Předchozí (1094)  Strana:1095  Další (1096) |
|
|||
1095
|
|||
|
|||
skládati, einbansen. D. Z p-dlku do sto-
doly (na mlat) přes oploteň lezou. Jg. — P., plevník. Mor. Mrk. Přístoj, e, m., das Zugehör. Koruna, tociš
p. králový. BO. Přístojce, e, m., 6 яацабтатця, der Bei-
stand. Za takového p. má Kristus Hospo- dina. Sš. Sk. 26. Přístojenství, n., stání při něčem zvl.
s úmyslem pomoci, der Beistand, die Bei- hilfe. Br. Přístojičnosť, i, f., (šp. m.: případnosť),
Zufälligkeit, f. Ros. Přístojičný (šp. m.: případný), zufällig.
Ros. Přístojně, geziemend, passend. Zázračně
a p. k záměra svému. Sš. Sk. 42. Přístojník, a, m., člověk přístojící, der
Danebenstehende. A po malé chvíli opět p-ci pravili Petrovi: Jistě z nich jsi. Sš. Mr. 67. Přístojnosť, i, f., příslušnosť, náležitosť,
die Zuständigkeit, Anständigkeit, Wohlan- ständigkeit. Kram., Koll. Přístojný, přístojící, dabeistehend. Rostl.
Jeden z p-ných sluhu tak odrznul, že . . . Sš. J. 276. — P., slušný, příslušný, anstän- dig, geziemend. P. list. Jg. Němi Němci za horami, němy ryby pod vodami, nás však obdařil Bůh chlebem hojným, jazykem pří- stojným. Č. M. 472. — komu. Jakoby úřad toliko Janovi p. si osoboval. Sš. J. 59. Osud oběma p. Sš. J. 270. Přístolek, lku, m., der Nebentisch. Němc.
Přístolí, n., co se k stolu přidává, aby
byl větší. Ros. Přístopa, y, f., když jelen n. zvěř vůbec
zadním během vedlé stopy předního běhu šlape, der Beitritt. Šp. Přístopečkovaný, subpedicellatus. P.
květ. Rostl. Přistoupení, přistupování, n.,die An-
näherung, der Hinzutritt, Beitritt. Šm. Přistoupín, a, m., ves u Čes. Brodu. PL.
Přistoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení;
přistoupati, přistupovati= k někomu při- kročiti, blíže přijíti, blížiti se, hinzutreten, hinzuschreiten, sich annähern ; počínati, je- dnati, mluviti, wozu schreiten, zu thun o. zu sprechen beginnen, antreten; blížiti se, sich nahen; k něčemu přivoliti, své zdání spojiti, beipflichten, zustimmen, einwilligen ; připojiti, přidati se k někomu, auf Jemands Seite treten, hinzukommen; blížiti se podo- bou, přirozením, cenou atd., nahe kommen; ruce vztáhnouti, angreifen; přijímati, kom- municiren; na něco vstoupiti, auf etwas treten. Jg. — abs. Svoji se psi hryzte, cizí nepřistupujte. Smil. Prov. Moře v jistých hodinách schází a přistupuje. Har. Přistupo- vali, jak kde fortel viděli. Kom. — ke komu, k čemu: k němu nelze p. V. P. k oknu, D., k Bohu, Št, k zavírce a konci řeči, V., k učení někoho. Jel., k řeči. Br. Nyní zase k městu přistupme (o něm mluvme). Har. K správě obce p. (na úřad nastoupiti), V., k manželství, Bern., k 20. roku, Bern., k mí- nění něčímu, Řd., k přímluvě něčí (= k mí- nění, in sententiam), k zdání něčímu, ku pravdě, V., k něčí straně. D. K tomu při- stupuje i to, že . . . V. Stříbro k zlatu nej- |
blíž přistupuje (podobou, cenou atd. se mu
