,
pohledem p. Jg. — v čem: v posuzování
(n. posuzuje). — komu. Hovějný (hovící)
sobě, p. jiným. Jel.

Přisobiti, il, en, ení. zueignen. — co
komu: kostel. Hus. I. 426.

Přisočiti, il, en, ení, hinzulügen. — na
koho. Ros.