1090

Přispan, a, příspánek, nka, m., souložník,
kuběnář, der Beischläfer. Slov. Bern.

Přispání, n., souložení, der Beischlaf. Slov.

Příspanka, y, f., die Beischläferin. Slov.

Příspanství, n. = souložnictví. Slov.

Přispářeti, zastr. = množiti. Vz Přispořiti.

Přispati, spal, ání; přispávati, ein wenig
länger schlafen. Ten dnes přispává (dlouho
spí). Us. — si. Ros. — P., souložiti, bei-
schlafen. Slov.

Přispavač, e, m. = přispan. Slov.

Přispavačka, y, f. = příspanka, Slov.

Přispávati, vz Přispati.

Příspěch, u, m., přispění, das Herbei-
eilen, der Beistand, Sukkurs, Vorschub. P.
boží neobyčejný a zázračný. Sš. J. 47. Od
Boha máme p-chu žádati. Sš. Mt. 96. Marný
p. lačné soptivosti. Hdk. Jak oba tuží ná-
ručí podporným na vzájemnosť p-chem. Dch.

Přispějek, jku, m. = příspěvek, pomůcka,
der Beitrag. Cf. Příspěvek.

Přispělosť, i, f., přispění, schnelle An-
kunft, Hilfe. Jg.

Přispělý, který přispěl, der herbeigeeilte.

Jg.

Přispění, n. Učinil to za tvého p., lépe:
tvým přispěním. Bs. Vz Přispělosť.

Přispěnlivosť, i, f., pomoc, die Hilfe
(slovo nové a už zase zaniklé). MM. 14.

Přispěti, spěji, ě1, ění; přispívati = při-
běhnouti, často s ponětím pomoci, herbei
eilen, eilend herbei kommen, beispringen,
beistehen, zu Hilfe eilen, helfen. Jg. — abs.
Nepřátelé brzo přispěli. Dal. — ke komu,
k čemu. Byla bych k tobě přispěla (při-
spíšila). Rad. zv. P. někomu ku pomoci. D.,
Br., Er. P. 482. To k duhu přispívá (jde).
D. Otcovo vojsko k synovému přispělo.
Har. Ješto k dobytí pravého smyslu epi-
štoly naší málo p-li. Sš. I. 18. A prvý den
útrpný apoštolů více přispěl k rozšíření
nežli slavný den letničný; Div ten k obrá-
cení lidí na víru nad jiné mocněji přispíval.
Sš. Sk. 45. 35. (Hý.). — za kým = do-
honiti ho. V. — na co, na koho (čím,
kdy). Bůh časem svým pokutou na ně při-
spěje. V. P. komu na pomoc. Br., Kom.
Nemoc naň přispěla. Jel. Při požáru při-
spěli lidé z celého okolí na pomoc. Ml. —
na koho s čím. Bůh časem svým s pokutou
na ně přispěje. V. — čím, s čím komu,
k čemu. Někomu s pomocí p. V. K ně-
komu s vojskem p. Rk. Někomu penězi p. =
založiti. D. Prosili, abychom jim něčím při-
spěli. Sych. Bůh jim přispěl. Br. Jistou
summou k něčemu přispěti. Šp. K této
slavnosti přispěl značnou summou. Us. Tč,
Svou částkou k tomu přispěl. Dch. Spojka
ta jenom úměru přispívá. Sš. Sk. 5. Příteli
ku pomoci p. ohnivou řečí. Pal. III. 1. 121.
Se vší mocí (= s vojskem) p. Arch. I. 12.
Všady člověk věhlasem svým k rozřešení
otázek přispíváti má. Sš. Sk. 177. — komu
kde. Že hotov jest p. Štěpánovi v církvi
své ku pomoci. Sš. Sk. 91. — komu na
čem: bližním na dušech přispívati. Hus.
I. 434. — aby. Bože přispěj, aby mne vy-
trhl. Br.

