1094

Přístávkový, Appositions-, P. věta. Sš.
I. 99.

Přístavné, ého, n., das Hafengeld, der
Hafenzoll. Šm.

Přístavní, Hafen-, Landungs-. P. dělník,
most, Dch., admiralat. Čsk. P. město, místo,
Sš. Sk. 151., kotva, hráz, řetěz (přístav uza-
vírající). Šm.

Přístavník, u, m., provaz u vesla, der
Ruderlichter. Šm.

Přístavný, mohoucí býti přistaven, zusetz-
bar. L. — P., přistavený, hinzugesetzt. L. —
P. čeleď (gedungen, na jistou dobu najatá).
V. Pravie o jednom, jenž byl děvku p-vnů
zamiloval. Št. N. 136. P. služebník, servus
conductitius ad certum tempus serviendi.
Arch. IV. 142. Vz Arch. V. 487.

Přistavovač, přistavovatel, e, m., der
Ansetzer. Šm. Vz Přistaviti.

Přistavování, n., das Ansetzen, die An-
setzung. Us. Vz Přistaviti.

Přistavovati, vz Přistaviti.

Přístavový. Vz Přístav. Hafen-. P. čas,
hráz. Nz.

Přísteh, u, m., vulgo fastrk, der Anschlag,
die Anstossnaht. Šm.

Přístěh, u, m. Šla mu na p. (naproti, ale
on o tom nevěděl, chtíc ho jakoby přistih-
nouti, překvapiti). U Hlínska. Ktk. — P.,
přistěhování, Einwanderung, f. Stf.

Přistehnouti, přistěhnouti, hnul a Ы, ut,
utí; přistehati, přistehovati = stehem připo-
jiti, přišiti, anheften, anstossen (d. i. zusam-
mennähen, ohne den Stoff umzuschlagen).
Jg., V. — co k čemu: podšívku k rukávu.
Us. — co čím: rukáv jehlou. D., Koll. —
Přistěhnouti, herziehen. Agend. čes. 12.

Přistěhovák, a, m., der Einwanderling.
Us.

Přistěhovalec, lce, m., kdo se přistěhoval,
der Einwanderling.

Přistěhovanec, nce, m. (nov.), kdo byl
přistěhován, der Einwanderling.

Přistehovati, vz Přistehnouti.

Přistěhovati, einziehen helfen; se, ein-
ziehen, einwandern. D. — koho. Josef otce
Jakoba přistěhoval. Br. — se kam (s čím).
Příští týden se k vám se vším přistěhuji.
Sych. P. se do nového příbytku. — se kdy
kam. Když židé po sedmdesátiletém zajetí
domů do vlasti se přistěhovavše chrám sta-
věli. Sš. J. 44. Kteří k náklonku života do
sv. země se p-li. Sš. Sk. 20.

Přistehovka, y, f., vulgo fastrka, der
Anschlagfaden. Šm.

Přístejnec, jence, m., vulsella, mlž. Krok.

Přístejný, subregularis. P. koruna. Rostl.

Přístěna, y, f., Nebenwand, f. P. ke ka-
mnům, der Ofenschirm.

Přístěnek,přízděnek, nku, m., přistavená
komůrka, výstupek, die Alkove. Us.

Přístění, n., die Nebenwand. Mkl. B. 412.
Vz Při-.

Přístěra, y, f., zástěra, záštita, die Hülle,
Verdeckung, Decke, der Deckmantel. Věci
o něm vyprávěli, jimiž p-ry a věníky vadám
svojim přičíněli. Sš. Sk. 70.

Přistěradlo, a, n., die Hülle, das Hüll-
tuch, die Decke. Us.

Přístěrek, rku, m. = přistěradlo. P. se-
menný, die Samenhülle. Um. les. — P. na
hlavu, rouška, der Schleier. Troj.

Přístěrka, y, f. = přístěra. Dch.

Přistesknouti, knul a kl, utí; přistýskati,
přisteskovati, přistyskovati, klagen. — komu
čím. Že by každý sobě svým obchodem
přistyskoval. Konáč.

Přístevnice, e, f. = přástevnice. Kda.

Přistěžiti, il, en, ení (zastr.) = přistěho-
vati. — se s čím: s koráby. Troj. — se
ke komu. Ráj.

Přísti, n., místo, kde se směr směrem kři-
zuje. Přišla mi zrovna na p. U Zbir. Lg.

Přísti, předu, dl, den, ení; přásti (přadu,
zastr.), přadl, přaden, ení; prádati, spinnen;
ztlusta p., grob lügen. D. Strsl. prędą, lit.
spredu, predu, prest ze sprend, vlastně =
točiti. Mkl. aL. 41., 123. — abs. Předeš jako
vřes. Vz Bázlivý. Prov. Smil. Kočka přede
(vrňouká, vrní, schnurrt). D. — co : len,
Us., hedvábí, niti, Martini., tabák (točiti).
D. — co na čem: na kolovratě, na vřeteně,
na přeslici. Kom. — co jak. Z tlusta přísti
(makavě lháti). Ros.; Bude-li co z tlusta p.
Dh. 95. Parš tlustě přad (= přadl) = příliš
neohrabaně svého zisku hleděl. U Dobrušky.
Vk. — kde. Ve světnici dívka přede. Šk.

Přístiha, y, f., přístih, u, m., místo, kde
se kůň v žílu postihne, nebo rána sama. Db.
P., roztažení krevnice, městska a nádor z toho
(na koňské noze) povstalý, der Blutspath,
die Krampfader. S. N. Vz Přistihnouti.

Přistihnouti, hnul, ut, utí, hl, žen, ení;
přistihovati = postihnouti, dopadnouti, an-
treffen, ertappen. Jg., Vl. zř. — koho, kde.
v čem: mořského loupežníka v přístavu.
Sych. Někoho v krádeži. Sych. P. někoho
v samém skutku. J. tr. — co. P-hne žeň
mlatbu. BO. — čeho. Den dne přistiháše
(den po dni míjel). BO. — při čem: při
skutku. Zříz. F. I., Aesop., J. tr. — na koho.
Pulk. — na čem: na krádeži. Rk. — komu.
Kůň si přistihl (uhonil si přístih, nemoc na
noze, jako u člověka křečná žíla), bekam
den Blutspath.

Přistihnutí, přistižení, přistihování, n.,
das Ertappen. Ros.

Přistíniti, il, ěn, ění, přistiňovati, be-,
verschatten, Schatten machen; v malířství
schattiren. — co čím. Us.

Přistírání, n., die Bedeckung. Houně
k p. příbytku. Br. — P., přístěra, die Decke.

Přistírati, vz Přistříti.

Přistírka, y, f. = přístěra. Na Ostrav.
Tč.

Přístka, y, f. = přástka. Ros. a Us. na
Mor. Hý.

Přistlati, steli, stlal, án, ání; přistélati,
přistýlati, zustreuen. — čeho, co: slámy,
slámu. Vz Přibrati, Při-. — komu čeho.
Us.

Pristleyova hmota, vz Schd. II. 255.

Přístně = přísně.

Přístnosť = přísnosť.

Přístný = přísný.

Přístodolek, přístodůlek, lku, m., pří-
stodola, přístodůlka, y, f., = perna, die
Banse, Anscheuer. Us. v Čech., na Mor. i ve
Slez. Brt., Tč., Mtl. Cf. Přístěnek. Do p-lku