blíží). Kom. Přistoupá k tomu i to, že staří . . Štr. Ke kteréž strane přistúpi úřad větší, to má před se jíti. O. z D. Nemoha k tomu p., aby se s tou věcí na jeho příjezd čekalo. Žer. f. 19. Aby k napomenutí jeho p-li tím spíše a čileji; Měl-li by ku křesťanství nově vzešlému p.; Přistupujeme tu k hlavité nauce víry naší. Sš. Sk. 30., 122., I. 61. (Hý.). K samé věci, k návrhu, k výmínkám, k něčí straně p. Dch. P-pil dobrovolně k utrpení pod Pilatem. Hus I. 16. K níž (jeskyni) ižádný p. nemohl. Pass. — Alx. — s kým. Přistup sem s ním. Flav. — kam. P. před trůn boží, Br., před krále. Us. Přistoupili přede mne mudrci. Br. P. před pány. Arch. I. 138. Opět před nás konšelé zlínští při- stúpivše žádali jsú. NB. Tč. — z čeho kam. Ze všeho tvého uma přistup k múdrosti (in omni animo tuo accede). BO. Chtějí mezi věrné p. a hodovati spolu. Štelc. — k čemu nač, čím o co, proč, jak. Na slzavé prosby k tomu přistoupil. Har. Kornelius pohanem jsa pro ukojení vyšších potřeb ducha svého k Bohu pravému avšak jenom soukromě p-pil. Sš. Sk. 121. K statku ně- čímu pořadem práva o spravedlnost svou p. Pr. Mocí, právem p. k někomu (ruce naň vztáhnouti). Jg. K té radě žádnou měrou p. nechtěl. V. P. k někomu moudře, násilím, lichvami, loupežemi. Chč. 382. P. k někomu s důvěrou. Sš. J. 65. K modlitbě celou myslí p. Jg. Ale poněvadž mimo osobu krále žádný k takovým lidem pro pokutu jest nehleděl a nepřistoupal. Zř. F. I. A. 24. Přistupuji k tomu smyslu pro pravdu. Jel. K smluvám více z nuzné potřeby p-pil nežli svou dobrou volí. V. Maso chutí k telecímu přistupující. Ler. S pobožnou myslí k večeři Páně p. — s adv. P. blízko, blíže. V. — ke komu s čím. Chč. 375. P. s darem, Us., s hradem. Arch. I. 28. — kam kdy. Po odůvodnění překladu již p. potřebí k samému výkladu. Sš. Sk. 41. — k čemu zač: ke spolku za úda (nikoli: co úd). Brt. — co (na něco stoupiti): nohu, sukni, plášť. Plk. — aby. Přistoupil k tomu, aby ho ošidil. Us. Přistřádati, hinzusammeln. — co, čeho.
Us. Vz Při-. Přistřáhnouti, přistříci, přistřáhati, při-
stříhati = navésti, anführen, anstiften. Vz Stříci. Ros. Přístrach, u, m., strach nedlouho trva-
jící, der Schrecken, die Furcht, das Grauen. Jest zabit k p-chu a na příklad jiným. Lom. Mladým ta přísnosť nemalý p. učinila. V. K p-chu někomu býti. Br. — P., strach před strašidly a strašidlo samo, das Gespenst. P. noční. V. Přišel na nás p. Sych. Pro p-chy hrad byl pustý. D. Vz vice v Mus. 1863. b. (Jir.). — P., vůbec to, čeho se kdo straší, zlé, das Schreckniss. Ze všech p-chů mých vytrhl mne Bůh. Br. — Jg. Přistrájeti, vz Přistrojiti.
Přístranec, nce, m., p-ci, pl. = veřeje,
die Eckwandpfeiler. Reš. Přístrannosť, i, f., die Parteilichkeit. Mor.
Přístranný, parteiisch. Mor.
Přístranství, n., die Partei, dle Jg. lépe:
přístrannosť. |
||
|
|||
Předchozí (1094)  Strana:1095  Další (1096) |