1095

skládati, einbansen. D. Z p-dlku do sto-
doly (na mlat) přes oploteň lezou. Jg. — P.,
plevník. Mor. Mrk.

Přístoj, e, m., das Zugehör. Koruna, tociš
p. králový. BO.

Přístojce, e, m., 6 яацабтатця, der Bei-
stand. Za takového p. má Kristus Hospo-
dina. Sš. Sk. 26.

Přístojenství, n., stání při něčem zvl.
s úmyslem pomoci, der Beistand, die Bei-
hilfe. Br.

Přístojičnosť, i, f., (šp. m.: případnosť),
Zufälligkeit, f. Ros.

Přístojičný (šp. m.: případný), zufällig.
Ros.

Přístojně, geziemend, passend. Zázračně
a p. k záměra svému. Sš. Sk. 42.

Přístojník, a, m., člověk přístojící, der
Danebenstehende. A po malé chvíli opět p-ci
pravili Petrovi: Jistě z nich jsi. Sš. Mr. 67.

Přístojnosť, i, f., příslušnosť, náležitosť,
die Zuständigkeit, Anständigkeit, Wohlan-
ständigkeit. Kram., Koll.

Přístojný, přístojící, dabeistehend. Rostl.
Jeden z p-ných sluhu tak odrznul, že . . .
Sš. J. 276. — P., slušný, příslušný, anstän-
dig, geziemend. P. list. Jg. Němi Němci za
horami, němy ryby pod vodami, nás však
obdařil Bůh chlebem hojným, jazykem pří-
stojným. Č. M. 472. — komu. Jakoby úřad
toliko Janovi p. si osoboval. Sš. J. 59. Osud
oběma p. Sš. J. 270.

Přístolek, lku, m., der Nebentisch. Němc.

Přístolí, n., co se k stolu přidává, aby
byl větší. Ros.

Přístopa, y, f., když jelen n. zvěř vůbec
zadním během vedlé stopy předního běhu
šlape, der Beitritt. Šp.

Přístopečkovaný, subpedicellatus. P.
květ. Rostl.

Přistoupení, přistupování, n.,die An-
näherung, der Hinzutritt, Beitritt. Šm.

Přistoupín, a, m., ves u Čes. Brodu. PL.

Přistoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení;
přistoupati, přistupovati= k někomu při-
kročiti, blíže přijíti, blížiti se, hinzutreten,
hinzuschreiten, sich annähern ; počínati, je-
dnati, mluviti, wozu schreiten, zu thun o.
zu sprechen beginnen, antreten; blížiti se,
sich nahen; k něčemu přivoliti, své zdání
spojiti, beipflichten, zustimmen, einwilligen ;
připojiti, přidati se k někomu, auf Jemands
Seite treten, hinzukommen; blížiti se podo-
bou, přirozením, cenou atd., nahe kommen;
ruce vztáhnouti, angreifen; přijímati, kom-
municiren; na něco vstoupiti, auf etwas
treten. Jg. — abs. Svoji se psi hryzte, cizí
nepřistupujte. Smil. Prov. Moře v jistých
hodinách schází a přistupuje. Har. Přistupo-
vali, jak kde fortel viděli. Kom. — ke komu,
k čemu: k němu nelze p. V. P. k oknu,
D., k Bohu, Št, k zavírce a konci řeči, V.,
k učení někoho. Jel., k řeči. Br. Nyní zase
k městu přistupme (o něm mluvme). Har.
K správě obce p. (na úřad nastoupiti), V.,
k manželství, Bern., k 20. roku, Bern., k mí-
nění něčímu, Řd., k přímluvě něčí (= k mí-
nění, in sententiam), k zdání něčímu, ku
pravdě, V., k něčí straně. D. K tomu při-
stupuje i to, že . . . V. Stříbro k zlatu nej-