Přispěv, u, m., der Kontingent, Beitrag
an Truppen u. dergl. Šm.

Přispěvatel (přispívatel), e, m., der

Beiträge leistet. Dch.

Příspěvek, vku, příspěveček, čku, m.,
(novější slovo šp. tvořené, poněvadž z ne-
předmětného slovesa přispěti passivum se
netvorí. Marek). V Brs. 152. se podotýká,
že není třeba slovo toto naprosto zavrho-
vati. — P., pomoc, podání, přínos, Beitrag,
m. Jg. P. na oděv, Šp., drahotní, Theue-
rungsbeitrag, m., pro nemoc, Krankheits-
aushilfe, f., na obuv. Dch. Odtud (z Antiochie)
byly do Judee posláni s p-ky pro chudé
křesťany. Sš. Sk. 148. P. vychovací dětem,
lépe: р. na vychování dětí. Šb., Š. a Ž. P.
odpadne, lépe: přestane. Šb. P. k společné
hostině. Nt.

Příspěvní, Beitrags-, P. díl, die Beitrags-
quote. Vz Přispěv.

Přispím, vz Přispati.

Přispíšení, n., das Eilen, die Beschleu-
nigung. Jg.

Přispíšený; -en, a, o, beschleunigt. Slov.

Přispíšilý, který přispíšil, herbeigeeilt.
— P., přispíšený. P. pohybování; stejné p.
pohybování. Sedl.

Přispíšiti (zastr. přispěšiti), il, en, ení;
přispěšovati; přispíšeti = spěšně činiti, etwas
beschleunigen, fördern, betreiben; pospíšiti
k něčemu, přiběhnouti, eilen, herbeieilen.
Jg. — co (spěšně učiniti), nov. — co proč,
Pán na prosbu Marie projevení slávy svojí
přispíšil. Sš. J. 40. — si. Lépe si p. než se
opozditi. Pk. — si s čím. D. — si čím.
Žádáš-li platu, prací si p. musíš. Sych. —
aby. Přispíším si, abych brzo hotov byl.
Us. — si v čem. J. tr.

Přispíška, y, f., pospíška, pospěch, die
Eile. D.

Přispívající člen, beitragendes Mitglied.

Přispívání, n., vz Přispění.

Přispívati, vz Přispěti.

Přispojiti, il, en, ení; přispojovati, ver-
einigen. Ros. — co kde. V prodlabání dřevo
s dřevem p. Aqu. — co k čemu. Knížetství
kouřimské k pražskému p. Háj. —Reš., Aqu.

Přispoliti, il, en, ení, do spolku připu-
stiti, theilhaftig machen. L. — se, sich zu-
gesellen. L.

Příspoř, u, přísporek, rku, m., pří-
spora, y, f.. přispoření, n., der Zuwachs,
die Vermehrung. Mluvil na přísporu jeho
cti, ne na škodlivosť jeho osoby. Troj. Lid
horský šťastným jich veden jsa spravováním
byl od škodlivých věcí zachován a žáda-
nými prospíval přísporky. CJB. 287. —BO.

Přispoření, n., co přispořeno, die Erspa-
rung, Vermehrung. Vz Příspor. P. chvály,
Jel., víry. Sš. L. 165.

Přispořenství, n. = přispoření. Pulk.
26. 2.

Přispořený; -en,a, o, vermehrt; erspart.

Přispořitel, e, m. = rozmnožitel, der
Vermehrer. Jemu příjmě Augustus totiž při -
spořitel dáno a tak všichni císaři p-ly slovú.
Pass. 394. Já Jindřich císař, vždycky p.
Pulk. 262.

Přispořiti, il, en, ení; přispářeti, el, en,
ení; přispořovati = přičiniti, přivětšiti, při-
množiti, vermehren, vergrössern, ersparen.
Jg. Tak se tvé zbožie přispoří. Smil v. 1202.