Předchozí (1089)  Strana:1090  Další (1091) |
|
|||
1090
|
|||
|
|||
Přispan, a, příspánek, nka, m., souložník,
kuběnář, der Beischläfer. Slov. Bern. Přispání, n., souložení, der Beischlaf. Slov.
Příspanka, y, f., die Beischläferin. Slov.
Příspanství, n. = souložnictví. Slov.
Přispářeti, zastr. = množiti. Vz Přispořiti.
Přispati, spal, ání; přispávati, ein wenig
länger schlafen. Ten dnes přispává (dlouho spí). Us. — si. Ros. — P., souložiti, bei- schlafen. Slov. Přispavač, e, m. = přispan. Slov.
Přispavačka, y, f. = příspanka, Slov.
Přispávati, vz Přispati.
Příspěch, u, m., přispění, das Herbei-
eilen, der Beistand, Sukkurs, Vorschub. P. boží neobyčejný a zázračný. Sš. J. 47. Od Boha máme p-chu žádati. Sš. Mt. 96. Marný p. lačné soptivosti. Hdk. Jak oba tuží ná- ručí podporným na vzájemnosť p-chem. Dch. Přispějek, jku, m. = příspěvek, pomůcka,
der Beitrag. Cf. Příspěvek. Přispělosť, i, f., přispění, schnelle An-
kunft, Hilfe. Jg. Přispělý, který přispěl, der herbeigeeilte.
Jg.
Přispění, n. Učinil to za tvého p., lépe:
tvým přispěním. Bs. Vz Přispělosť. Přispěnlivosť, i, f., pomoc, die Hilfe
(slovo nové a už zase zaniklé). MM. 14. Přispěti, spěji, ě1, ění; přispívati = při-
běhnouti, často s ponětím pomoci, herbei eilen, eilend herbei kommen, beispringen, beistehen, zu Hilfe eilen, helfen. Jg. — abs. Nepřátelé brzo přispěli. Dal. — ke komu, k čemu. Byla bych k tobě přispěla (při- spíšila). Rad. zv. P. někomu ku pomoci. D., Br., Er. P. 482. To k duhu přispívá (jde). D. Otcovo vojsko k synovému přispělo. Har. Ješto k dobytí pravého smyslu epi- štoly naší málo p-li. Sš. I. 18. A prvý den útrpný apoštolů více přispěl k rozšíření nežli slavný den letničný; Div ten k obrá- cení lidí na víru nad jiné mocněji přispíval. Sš. Sk. 45. 35. (Hý.). — za kým = do- honiti ho. V. — na co, na koho (čím, kdy). Bůh časem svým pokutou na ně při- spěje. V. P. komu na pomoc. Br., Kom. Nemoc naň přispěla. Jel. Při požáru při- spěli lidé z celého okolí na pomoc. Ml. — na koho s čím. Bůh časem svým s pokutou na ně přispěje. V. — čím, s čím komu, k čemu. Někomu s pomocí p. V. K ně- komu s vojskem p. Rk. Někomu penězi p. = založiti. D. Prosili, abychom jim něčím při- spěli. Sych. Bůh jim přispěl. Br. Jistou summou k něčemu přispěti. Šp. K této slavnosti přispěl značnou summou. Us. Tč, Svou částkou k tomu přispěl. Dch. Spojka ta jenom úměru přispívá. Sš. Sk. 5. Příteli ku pomoci p. ohnivou řečí. Pal. III. 1. 121. Se vší mocí (= s vojskem) p. Arch. I. 12. Všady člověk věhlasem svým k rozřešení otázek přispíváti má. Sš. Sk. 177. — komu kde. Že hotov jest p. Štěpánovi v církvi své ku pomoci. Sš. Sk. 91. — komu na čem: bližním na dušech přispívati. Hus. I. 434. — aby. Bože přispěj, aby mne vy- trhl. Br. Přispěv, u, m., der Kontingent, Beitrag
an Truppen u. dergl. Šm. |
Přispěvatel (přispívatel), e, m., der
Beiträge leistet. Dch.
Příspěvek, vku, příspěveček, čku, m.,
(novější slovo šp. tvořené, poněvadž z ne- předmětného slovesa přispěti passivum se netvorí. Marek). V Brs. 152. se podotýká, že není třeba slovo toto naprosto zavrho- vati. — P., pomoc, podání, přínos, Beitrag, m. Jg. P. na oděv, Šp., drahotní, Theue- rungsbeitrag, m., pro nemoc, Krankheits- aushilfe, f., na obuv. Dch. Odtud (z Antiochie) byly do Judee posláni s p-ky pro chudé křesťany. Sš. Sk. 148. P. vychovací dětem, lépe: р. na vychování dětí. Šb., Š. a Ž. P. odpadne, lépe: přestane. Šb. P. k společné hostině. Nt. Příspěvní, Beitrags-, P. díl, die Beitrags-
quote. Vz Přispěv. Přispím, vz Přispati.
Přispíšení, n., das Eilen, die Beschleu-
nigung. Jg. Přispíšený; -en, a, o, beschleunigt. Slov.
Přispíšilý, který přispíšil, herbeigeeilt.
— P., přispíšený. P. pohybování; stejné p. pohybování. Sedl. Přispíšiti (zastr. přispěšiti), il, en, ení;
přispěšovati; přispíšeti = spěšně činiti, etwas beschleunigen, fördern, betreiben; pospíšiti k něčemu, přiběhnouti, eilen, herbeieilen. Jg. — co (spěšně učiniti), nov. — co proč, Pán na prosbu Marie projevení slávy svojí přispíšil. Sš. J. 40. — si. Lépe si p. než se opozditi. Pk. — si s čím. D. — si čím. Žádáš-li platu, prací si p. musíš. Sych. — aby. Přispíším si, abych brzo hotov byl. Us. — si v čem. J. tr. Přispíška, y, f., pospíška, pospěch, die
Eile. D. Přispívající člen, beitragendes Mitglied.
Přispívání, n., vz Přispění.
Přispívati, vz Přispěti.
Přispojiti, il, en, ení; přispojovati, ver-
einigen. Ros. — co kde. V prodlabání dřevo s dřevem p. Aqu. — co k čemu. Knížetství kouřimské k pražskému p. Háj. —Reš., Aqu. Přispoliti, il, en, ení, do spolku připu-
stiti, theilhaftig machen. L. — se, sich zu- gesellen. L. Příspoř, u, přísporek, rku, m., pří-
spora, y, f.. přispoření, n., der Zuwachs, die Vermehrung. Mluvil na přísporu jeho cti, ne na škodlivosť jeho osoby. Troj. Lid horský šťastným jich veden jsa spravováním byl od škodlivých věcí zachován a žáda- nými prospíval přísporky. CJB. 287. —BO. Přispoření, n., co přispořeno, die Erspa-
rung, Vermehrung. Vz Příspor. P. chvály, Jel., víry. Sš. L. 165. Přispořenství, n. = přispoření. Pulk.
26. 2. Přispořený; -en,a, o, vermehrt; erspart.
Přispořitel, e, m. = rozmnožitel, der
Vermehrer. Jemu příjmě Augustus totiž při - spořitel dáno a tak všichni císaři p-ly slovú. Pass. 394. Já Jindřich císař, vždycky p. Pulk. 262. Přispořiti, il, en, ení; přispářeti, el, en,
ení; přispořovati = přičiniti, přivětšiti, při- množiti, vermehren, vergrössern, ersparen. Jg. Tak se tvé zbožie přispoří. Smil v. 1202. |
||
|
|||
Předchozí (1089)  Strana:1090  Další (1091) |