blíž přistupuje (podobou, cenou atd. se mu
blíží). Kom. Přistoupá k tomu i to, že staří . .
Štr. Ke kteréž strane přistúpi úřad větší,
to má před se jíti. O. z D. Nemoha k tomu
p., aby se s tou věcí na jeho příjezd čekalo.
Žer. f. 19. Aby k napomenutí jeho p-li tím
spíše a čileji; Měl-li by ku křesťanství nově
vzešlému p.; Přistupujeme tu k hlavité nauce
víry naší. Sš. Sk. 30., 122., I. 61. (Hý.).
K samé věci, k návrhu, k výmínkám, k něčí
straně p. Dch. P-pil dobrovolně k utrpení
pod Pilatem. Hus I. 16. K níž (jeskyni)
ižádný p. nemohl. Pass. — Alx. — s kým.
Přistup sem s ním. Flav. — kam. P. před
trůn boží, Br., před krále. Us. Přistoupili
přede mne mudrci. Br. P. před pány. Arch.
I. 138. Opět před nás konšelé zlínští při-
stúpivše žádali jsú. NB. Tč. — z čeho kam.
Ze všeho tvého uma přistup k múdrosti (in
omni animo tuo accede). BO. Chtějí mezi
věrné p. a hodovati spolu. Štelc. — k čemu
nač, čím o co, proč, jak. Na slzavé
prosby k tomu přistoupil. Har. Kornelius
pohanem jsa pro ukojení vyšších potřeb
ducha svého k Bohu pravému avšak jenom
soukromě p-pil. Sš. Sk. 121. K statku ně-
čímu pořadem práva o spravedlnost svou p.
Pr. Mocí, právem p. k někomu (ruce naň
vztáhnouti). Jg. K té radě žádnou měrou p.
nechtěl. V. P. k někomu moudře, násilím,
lichvami, loupežemi. Chč. 382. P. k někomu
s důvěrou. Sš. J. 65. K modlitbě celou myslí
p. Jg. Ale poněvadž mimo osobu krále žádný
k takovým lidem pro pokutu jest nehleděl a
nepřistoupal. Zř. F. I. A. 24. Přistupuji k tomu
smyslu pro pravdu. Jel. K smluvám více
z nuzné potřeby p-pil nežli svou dobrou
volí. V. Maso chutí k telecímu přistupující.
Ler. S pobožnou myslí k večeři Páně p. —
s adv. P. blízko, blíže. V. — ke komu
s čím. Chč. 375. P. s darem, Us., s hradem.
Arch. I. 28. — kam kdy. Po odůvodnění
překladu již p. potřebí k samému výkladu.
Sš. Sk. 41. — k čemu zač: ke spolku za
úda (nikoli: co úd). Brt. — co (na něco
stoupiti): nohu, sukni, plášť. Plk. — aby.
Přistoupil k tomu, aby ho ošidil. Us.

Přistřádati, hinzusammeln. — co, čeho.
Us. Vz Při-.

Přistřáhnouti, přistříci, přistřáhati, při-
stříhati = navésti, anführen, anstiften. Vz
Stříci. Ros.

Přístrach, u, m., strach nedlouho trva-
jící, der Schrecken, die Furcht, das Grauen.
Jest zabit k p-chu a na příklad jiným. Lom.
Mladým ta přísnosť nemalý p. učinila. V.
K p-chu někomu býti. Br. — P., strach před
strašidly a strašidlo samo, das Gespenst.
P. noční. V. Přišel na nás p. Sych. Pro
p-chy hrad byl pustý. D. Vz vice v Mus.
1863. b. (Jir.). — P., vůbec to, čeho se kdo
straší, zlé, das Schreckniss. Ze všech p-chů
mých vytrhl mne Bůh. Br. — Jg.

Přistrájeti, vz Přistrojiti.

Přístranec, nce, m., p-ci, pl. = veřeje,
die Eckwandpfeiler. Reš.

Přístrannosť, i, f., die Parteilichkeit. Mor.

Přístranný, parteiisch. Mor.

Přístranství, n., die Partei, dle Jg. lépe:
přístrannosť.